Lékaři bez hranic slaví padesáté výročí svého založení. Jejich pracovníci a zdravotníci pomáhají po celém světě nejen v nebezpečných místech postižených živelnými katastrofami nebo válečnými konflikty. Podívejte se na snímky z misí této organizace, oceněné v roce 1999 Nobelovou cenou míru.
"Teď žiju v Paříži, takže je možné cokoliv," směje se mladý Afghánec. Podobně jako každoročně tisíce dětí přišel do Francie sám, bez doprovodu. Ze zákona mají všechny děti nárok na ochranu bez ohledu na to, odkud pochází. Pro mladé migranty je ale těžké úřady přesvědčit, že dětmi skutečně jsou. V mezičase nemají žádnou ochranu a musí se spolehnout sami na sebe.
Pomoc uprchlíkům na moři mi pomohla utřídit si myšlenky, předtím jsem nevěděla, jak se k záchranným misím ve Středozemním moři postavit, do té doby jsem nevěděla, co tam Lékaři bez hranic dělají, říká zdravotní sestra Jitka Kosíková. Na lodi podle ní není prostor na diskuzi, je tam stres, ohrožení života, je potřeba něco dělat.
Museli jít deset dní pěšky přes hory a hustý deštný prales. Vyhýbat se nebezpečnému hmyzu a hadům. Překonat Horu smrti a včas utéct před bleskovými povodněmi. A nakonec přežít setkání s ozbrojenými gangy. Zní to jako scéna z dobrodružného románu, ve skutečnosti se ale jedná o cestu Darienskou prolukou na hranici Kolumbie a Panamy, kudy se v posledních měsících vydávají tisíce migrantů.
Ostřelování mezi Izraelem a Palestinou přestalo a izraelská armáda se s radikálním hnutím Hamás dohodla na příměří. Následky jedenáctidenních bojů ale zůstávají. Humanitární krize v Pásmu Gaza se ještě prohloubila. Humanitární pracovníci popisují, že v oblasti jsou zničené domy, rozstřílené ulice nebo traumatizované děti, které přestaly mluvit.
Indii dál drtí obrovský nárůst případů koronaviru. V úterý země oficiálně překročila hranici 20 milionů nakažených, odborníci se ale shodují, že skutečná čísla jsou mnohem vyšší. Denní přírůstky se pohybují okolo 350 tisíc nově nemocných a stále rostou. Zdravotníci se už o pacienty nezvládají starat. Deník Aktuálně.cz získal svědectví lékaře přímo z indické Bombaje.
Pandemie koronaviru v Evropě na rok zastavila téměř veškeré dění. Velká část zemí zavřela hranice a omezila možnost pohybu. K řeckým ostrovům tak připlul mnohem nižší počet migrantů než v předchozích letech. Situace běženců, kteří už v tamních táborech žili, se ještě zhoršila.
Válka sebere všechno. Lidské životy, práci, základní zboží i zdravotnický materiál. Obléhání Aleppa přineslo nekonečné bombardování a utrpení tamních obyvatel. Komunitní lídr Ali Hajj, který dříve pracoval v oblasti nemovitostí, bojoval ve městě o přežití. Několikrát musel utíkat. V Sýrii ale žije dodnes.
Rozvojové země nemají peníze na nákup vakcín proti covidu-19. Evropská unie jim na vakcíny přispěla již 2,2 miliardy eur (zhruba 57 miliard korun), přesto čelí kritice od humanitárních organizací. Podle nich by měla prolomit patenty farmaceutických společností a umožnit výrobu vakcín po celém světě.
Když dorazil na místo, nemocnice byla zřícená. Na to, co spatřil, nebyl připravený. Lékař Mazen Al-Saud přišel 15. února 2016 do práce o chvíli později. Ze své vysílačky už po cestě do práce slyšel něco o útoku. Letecké nálety a bomby. Těm padli za oběť nejen civilisté, ale i mnohá zdravotnická zařízení a kliniky.
Hory zaváté sněhem a teplota klesající až k minus patnácti stupňům Celsia. Tak vypadá část balkánské uprchlické trasy u italsko-francouzských hranic, na kterou se vydávají muži, ženy i celé rodiny.
Brazilský stát Amazonas byl jedním z nejhůře koronavirem postižených regionů na světě. Loni na podzim se tam virus začal velmi rychle šířit a podle dostupných dat se nakazily asi tři čtvrtiny populace. Zdravotnictví kolabovalo. Letos v lednu se situace znovu zhoršila - není dostatek lékařů, postelí v nemocnicích ani zásob kyslíku. Na místě je i brazilská humanitární pracovnice Vitoria Ramosová.
"Můžete si vybrat: léčbu, nebo rakev. Tak jako tak ale musíte zaplatit," vysvětluje stará léčitelka Francine. V odlehlých oblastech Kolumbie, kde bojují gerily a drogové kartely, lidé spoléhají na tradiční léčitele. Nebezpečná cesta do nemocnice by mohla trvat i dva dny a člověk, kterého třeba uštkl had, tak dlouho čekat nemůže.
Humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) dnes oznámila, že končí své aktivity v porodnici v Kábulu, která se letos v květnu stala terčem útoku ozbrojenců. Zahynulo při něm 25 lidí včetně 16 matek a dvou dětí. MSF o tom informovala v prohlášení zaslaném médiím.
Když poslední únorový den podepsaly Spojené státy a hnutí Tálibán dohodu, naděje na mír v Afghánistánu vzrostla. Islamisté se zavázali začít jednat s centrální afghánskou vládou, ale ještě ani neusedli ke společnému stolu a zemí opět otřásla vlna násilí.
Z tábora Moria na ostrově Lesbos: chlapec se několikrát pokusil o sebevraždu, naposledy se zkusil oběsit. Zadržovali ho překupníci lidí a opakovaně ho znásilňovali. Řekl, že zabít se je těžké, že se mu to nepodařilo.
První případ nákazy novým typem koronaviru se objevil i na řeckém ostrově Lesbos. Právě sem přitom v minulosti připlula řada migrantů. Rostou proto obavy, aby se nákaza nedostala i do uprchlického tábora Moria, kde žije přes 20 tisíc lidí.
Na severozápadě Jihoafrické republiky jsou obří naleziště platiny, těží se zde víc tohoto drahého kovu než kdekoli jinde na světě. V blízkosti dolů mezi chudými Jihoafričany je život velmi krutý. Podle průzkumu z roku 2015 každou čtvrtou místní ženu někdo znásilnil. Obětem sexuálního násilí v oblasti pomáhá humanitární organizace Lékaři bez hranic. Podívejte se na příběh řidiče sanitky Leba.
Palubu humanitární lodě Ocean Viking, kterou provozují organizace Lékaři bez hranic (MSF) a SOS Méditerranée, v pátek večer po více než desetidenním čekání ve Středozemním moři opustilo 356 afrických migrantů. Na otevřeném moři několik desítek kilometrů od Malty osoby převzala loď tamního námořnictva a odvezla je do přístavu. Informovala o tom agentura AFP, která má na Ocean Viking svého zpravodaje.
Itálie neodpověděla na dvě žádosti lodi Ocean Viking s 356 migranty na palubě o otevření přístavu, do přístavu ji nechce pustit ani Malta. Plavidlo provozují organizace Lékaři bez hranic (MSF) a SOS Méditerranée, pluje pod norskou vlajkou. Přístav hledá už 13 dní.
