


Kvóty: vzít pár set chudáků prchajících před terorem znamená se hrbit? Lež jako věž
Rozhodování o kvótách se čím dál víc stává rozhodováním o naší budoucnosti v Evropské unii, na které jsme bytostně závislí a víme to.



Rozhodování o kvótách se čím dál víc stává rozhodováním o naší budoucnosti v Evropské unii, na které jsme bytostně závislí a víme to.



Čeští politici budou nadále ignorovat povinné kvóty pro přijímání uprchlíků. Nic na tom nemění ani rozhodnutí Soudního dvora EU. "Nadále (s kvótami) nesouhlasíme," reagoval na rozhodnutí soudu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). V rámci kvót přijatých v roce 2015 si země EU měly z Řecka a Itálie přerozdělit až 120 tisíc uprchlíků. Na Česko jich připadalo zhruba 2600, přesto přijalo jen 12 běženců. Eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos v reakci na rozhodnutí soudu potvrdil, že pokud tyto země nezmění postoj, žaloba přijde.



Nejvyšší soud v Evropské unii odmítl žalobu Slovenska a Maďarska proti povinným kvótám na přijímání uprchlíků. Podle Soudního dvora EU bylo jejich odhlasování zeměmi unie v souladu s právem. Česko, Polsko a Maďarsko se jimi odmítají řídit a hrozí jim žaloba.



Maďarský premiér Viktor Orbán požádal Evropskou unii o uhrazení poloviny nákladů na stavbu plotu, který Maďarsko vybudovalo na svých jižních hranicích, aby zabránilo ilegálnímu pronikání migrantů na své území. Podle úřadů výdaje činily kolem 800 milionů eur (21 miliard korun). V pátek to napsala agentura AP. Orbán tvrdí, že ploty postavené v roce 2015 chrání nejen Maďarsko, "nýbrž celou Evropskou unii proti záplavě ilegálních migrantů". Evropa podle něj potřebuje projevit solidaritu s maďarským úsilím ochránit hranice, a ne jen s Řeckem a Itálií.



Ve věku 91 let zemřel maďarský režisér Károly Makk, který za své filmy získal několik ocenění. Šestkrát byl nominován na Zlatou palmu filmového festivalu v Cannes a přestože hlavní ocenění nikdy nezískal, porota ocenila jeho snímek Dny čekání. Makk natočil přes 15 celovečerních hraných filmů pro kina, snímky pro televizi, inscenace i dokumenty.



Země Evropské unie musí podle německé kancléřky Angely Merkelové více pomoci Itálii a Řecku, které se potýkají s náporem uprchlíků. Šéfka německé vlády to řekla na své tradiční letní tiskové konferenci. Merkelová trvá na naplňování kvót na přerozdělování uprchlíků. Na rozdíl od jiných německých politiků ale odmítá krácení evropských fondů pro země, jako je Česko, které uprchlické kvóty odmítají.



Ruský prezident Vladimir Putin ujistil maďarského premiéra Viktora Orbána, že ruská strana je připravena plně financovat dostavbu jaderné elektrárny Paks, která může začít začátkem příštího roku. Budapešť na jaře dala najevo, že se vynasnaží najít si levnější zdroj financování stavby dvou jaderných reaktorů, než je ruská půjčka. "Pracujeme na našich velkých projektech, včetně energetiky. Vše, co se týká financování známého projektu Paks, je zajištěno 12 miliardami dolarů (asi 262 miliard Kč). Začátkem příštího roku už mohou začít práce na stavbě," řekl Putin podle agentury TASS. Putin přijel do Budapešti na zahajovací ceremoniál mistrovství světa v judu.



Rodina švédského diplomata Raoula Wallenberga chce od ruské tajné služby FSB znát jasnou odpověď na to, za jakých okolností a kdy přesně jejich příbuzný zemřel. Wallenberga, který za druhé světové války zachránil v Maďarsku před deportací do nacistických táborů nejméně 20 tisíc Židů, odvlekla v roce 1945 Rudá armáda. Rusko tvrdí, že později v roce 1947 zemřel v moskevském vězení Lubjanka. Některé vězeňské záznamy z té doby ale úřady odmítají ukázat. Wallenbergovo úmrtí je přitom velkou záhadou desítky let.



Polsko a Maďarsko nezmění svůj odmítavý postoj ke kvótám na přerozdělování migrantů. Ve středu to vlády obou zemí vzkázaly Evropské komisi. Ta koncem července posunula do další fáze řízení proti České republice, Maďarsku a Polsku kvůli tomu, že nedodržují povinnosti plynoucí z programu přerozdělování žadatelů o azyl podle stanovených kvót. "Toto řešení je špatné a ohrožuje bezpečnost," uvádí se podle agentury DPA v odpovědi, kterou země zaslaly komisi.



Vejce a výrobky z vajec kontaminované jedovatým insekticidem fipronil se po řadě jiných evropských zemích objevily i v Maďarsku. S odvoláním na místní úřad pro bezpečnost potravin NÉBIH o tom informovala agentura MTI. Odborníci z úřadu našli fipronil ve čtyřech vzorcích čerstvých vajec, které se do Maďarska dostaly z Německa a z Polska. Nebezpečný insekticid odhalily testy také ve vaječném polotovaru, na který upozornil evropský systém rychlého varování RASFF. Tento výrobek se do země dostal rovněž z Německa. NÉBIH ale upozornil, že koncentrace insekticidu byla ve všech vzorcích natolik nízká, že nepředstavovala zdravotní riziko. Navzdory tomu úřad nařídil stažení dotyčných potravin.



Vědci z brněnského Středoevropského technologického institutu (CEITEC MU) zkoumají, jak závažné nemoci mozku, Parkinsonova a Alzheimerova choroba, souvisí s rodným jazykem pacientů. Tým profesorky Ireny Rektorové se domnívá, že projevy nemocí mohou být podmíněné kulturně. Pokud unikátní výzkum, na který dostali osmimilionový grant, jejich hypotézu potvrdí, mohla by se v budoucnu tato onemocnění mozku léčit odlišně u pacientů hovořících jiným jazykem. Na projektu spolupracují také vědci z Maďarska a Arizony. Ti pro porovnání zkoumají maďarsky a anglicky hovořící dobrovolníky.



Evropská komise udělala další krok v řízení proti Česku, Polsku a Maďarsku kvůli neplnění uprchlických kvót. Dala jim měsíc na to, aby kvóty na přijímání migrantů začaly plnit. V opačném případě trojici zemí zažaluje u Soudního dvora Evropské unie. Česko by v rámci kvót mělo přijmout zhruba 2600 uprchlíků z Řecka a Itálie. Vláda ale zatím přijala jen 12 běženců. Od loňského léta přitom nenabídla přijetí ani jednoho žadatele o azyl. Právě kvůli tomu Evropská komise Česku hrozí soudem.



Generální advokát Soudního dvora Evropské unie navrhl zamítnout žaloby na systém uprchlických kvót, které podaly Slovensko a Maďarsko. Podle jeho názoru je mechanismus přijatý v září 2015 proti vůli Slovenska, Maďarska, ale i Česka platný. Rozhodnutí generálního advokáta není pravomocné. O případu ještě musí rozhodnout přímo Soudní dvůr. Ve většině případů se ale stanoviskem řídí. Evropská komise ve středu dala Česku, Maďarsku a Polsku měsíc na to, aby začaly naplňovat kvóty na přerozdělení uprchlíků z Řecka a z Itálie. Pokud to neudělají, komise je zažaluje u Soudního dvora Evropské unie.



Maďarsko použije všechny právní prostředky, aby v EU prokázalo solidaritu s Polskem. Řekl to maďarský premiér Viktor Orbán v souvislosti s kontroverzním polským zákonem o nejvyšším soudu, který prosazuje národně-konzervativní vláda ve Varšavě a který Brusel kritizuje jako ohrožení nezávislosti justice. "Inkvizice namířená proti Polsku nikdy nemůže uspět," uvedl maďarský premiér. Orbán, jehož vláda je rovněž terčem kritiky Bruselu kvůli porušování některých demokratických principů, platí za spojence šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského. Spornou soudní reformu nyní v sobotu schválil polský Senát. Chybí už jen podpis prezidenta Andrzeje Dudy.



V 88 polských městech se na čtvrteční večer chystá protest proti plánům vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) změnit soudní systém a podřídit ho ministerstvu spravedlnosti. Sejm ve čtvrtek schválil kontroverzní zákon o Nejvyšším soudu, který by měl v pátek hladce projít Senátem. Potom budou oči upřené na to, zda tento a další dva zákony o soudním systému podepíše prezident Andrzej Duda. I před jeho sídlem ve Varšavě se demonstruje. Oproti dosavadním protestům proti PiS je vidět jedna zásadní změna: demonstrací se účastní mnohem větší počet mladých lidí než v minulosti. Co to znamená, vysvětluje polský sociolog Michal Wenzel, působící kromě jiného i na Oxfordské univerzitě.



Ve středu se v Budapešti konal summit států visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) a Izraele. Pětice premiérů se dohodla na spolupráci v boji proti terorismu a v oblasti rozvoje technologických inovací. K zastavení šíření terorismu má pomoci zvláštní pracovní skupina, o jejímž vytvoření premiéři v Budapešti také rozhodli. Nedopatřením se novináři také dozvěděli o kritice Evropské unie z úst izraelského premiéra Netanjahua, jehož slova jim byla přenášena do sluchátek.



Maďarská policie ráno kvůli bombové hrozbě zastavila a evakuovala osmnáct mezinárodních vlaků po celé zemi. S odvoláním na policii o tom informoval server index.hu. Podle agentury APA byl zákaz jízdy mezinárodních vlaků na maďarském území krátce před 13:00 odvolán. Událost se dotkla i jednoho spoje do ČR. Ráno policii údajně zavolal anonym, který tvrdil, že do vlaků umístil výbušniny. Státní železnice zastavily osmnáct vlaků, ze kterých evakuovali cestující. Policie následně zahájila prohledávání vagónů. Maďarské státní železnice uvedly, že policie bude prohledávat až do půlnoci všechny mezinárodní vlaky, které vjedou na maďarské území. Je podle ní proto třeba počítat se zpožděním.



Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijel na návštěvu Maďarska. Nad schůzkou s jeho protějškem Viktorem Orbánem, která se věnovala hlavně ekonomické spolupráci, se vznášel stín amerického miliardáře George Sorose. Pro Orbánovu vládu je Soros politickým protivníkem před volbami. Izraelský velvyslanec v Maďarsku nejprve proti kampani, v níž se objevily antisemitské symboly připomínající maďarský předválečný antisemitismus, protestoval. Izraelské ministerstvo zahraničí ale kritiku před první návštěvou izraelského premiéra v Maďarsku od roku 1989 zmírnilo. Sorose nemusí ani sám Netanjahu.



Evropská komise zakročila proti Maďarsku. Konkrétně pak proti novému maďarskému zákonu o nevládních organizacích. Ten zpřísňuje kontrolu úřadů nad nevládními organizacemi finančně podporovanými ze zahraničí. Brusel ale spustil řízení, které může skončit až před unijním soudem. Obdobný postup, který už běží kvůli maďarskému zákonu o vysokých školách, Evropská komise posunula do další fáze.



Výzkum Vysoké školy chemicko-technologické v Praze poukázal na to, jak odlišné může být složení stejných potravin v jednotlivých zemích Evropské unie. Škola testovala dvacet jedna produktů z Německa, Rakouska, Slovenska, Maďarska a Česka. I přes podobný obal se shodovaly pouze tři výrobky, pět jich bylo mírně odlišných, třináct pak zcela odlišných. Český ministr zemědělství Marian Jurečka to považuje za nepřijatelné a chce situaci řešit na celoevropské úrovni.