Volby do Poslanecké sněmovny by v březnu vyhrálo hnutí ANO s 32,5 % hlasů, následované sociální demokracií, která na něj ztrácí deset procent. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by na třetí příčce skončili komunisté, dále by se do sněmovny dostala ODS, KDU-ČSL a TOP 09, pětiprocentní hranici by překročilo také hnutí Tomia Okamury Svoboda a přímá demokracie.
Ani na druhý pokus se sněmovnímu kontrolnímu výboru nepodařilo dozvědět se vše o přípravě elektronické evidence tržeb. Po vyhrocené debatě s ministrem financí Andrejem Babišem a jeho šéfem finanční správy Martinem Janečkem poslanci na návrh hnutí ANO odhlasovali, že je vše v pořádku.
Volby do Poslanecké sněmovny by vyhrálo hnutí ANO s 27 procenty hlasů. Druhá ČSSD si polepšila na 15,5 procenta, ale má jen malý náskok před KSČM. "Hnutí ANO suverénně vede, i když jeho podpora z dlouhodobého pohledu kolísá. Nestabilita je výrazem nezakotvenosti voličských sympatií a citlivostí na vývoj politické situace," vysvětlují autoři výzkumu. Do sněmovny by se poprvé probojovala Česká pirátská strana, která by získala 5,5 procenta hlasů. Neuspěla by ale případná koalice lidovců a hnutí Starostové, která by na 10 procent těsně nedosáhla.
Ukrajinští hackeři publikovali korespondenci běloruského aktivisty Alexandra Usovského. Ten dostal sto tisíc eur na vybudování sítě proruských organizací ve střední Evropě. V Česku Usovskij spolupracoval se stalinisty, v Polsku zase s ultranacionalisty. Podle znalců jsou podobné projekty financovány z peněz byznysu napojeného na stát. Kreml tak může popřít, že by s tím měl cokoli společného.
Co sjezd o sociální demokracii napovídá? Není stranou jednoho muže, natožpak jedné ženy. Nemá osobnosti a chybí jí odvaha. Ale nemusí prohrát.
Ruská média v posledních dnech informují o protestu na podporu obyvatel Donbasu, který se konal v neděli na Hradčanském náměstí. Podle ruských novinářů na demonstraci požadující větší tlak evropských zemí na Kyjev "zaútočili Ukrajinci", kteří s vlajkami v ruce vykřikovali provokativní hesla. Podle policie ale akce proběhla v poklidu. Na demonstraci měl přijít i místopředseda KSČM Josef Skála, který si ale stejně jako právník Čestmír Kubát účast rozmyslel. Oba podotkli, že ani nebylo jasné, kdo demonstraci organizoval.
Vesmír kolem nás je jeden velký hologram. Hologramy jsou hodně pracovité. Například takový hologram Ivo Rittig zvládl dva soudy v jeden den. Hologram Donald Trump toho na své inauguraci viděl mnohem více než ostatní. A hologram Andrej Babiš úspěšně mlží. Přehled nejdůležitějších událostí u nás i ve světě v podání Lukáše Pavláska.
Případné parlamentní volby by v únoru jednoznačně vyhrálo Hnutí ANO se ziskem 31,5 procenta hlasů. Druzí sociální demokraté by získali 20 procent. Zastoupení v dolní komoře by podle modelu uhájily také KSČM a ODS. Z ostatních uskupení by měly nejblíže k pětiprocentní uzavírací hranici - a tím tedy k poslaneckým mandátům - hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury a Česká pirátská strana shodně se třemi procenty hlasů. Strana zelených by dostala 2,5 procenta hlasů, Úsvit-Národní koalice procento.
Co Babiš obětoval? Jeho firmám se vede výtečně, dostávají větší dotace a zakázky od státu než dřív, počítají je v miliardách. Žádná oběť.
Na dvě vzpomínkové akce k uctění památky obětí komunistického režimu přišlo jen pár desítek lidí. Jeden z řečníků, Jiří Drahoš, předseda Akademie věd a možný kandidát na prezidenta, tak vlastně trochu naprázdno varoval před opakováním historie. "Tehdejší občané hledali v komunistech naději a recept na zklamání z politiků předchozích vlád. Nepřipadá nám tato situace v něčem podobná té dnešní? Neocitáme se my v jakémsi dilematu, jak čelit pokušení autoritářských řešení skrytých v lákavém populistickém obalu? Mysleme i na to," pronesl Drahoš.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová si dovede představit, že by sociální demokracie i po volbách nadále vládla s ANO. A to i v případě, že se premiérem stane Andrej Babiš. "My se sice hádáme, ale děláme konkrétní kroky, které jsou kompromisní, určitě jsou však ve prospěch občanů této země. Říct, že nepůjdu do vlády, v níž Babiš bude premiérem, je podle mě prostě chyba," říká místopředsedkyně ČSSD. Nevylučuje ani koalici s komunisty, dodává, ale že by v takové situaci byla velmi opatrná. Podle ní by se KSČM nejprve musela v koaliční smlouvě vzdát některých pasáží ve svém programu. Třeba těch týkajících se odmítání členství v NATO.
Dramatické středeční hlasování, kterým poslanci výrazně omezili registr smluv, má dohru mezi koaličními poslaneckými kluby ČSSD a hnutí ANO. Sociální demokraté jsou přesvědčeni, že je hnutí při hlasování podrazilo. Argumentují tím, že ANO slíbilo hlasovat stejně jako sociální demokraté, ale v poslední chvíli "cuklo". ČSSD je od chvíle hlasování terčem ostré kritiky za to, že vážně ohrozila smysl registru, který byl součástí protikorupčního balíčku nynější vládní koalice.
ODS trpí dlouhodobou vadou, kterou můžeme charakterizovat jako "králíček uhranutý kobrou"; většinu své pozornosti vrhá na Babiše.
Sociální demokraté v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou po více než dvou desítkách let chtějí zrušit bohumínské usnesení, které jim zakazuje vládní spolupráci s komunisty. Předsedovi komunistů Vojtěchu Filipovi je však údajně jejich rozhodnutí lhostejné a nechtěl říct, zda by komunisté byli ochotní do koalice s ČSSD vstoupit. "Myslíte si, že sociální demokracie je důvěryhodný parter?" odpověděl otázkou Filip.
Prezident Miloš Zeman souhlasí s tím, že bohumínské usnesení, podle nějž ČSSD nesmí spolupracovat s extremistickými stranami včetně KSČM, je překonané. Myslí si však, že by platnost dokumentu měl nejprve zrušit sjezd. "Já jsem ještě před delší dobou, ještě jako člen ČSSD, označil bohumínské usnesení za zastaralé a překonané," prohlásil Zeman, pod jehož vedením strana v roce 1995 usnesení přijala. Zdůraznil ale také, že "je potřeba dodržovat elementární právní kulturu" a zrušit platnost dokumentu na sjezdu strany. "Věcně jsem pro jeho zrušení, ale domnívám se, že nejde mávnout rukou, protože bych se choval jako právní analfabet," dodal prezident na závěr návštěvy Královéhradeckého kraje.
Komunisté nejsou žádná levice, nýbrž post-totalitní partaj třesoucí se na moc jak hafan na kost.
Poprvé po 22 letech vedení sociální demokracie vážně zpochybnilo platnost takzvaného bohumínského usnesení, které jí dosud zapovídalo vládní spolupráci s extremistickými stranami včetně komunistů. Šéf strany a premiér Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro Hospodářské noviny označil dokument z roku 1995 za překonaný. A za pravdu mu dává i většina širšího vedení strany.
Šéf sociálních demokratů a předseda vlády Bohuslav Sobotka nevyloučil spolupráci s komunisty na vládní úrovni. Bohumínské usnesení z roku 1995, které ČSSD koalici s KSČM zakazuje, považuje za přežitek. Spolupráci sociální demokracie s komunisty připustil Sobotka už dříve, KSČM by však podle něj nesměla zpochybňovat členství Česka v Severoatlantické alianci a proevropskou orientaci vlády.
NATO nás neochránilo před migrační vlnou, ta je ohrožující pro jednotlivé státy, vstup do NATO nám nic nepřináší, bojujeme za cizí zájmy, největší riziko je v trvajícím konfliktu v Iráku a Sýrii, související migrační vlna je větší riziko než jednání s Ruskou federací, máme tady výbuchy v Německu, najíždění autem do lidí, útoky ve Francii, říká předseda KSČM Vojtěch Filip o důvodu, proč by byl pro referendum o vystoupení z NATO. Mír v Evropě může prý zajistit a garantovat dohoda mezi Ruskem, Čínou a USA. Podle jeho slov se mu nestýská po dobách minulých. Návrhy poslanců KSČM o hanobení prezidenta či trestu za příživnictví údajně mají dobré důvody a společenskou poptávku.
Vdova po Miloslavu Ransdorfovi ve středu společně s rodinou a přáteli otevřela v Praze Vzdělávací centrum a knihovnu Miloslava Ransdorfa. Stalo se tak v den, kdy by mu bylo čtyřiašedesát let. Do knihovny zamíří Ransdorfova osobní sbírka 50 tisíc knih, včetně jeho rukopisů a článků. Při této příležitosti se Vlasta Ransdorfová také vyjádřila ke stále probíhajícímu vyšetřování jeho smrti v lednu loňského roku.
