Zdeňka Ondráčka zvolila do čela sněmovní komise pro kontrolu GIBS pravděpodobně i velká část poslanců hnutí ANO. Proč, to není jasné. Hlasování bylo volné a proti Ondráčkovi byl na jednání klubu i šéf strany Andrej Babiš.
Hnutí ANO posílilo na úkor KSČM a SPD. Druzí by byli Piráti před ODS.
Předseda KSČM Vojtěch Filip se také zastával poslance Zdeňka Ondráčka. Proti jeho zvolení do čela komise pro kontrolu GIBS se chystají demonstrace.
Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, kterého Poslanecká sněmovna v pátek zvolila do čela výboru pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů, nelituje své problematické minulosti, kdy jako příslušník Sboru národní bezpečnosti v lednu 1989 bil demonstranty.
Poslanci v druhém kole zvolili Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS. V druhém kole získal 79 hlasů a porazil kandidátku ODS Majerovou Zahradníkovou, která získala pouze 57 hlasů. Kvórum pro zvolení bylo 78 hlasů.
Podle místopředsedy sociální demokracie Jiřího Zimoly vyjednavači obou stran probírali "konkrétní programové cíle, ne jen obecné programové priority".
Podívejte se na brífink KSČM po jednání s hnutím ANO.
Komunisté uvádějí, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá.
Ve středu ráno se ve sněmovně sešli zástupci politických stran, které spojuje především obava z toho, kam až povede vládnutí ANO ve spolupráci s KSČM a SPD Tomia Okamury. Schůzku svolali Starostové a nezávislí.
Jiří Svoboda, dnes známý spíše jako úspěšný filmový režisér, na počátku 90. let po tři roky vedl KSČM. Patřil k reformnímu křídlu. Pokoušel se například o přejmenování strany tak, aby ve svém názvu neměla slovo "komunistická". Straníci však jeho záměr odmítli. Svoboda proto rezignoval a záhy ze strany vystoupil. Současná KSČM je podle něj na cestě pryč z parlamentu, zachránit by ji mohla podpora vlády Andreje Babiše. "Je to poslední šance na to, aby se udrželi v parlamentu," říká Svoboda v rozhovoru pro Aktuálně.cz
Strana získala v loňských volbách do sněmovny 7,76 procenta hlasů. Kvůli tomuto výsledku se strana následně rozhodla svolat na duben mimořádný sjezd, kde bude volit celé nové vedení.
Český politický systém doplácí na to, že jeho aktéři neřešili nakupené problémy. Ve společnosti se nastřádalo zklamání z parlamentní demokracie, což geniálně využil a využívá nynější premiér Andrej Babiš. Jeho představy o vládnutí bez důvěry parlamentu jsou ale mnohem nebezpečnější než třeba úvahy o zrušení Senátu, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz politolog Stanislav Balík z brněnské Masarykovy univerzity. Demokratické strany by podle něj neměly s Babišem spolupracovat, protože hnutí ANO se může ve sněmovně kdykoliv obrátit na KSČM a okamurovce.
Po komunistickém puči v únoru 1948 většina Čechoslováků věřila v "lepší zítřky". Dokonce ještě v srpnu 1968, když přijely ruské tanky, mnozí nechápali, jak to mohli "sovětští soudruzi" udělat, a to včetně intelektuálních elit. Ovšem humorista Jaroslav Žák, jehož proslavily především veselé knihy a filmy ze studentského prostředí, dokázal odhadnout již v osudném roce 1948, kam se bude země ubírat a jakých podob, ne nepodobných fašismu, vládnoucí ideologie nabere. Napsal na to téma dvě satirické knihy - Konec starých časů (1948) a Na úsvitě nové doby (zřejmě 1949). Obě trochu zapadly, a možná i proto začínají být dnes znovu aktuální. Projděte si, co všechno předpověděly.
Po lékaři Marku Hilšerovi oznámil i další z neúspěšných kandidátů na prezidenta, že se chce ucházet o post senátora. Pavel Fischer bude v podzimních volbách kandidovat jako nezávislá osobnost v Praze 12. Teď potřebuje sehnat 1000 podpisů lidí z tohoto okrsku. Jako senátor by se bývalý velvyslanec chtěl věnovat zahraniční politice, ale také chudým regionům v Česku.
Mimořádný sjezd KSČM byl svolán loni v říjnu po neúspěšných sněmovních volbách. Předseda strany Vojtěch Filip již dříve oznámil, že na něm nebude obhajovat svou funkci.
Filip zdůraznil, že v některých bodech jednání o druhé Babišově vládě příliš nepokročila.
Happening s názvem Krev na rukách před pražským sídlem KSČM v ulici Politických vězňů zahájil připomínku 70. výročí počátku komunistické diktatury, které připadá na 25. února. Přibližně dvě desítky aktivistů umístily u vchodu do budovy umyvadlo s čistou vodou. Zástupci pořádající platformy občanských demokratických a protikomunistických iniciativ Bez komunistů.cz se pak obraceli na přicházející členy KSČM s dotazem, zda mají umyté ruce. "Ty zločiny nebyly potrestány a krev, která nejde umýt, zůstala symbolicky na rukách," řekl Petr Marek, zástupce iniciativy Bez komunistů.cz.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš odmítá úvahy, že by v příští vládě nebyl premiérem on, jak požadují některé politické strany.
Babiš bude jednat s ČSSD o vládní podpoře. Podporu KSČM a SPD nepotřebuje. Vadí mu rozdílné názory na prioritní témata.
Navzdory všem evidentním rozdílům je jejich společným jmenovatelem frustrace.
