První ze členů krajně pravicové militaristické skupiny Oathkeepers obviněných v souvislosti s lednovými nepokoji v Kongresu se přiznal ke spiknutí a dalším trestným činům. Souhlasil rovněž s tím, že bude spolupracovat s vyšetřovateli. Žena ze státu Indiana se pak stala první obviněnou, kterou soudy kvůli nepokojům odsoudily, vyhnula se však vězení díky dohodě s prokuraturou.
Daniel Lombroso několik let sledoval tři výrazné postavy radikální pravice ve Spojených státech. V dokumentu Bílý šum ukazuje, jak se extremistické názory dostaly do mainstreamové debaty i proč lidé takovým myšlenkám věří. "Čím radikálnější věci říkali, tím byli slavnější a tím víc měli peněz," vysvětluje dokumentarista v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Belgická armáda neúspěšně pátrá po nebezpečném radikálovi z vlastních řad, který uprchl ozbrojený z kasáren a vyhrožuje smrtí přednímu virologovi Marku Van Ranstovi.
V tiskových policejních zprávách v některých německých spolkových zemích se znovu začala objevovat národnost podezřelých, aby bylo jasné, jestli jde o Němce, nebo cizince. Úřady se tak chtějí vyhnout nařčení z toho, že záměrně kryjí zločiny cizinců a zejména migrantů. Jejich postup ale část společnosti kritizuje.
Pravicový extremista Stephan E., podezřelý z vraždy politika německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Waltera Lübckeho, se k činu přiznal. Informují o tom média, která se odvolávají na vyjádření německého nejvyššího státního zástupce Petera Franka před poslanci parlamentního výboru pro vnitřní záležitosti. Vražda Lübckeho Německem otřásla. Jde o první takový zločin pravicového radikála vůči politikovi v poválečných dějinách země.
Vražda vysoce postaveného úředníka místní správy v německé zemi Hesensku a člena vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Waltera Lübckeho má zřejmý politický motiv s krajně pravicovým pozadím. Dnes to oznámilo generální státní zastupitelství se sídlem v Karlsruhe, které vyšetřování případu převzalo. Lübcke, který zastával funkci předsedy vládního obvodu Kassel zaujímajícího severní třetinu spolkové země Hesensko, byl zastřelen na počátku června, podezřelého 45letého Němce Stephana E. zadržela policie v sobotu.
Zhruba stovka příznivců krajní pravice se v sobotu večer sjela do Hlubokých Mašůvek u Znojma na hudební festival, kde mají vystupovat neonacistické kapely, jejichž texty otevřeně hlásají nenávist. Aktuálně.cz to potvrdil ředitel policie jihomoravského kraje Leoš Tržil. Policie situaci monitoruje, ale podle ní není zatím důvod k zásahu, protože jde o soukromou akci a nedošlo k narušení veřejného pořádku.
Polská prokuratura vyšetřuje antisemitský protest desítek stoupenců krajní pravice, kteří se v neděli shromáždili u bran bývalého nacistického koncentračního tábora v Osvětimi.
Popularita krajní pravice je v řadě členských zemí Evropské unie vysoká, volby do Evropského parlamentu se přitom rychle blíží. Uskuteční se už za půl roku. Bruselské instituce se proto obávají úspěchu, kterého mohou v hlasování dosáhnout nejen mírnější populistické a euroskeptické strany, ale dost možná i uskupení mnohem extrémnějšího ražení. Nalézt jasné dělítko mezi populismem a extremismem je přitom v některých případech poměrně ošidné. Projděte si přehled zemí, kde mají zázemí silně euroskeptické a extremistické strany, nebo dokonce neonacistická uskupení, která samotný europarlament navrhuje zakázat. Jak si budou vést v eurovolbách? Ovlivnit jej mohou zejména pomocí sociálních sítí.
Americký nacionalista Christopher Cantwell, který věří v nadřazenost bílé rasy, se stal nechvalně známý při loňských nepokojích ve městě Charlottesville ve Virginii. Teď organizátor charlottesvillského setkání příznivců krajní pravice začal propagovat novou neonacistickou videohru, v níž se hráči nevyhnou vraždění homosexuálů, židů nebo novinářů.
Ve Švédsku to vypadá jako idyla, ale na předměstích je to někdy drsné. Přistěhovalci ničí okolí i zapalují auta, říká zástupce protiimigrační strany Karl Robbjens, paradoxně sám potomek uprchlíků z Libye.
Nacionalistická strana Švédští demokraté slaví nejlepší výsledek v historii. V nedělních volbách je podpořilo téměř 18 procent voličů. Nejde o jedinou stranu s krajně pravicovou rétorikou, které se v Evropě daří. Podívejte se na další země, kde nacionalisté uspěli.
Britský ultrapravicový aktivista Tommy Robinson byl odsouzen ke třinácti měsícům ve vězení pro pohrdání soudem. Vysílal totiž video od soudní budovy i přes platný zákaz. Jeho trest rozpoutal v Británii protesty kvůli svobodě slova.
Organizátoři označili dnešek za svátek národů a akci za příležitost si potvrdit závazek obrany identity národů a suverenity evropských států.
Bartoš v závěrečné řeči parafrázoval projev Milady Horákové a hájil se právem na svobodu projevu.
Frauke Petryová oznámila, že odejde z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Strana, která se po nedělních volbách poprvé dostala do německého parlamentu, tak přijde o jednoho ze svých dvou předsedů. Tím, kdo v čele strany zůstane, je Jörg Meuthen. Uvnitř AfD se přou dvě názorová křídla. Petryová reprezentovala spíše konzervativce, postupně ale narostla síla pravicově radikálních členů. Alternativa pro Německo prosazuje tvrdší migrační politiku a mimo jiné zrušení Benešových dekretů.
Bývalý americký prezident Barack Obama kritizoval na svém účtu na sociální síti Twitter dění v Charlottesville ve státě Virginia. O víkendu tam došlo k ultrapravicové demonstraci, při které zemřela jedna žena. Obama do svého vzkazu umístil fotografii sebe a dětí, doplněnou citátem bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely. "Nikdo se nenarodil s tím, že nenávidí jiného člověka na základě barvy kůže, původu či náboženství," stálo v Obamově tweetu. Ten zlomil rekordy Twitteru - za tři dny si jej oblíbily tři miliony uživatelů a více než milion jej sdílelo.
