Maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí před poslanci prohrál. Opozice mu nedovolila narychlo schválit zákon, který by autoritářskému šéfovi vlády na neomezeně dlouho svěřil rozsáhlé pravomoci. Je ale jen otázkou času, než si prosadí svou. V novém hlasování příští úterý už totiž k prosazení opatření, které zdůvodňuje epidemií koronaviru, bude potřebovat jen vládní hlasy. A ty má Orbán jisté.
Utlumení výhrad Milionářů proti vládám v Polsku a Maďarsku na nedělní demonstraci v Praze bylo rozumné. Smyslem dnes není zasévat svár i v opozici.
Severomaďarská Gyöngyöspata je s dvěma a půl tisíci obyvateli jedním z nejmenších měst v zemi. Asi pětina obyvatel tu patří k romské menšině a zprávy o jejím soužití se zbytkem obce v posledních letech plní stránky celostátního i zahraničního tisku.
Když maďarská vláda nedávno přijala nové školní osnovy, nejen zahraniční média referovala o protestech tamních pedagogů a širší veřejnosti. Na vině je především seznam doporučených autorů. Ocitli se na něm někteří literáti, kteří sympatizovali s fašismem, a nikoliv třeba jediný maďarský nositel Nobelovy ceny za literaturu, dnes již nežijící Imre Kertész.
Polsko a Maďarsko jsou podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové křehké demokracie. Česká komisařka to řekla v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel. Tvrdě v něm kritizuje polskou reformu justice, mluví o zničení a plošném bombardování. V souvislosti s Maďarskem zase hovoří o médiích, která píšou, co vládě vyhovuje.
Nejdůležitější pro prohloubení česko-rakouských vztahů je vybudovat dálniční propojení obou zemí, řekl po společném jednání předsedů vlád český premiér Andrej Babiš (ANO). Země visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko) a Rakousko si na společném jednání také potvrdily, že mají stejný názor na otázku migrace, doplnil český premiér.
Bez odvahy Čechů a Slováků a jejich vůle po svobodě by se podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera neuskutečnily v roce 1989 převraty ve východní Evropě, ani znovusjednocení Německa o rok později. Steinmeier, který stejně tak ocenil i Polsko a Maďarsko, to v sobotu v Berlíně řekl prezidentům zemí Visegrádu, kteří společně oslavují 30. výročí pádu Berlínské zdi.
Euro byla strategická chyba, napsal guvernér maďarské centrální banky do nedělního vydání listu Financial Times. Jednotliví členové by měli mít možnost v příštích desetiletích eurozónu opustit a ti, kteří v ní zůstanou, by se měli pokusit vytvořit udržitelnou globální měnu, uvádí György Matolcsy.
Satirická inscenace Maďarský akát, kterou na pražský festival Palm Off Fest včera přivezl divadelní soubor reprezentující budapešťské kulturní centrum Trafó, rozmazává hranici mezi fakty a fikcí. Veškeré absurdnosti spojené s titulním stromem coby symbolem jednoho nepoddajného národa inspirovaly skutečné události.
Maďarské povstání proti komunistickému režimu Sověti krvavě potlačili. Kreml do země poslal přes sto tisíc vojáků, tisíce tanků a stovky letadel. Maďaři neměli šanci, přesto boje od vstupu sovětské armády trvaly týden, někde i déle. Podívejte se na unikátní snímky z roku 1956.
Středoevropští autoritáři pochopili, že utahovat šrouby nelze bez štědrého sociálního programu. A dokud opozice vedle obhajoby demokracie nenabídne i přesvědčivé reformy, střední Evropa se hned tak neprobudí.
Průzkum agentury Ipsos, který má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici, zkoumal názory mladých lidí v zemích V4 na finance a plány do budoucna. Lidé ve věku 18 až 25 let odpovídali na otázky, jak se jim daří po finanční stránce nebo za co nejvíc utrácejí. Z průzkumu hned v několika otázkách vyčnívají čeští respondenti: jsou největší optimisté a v zaměstnání nepovažují za nejdůležitější peníze.
Maďarští policisté v sobotu zadrželi 38 migrantů, kteří se pokusili do země dostat nelegálně na nákladním vlaku.
Česká republika sporem o další osud sochy maršála Ivana Koněva nevybočuje z řady. Každá země střední a východní Evropy, do které vstoupila bota vojáka Rudé armády, řešila nebo řeší problémy s památníky. Odvážejí se jinam, mění barvu a v několika případech se Rusko ozvalo s důraznými protesty.
I více než 40 let po smrti sovětského maršála Ivana Koněva je jeho pražská socha předmětem sporů. Vojevůdce si během svého života šikovně udržoval přízeň sovětských vůdců, byl u osvobození Osvětimi i kapitulace nacistů. V poválečných letech se do historie zapsal jako přítel československého prezidenta Svobody i vykonavatel brutálního zásahu proti bouřícím se Maďarům v roce 1956.
Ve věku 86 let zemřel tento pátek maďarský spisovatel, sociolog a čelný představitel disentu v dobách komunistického režimu György Konrád. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na prohlášení rodiny, podle níž byl Konrád těžce nemocný a skonal doma v Budapešti.
Krátce po páté hodině ráno, 4. listopadu 1956, odvysílal maďarský rozhlas poslední projev předsedy vlády Imre Nagye. "Dnes za úsvitu sovětská vojska začala útok na naše hlavní město," prohlásil.
