Do nově otevřeného uprchlického zařízení v Drahonicích na Lounsku v pondělí zamířilo prvních osmdesát cizinců z Bělé pod Bezdězem. Řada mužů nechtěla areál na Mladoboleslavsku opustit, odvolávali se například na neexistující rodinné vazby či údajně čerstvě uzavřené sňatky. Areál v bývalé drahonické věznici má kapacitu 240 míst, zpočátku se předpokládá obsazení poloviny.
Pokud by se v září konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrálo by hnutí ANO, na druhém místě by skončila ČSSD, třetí zůstává KSČM. Zatímco ANO posílilo, TOP 09 oslabila a postavení s dosud pátou ODS se vyrovnalo. KDU-ČSL by ve Sněmovně zůstala. Babišovo hnutí by podle STEM při přepočtu tohoto modelu na mandáty získalo 77 poslanců, ČSSD 57. Měly by tak spolu ve Sněmovně pohodlnou ústavní většinu. Z ostatních seskupení si podle STEM nejlépe vedla Strana zelených (4,4 procenta) a také Svoboda a přímá demokracie (3,7 procenta), která pod vedením Tomia Okamury sází na protiimigrantské téma.
Začal soud s někdejším vyšetřovatelem kauzy Ředitelství silnic a dálnic Rostislavem Kotrčem. Podle obžaloby vyzradil důvěrné informace z vyšetřování, například jméno utajené svědkyně. Případ údajných stamilionových podvodů tak nikdy nedošel k soudu. Kotrč musel po provalení případu od protikorupční jednotky odejít a začala ho vyšetřovat generální inspekce, která se zabývá trestnými činy policistů. Problémy měl také v husitské církvi.
Primátorův náměstek Matěj Hollan na internetu napsal, "že v Brně bývalo dříve vícero národností, které jsme si dílem zplynovali, dílem vyhnali." Za výrok se omluvil, podle komunistů je ale nepřístupné, aby se vysoký představitel města takto vyjadřoval o době okupace. Návrh na odvolání ovšem neprošel, pro bylo 21 zastupitelů z celkových 55, což není nadpoloviční většina.
Prostějovské zastupitelstvo v pondělí zvolilo novou primátorku. Je jí Alena Rašková (65) z ČSSD, která dosud byla první náměstkyní primátora. Nahradila dlouholetého primátora a stranického kolegu Miroslava Pišťáka, který kvůli nejasnostem ohledně finančního daru v září rezignoval na vedení města. Rašková neměla při volbě protikandidáta. Získala 29 z 35 hlasů zastupitelů.
Podle volebního modelu agentury ppm factum by se v září do Sněmovny nedostala žádná nová strana a naopak by v ní zůstalo všech sedm stávajících. Volby by vyhrálo ANO s 21,5 procenta, druhá by skončila ČSSD s 18,9 procenta hlasů. Těsně by pětiprocentní hranici překročil i Úsvit - Národní koalice, který od srpna zdvojnásobil svůj zisk.
Poslanecká sněmovna schválila s úpravami soubor vládních novel některých zákonů, které mění některé například parametry občanských průkazů, pasů nebo trvalého pobytu. Úřady budou například lidem starším 70 let vydávat občanky s prodlouženou platností - místo 10 let vydrží 35 let. Nově podraží expresní pasy (místo 1500 korun lidé zaplatí 4000), nově navíc pas musí mít biometrické údaje. Lidé budou taky hradit stokorunu za zrušení trvalého pobytu. Předloha zavede také poplatek 200 korun za vydání nového občanského průkazu kvůli zápisu titulu nebo vědecké hodnosti, případně z jiných osobních důvodů.
Ze zástupců sněmovních politických stran lidé dlouhodobě nejvíc věří Andreji Babišovi a Bohuslavu Sobotkovi. Přibližně padesátiprocentní důvěru mají oba politici už dva roky, od května ale několik procent ztratili. Na opačné straně žebříčku jsou Miroslav Kalousek nebo Radmila Kleslová. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, do kterého se zapojilo 994 lidí.
Hned dvě mimořádné schůze má ve čtvrtek na programu Poslanecká sněmovna. Dopoledne se zákonodárci vrátili k otázce řešení nelegální migrace, kterou načali už v červnu. Odpoledne potom poslanci budou řešit situaci okolo České pošty. Hnutí ANO by dokonce rádo prosadilo zřízení vyšetřovací komise, která by hospodaření státního podniku prověřila.
Mostecké zastupitelstvo má šest nových členů rady. Kromě šesti Severočechů jsou v ní dva zástupci ODS, dva sociální demokraté a nezařazená Vendulka Balášová, která loni na podzim vedla kandidátku ANO. Původní koalice složená ze Severočechů, KSČM a ANO se rozpadla před třemi týdny, oficiálním důvodem byla špatná komunikace.
Mezi čtyři návrhy zákonů, které poslanci v úterý projednali v rámci takzvaného opozičního okénka, se dostal i pokus o zavedení nového významného dne. Tím by podle zákonodárce Úsvitu Andrle Sylora měla být připomínka svatby Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. "Zamysleme se upřímně nad silou dnešní české národní identity," zdůvodňoval poslanec svůj návrh, pod který se podepsalo více než třicet jeho kolegů ze všech stran kromě ODS a KSČM. Změna zákona prošla do druhého čtení, poslanci o ní teď budou diskutovat ve výborech.
Prezidentovi Miloši Zemanovi podle výzkumu CVVM důvěřuje nyní 55 procent lidí. Oproti červnu si polepšil o 10 procent. Nejčastěji mu důvěřují lidé ve věku přes 60 let, ekonomicky neaktivní, důchodci, příznivci levice a levého středu a sympatizanti ČSSD a KSČM. Největší důvěře se těší starostové, důvěřuje jim 64 procent Čechů. Sobotkově vládě důvěřuje 46 procent, Senátu 36 procent a Poslanecké sněmovně 35 procent českých občanů. S celkovou politickou situací je spokojeno 21 procent lidí, což je stejný výsledek jako v červnu.
Hradní kancléř Vratislav Mynář nedostal od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) prověrku na stupeň přísně tajné. O tom, že se rozhodl mu ji neudělit, se hovořilo už týden, nyní to potvrdil sám Mynář s tím, že s největší pravděpodobností podá proti rozhodnutí takzvaný rozklad, o kterém by rozhodoval šéf NBÚ. Zeman už dříve řekl, že Mynáře zatím neodvolá, v pátek dodal, že kancléř bude mít na Hradě vždy důstojné místo.
Kdyby se v září konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrálo by je hnutí ANO před ČSSD a KSČM. Pětiprocentní hranici by překonala také ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který v první polovině září proběhl na vzorku 953 respondentů.
Čtyřhodinová debata předcházela schválení asociační dohody s Ukrajinou o přidružení k Evropské unii. Poslanci KSČM schválení dokumentu, který ve Sněmovně ležel rok, odmítali. Kritizovali současný ukrajinský režim, který je podle nich polofašistický. To odmítl jak ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, tak pravicová opozice, podle níž komunisté jen poklonkují ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Zákonodárce čeká na nadcházející schůzi plno práce. Budou řešit evidenci tržeb, asociační dohodu s Ukrajinou či dlouho odkládaný registr smluv. A to není zdaleka všechno. V programu je totiž více než dvě stě bodů, kterými by se měli zabývat. Dáno je to hlavně množstvím poslaneckých návrhů, které se během volebního období nashromáždily. V úterý se navíc vedení Sněmovny a klubů dohodlo, že prvním bodem bude debata o uprchlících. I z toho důvodu budou poslanci každý den jednat i po sedmé hodině večer.
Ministerstvo financí pozastavilo přípravy zavedení elektronické evidence tržeb. Sněmovnou dosud neprošel příslušný zákon, podle premiéra Sobotky tak není možné vypisovat soutěže. Normu, kterou mají poslanci znovu řešit příští týden, kritizuje pravicová opozice. Podle vlády ale zákon omezí šedou ekonomiku a přinese zhruba deset až dvanáct miliard ročně. Sobotka rovněž v nedělním televizním vystoupení zkritizoval dohodu ruského Gazpromu a jeho západních partnerů o rozšíření plynovodu Nord Stream. Plán podle něho destabilizuje Ukrajinu.
Pokud by se v srpnu konaly volby do Poslanecké sněmovny, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 27 procent hlasů. Jeho náskok na druhou ČSSD (nyní 21,5 procenta) se proti červencovému šetření mírně zvýšil. Pozice v dolní komoře by si udržely ještě KSČM, TOP 09, ODS a KDU-ČSL. K volbám by přišlo 58 procent voličů, 45 procent z nich si je zcela jisto, že by k volbám skutečně šli a jakou by volili stranu. Díky pětiprocentnímu volebnímu potenciálu nelze vyloučit, že by se do Sněmovny mohli dostat i zástupci Strany zelených, České pirátské strany či Úsvitu - Národní koalice.
Vyplývá to z průzkumu společnosti ppm factum, která zkoumala, jak v polovině prezidentského mandátu Miloše Zemana vnímá česká společnost.
Sedmatřicetiletý člen KSČM vulgárně komentoval loňský sebevražedný útok na české vojáky v Afghánistánu.
