Logika ministra Chovance je ohromující: když uprchlíci chtějí do Česka – špatně. Když chtějí z Česka – taky špatně. Skutečně nehysterickým, slušným a logickým řešením by bylo přesídlovací program dotáhnout a po čase ho vyhodnotit. Ale o logiku tady bohužel už dávno nejde. Milanu Chovancovi určitě ne, tvrdí komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.
Kauza Panama Papers odhalila, že si světoví politici i byznysmeni ukrývají peníze do daňových rájů. Upřímně, není to novinka. Oficiální reakcí na poslední únik bude zřejmě další zpřísnění zákonů a vytvoření mnoha nových a dokonalejších nadnárodních dohod. V jednotlivých zemích ovšem naštvání z toho, že jak se říká, „všichni kradou“, vede k radikalizaci politické scény a k volbě politiků, kteří by byli dříve nemyslitelní.
Absurdit v současné dani z příjmu fyzických osob je vícero. Proto je daň nejen nespravedlivá, ale vynáší státu i žalostně malé inkaso. Ale na to teď nemysleme. Hořce se dosmějte a šup do fronty.
Když se v čele demonstrantů u Hradu objevil Miroslav Kalousek mávající tibetskou vlajkou, vyvolalo to u řady pozorovatelů české politiky upřímné veselí. Na Kalouska se těžko zlobit. Jako každý politik hraje to, co považuje za nejvýhodnější. A je koneckonců dobře, že se v české politice ještě najde někdo, kdo se důrazu na lidská práva zastane. Celá historka je především připomínkou, že část společnosti, která se hlásí k odkazu Václava Havla nemá po odchodu Karla Schwarzenberga do ústraní autentického lídra. Což opravdu nic veselého není.
Návštěva amerického prezidenta na Kubě by měla smysl, pouze pokud by jejím cílem bylo přinutit bratry Castrovy k radikálnímu zrychlení demokratizace a ekonomické svobody. Spíše ale teď nastane opačná věc, tvrdí komentátor Hospodářských novin Teodor Marjanovič.
Možná stále žasnete nad tím, co se to v Republikánské straně děje, tedy ve straně, která byla až dosud na naší planetě strážcem konzervativních politických instinktů. Američtí pravicoví voliči zjevně chtějí tohle bohaté dědictví hodit za hlavu.
Je to vlastně s podivem, že 15. březen není státním svátkem. Vždyť který horší den své historie by si česká společnost měla donekonečna připomínat, než je právě okupace nacistickými vojsky onoho černého chladného 15. března 1939, tvrdí komentátor Hospodářských novin Petr Fischer.
Václav Klaus vyhrál volby naposledy před dvaceti lety. Asi to už bylo nesnesitelné. Dokonce tak, že tento vyznavač nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných zemí exportoval sám sebe do Německa a podpořil v zemských volbách ultrapravicovou antievropskou stranu Alternativa pro Německo.
Zatnout tipec je potřeba nejen Babišovu Čapímu hnízdu, ale i všem dalším loutkovým firmičkám, které žijí z dotací a jsou přitom napojené na velkopodnikatelská impéria, tvrdí komentátor Hospodářských novin David Klimeš.
Banskobystrický župan Marián Kotleba uspěl u slovenských voličů nikoliv jen svou primitivní nenávistí vůči imigrantům či Romům, ale průzkumy ukazují, že ho volili Slováci především kvůli protikorupčnímu programu či jeho sociálním návrhům. Jakmile i čeští dělníci od svých hnědých kamarádů ze Slovenska toto pochytí, může být s námi velmi rychle zle.
Sedmnáctý listopad je opět Mezinárodním dnem studentstva, přičemž dosavadní označení „den boje za svobodu a demokracii“ zůstalo připojeno souřadicí spojkou „a“. Nedává to smysl, tvrdí komentátor Hospodářských novin Petr Fischer.
Na americkém primárkovém kalendáři není důležitějšího dne. Za pár hodin se začne ve dvanácti státech napříč USA hlasovat o tom, koho vyslat do listopadového volebního duelu o prezidentské křeslo v Bílém domě. Říká se tomu superúterý, ale je dost jisté, že pro někoho to jistě moc super dnes nedopadne a bude muset další boj vzdát.
Reportéra týdeníku Respekt Jaroslava Spurného překvapila výše trestu pro šéfku Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou. Podle Spurného je dobře, že se soud případem zabýval, protože to něco říká o "zlatokopeckém" solárním byznysu té doby. Jde podle něho také o další varování pro politiky a úředníky, že se doby změnily, že už nejsou beztrestní. Soud uznal Vitáskovou vinnou v případu nezákonného vydání licencí dvěma solárním elektrárnám v Chomutově. Za vytvoření podmínek k vydání licencí má jít na 8,5 roku do vězení.
Anticenu Slídil roku získala po zásluze Policie České republiky. Šmírák už není šmírák, ale dobrodinec, který se stará o naše bezpečí. Velký bratr žije. A stejně jako v Orwellově románu ho máme vlastně docela rádi. Za všechna budoucí zneužití informací si tak můžeme do značné míry sami.
Senátor za Zemanovce Jan Veleba spatřil na Pražském hradě muslimy. A teď se podržte: Modlili se! Posouváme se do pozoruhodné úrovně. Člověk, který se modlí na veřejném místě, je už potenciální provokatér. Zabedněnost se zvolna povyšuje na základní hodnotu, tvrdí komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.
Držme pražskému městskému soudu palce, aby se mu podařilo z procesu s investiční společností Key Investments udělat justiční událost roku. Zde nejde jen o oněch skoro 900 milionů korun, se kterými členové představenstva údajně podvodně nakládali, a obrali tak ve svých obchodech přes čtyři desítky důvěřivých subjektů. Soud musí dokolečka opakovat otázku: Kdo byl architektem těchto obchodů napojených na vysoké politiky tohoto státu? Kdo doporučoval firmu jako dobrou investiční příležitost?
Na počátku a na konci kauzy unesených Čechů a vydání Alího Fajáda ministři říkali přesně to, co mají. Problém jsou ministři, kteří se činili mezi tím. Měl by Martin Stropnický odstoupit, jak chce opozice či lidovci? Toť otázka, tvrdí komentátor Hospodářských novin David Klimeš.
Primárky v USA jsou otevřené, nepředvídatelné, a neplatí u nich známé klišé, že ve Spojených státech o všem rozhodují jen peníze, tvrdí komentátor Hospodářských novin Teodor Marjanovič.
Situaci taxikářů stávka na magistrále nevyřeší a sympatií jim také nedodá. Jenže to samé platí i pro pražský magistrát. Ve chvíli, kdy jsou hlavním komunikačním nástrojem nadávky, je těžké dospět k dohodě, která bude aspoň trochu schůdná pro všechny.
Pokud něco platí pro současnou karnevalovou sezonu, pak je to přehlídka policistů. Soupis toho, co člověk má či nemá dělat na karnevalech, které se od svých začátků vyznačovaly tím, co se nazývalo nevázané veselí, je dost svazující. A také varující. Stovky let stará evropská historie karnevalů totiž může docela rychle skončit. Třeba proto, že se do moderní doby vyznávající nové hodnoty nehodí, tvrdí komentátorka Julie Hrstková.
