Pandemie nemoci Covid-19 způsobí letos recesi světové ekonomiky, která by mohla být horší než finanční krize v letech 2008 až 2009. Svět se ale zotaví v roce 2021. Domnívá se tak Mezinárodní měnový fond (MMF).
Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. Zatímco letos čeká proti loňsku zrychlení tempa na 3,3 procenta, v příštím roce má tempo růstu dosáhnout 3,4 procenta.
Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na tři procenta, což bude nejslabší tempo od globální finanční krize. Ve svém podzimním výhledu to v úterý uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Ještě v červenci počítal na letošní rok s růstem o 3,2 procenta. Loni světová ekonomika vzrostla o 3,6 procenta.
Američtí demokraté doufají, že jejich snaha o odvolání Donalda Trumpa z funkce je jejich vítěznou kartou do prezidentských voleb v roce 2020. Jenže tzv. impeachment může výrazně oslabit i jejich vlastního favorita a možného Trumpova vyzyvatele, bývalého viceprezidenta Joea Bidena.
Země Evropské unie po více než 12 hodinách jednání vybraly za svou kandidátku do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF) Bulharku Kristalinu Georgievovou. Ta ve druhém kole hlasování zvítězila nad Nizozemcem Jeroenem Dijsselbloemem, který jí už k vítězství gratuloval na twitteru. Uvedla to agentura Reuters.
Vlády zemí Evropské unie se shodly na pěti kandidátech do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF) po Christine Lagardeové, která byla nominována do vedení Evropské centrální banky (ECB). Podle agentury DPA to uvedlo francouzské ministerstvo financí. Nástupce Lagardeové by měl být znám do 4. října, oznámila výkonná rada fondu.
Řecko a krize. Na tohle spojení si Evropa v posledních deseti letech zvykla. Země na jihovýchodě kontinentu zabředla do obrovských dluhů, v jednu chvíli dokonce musely zavřít banky a hrozilo, že stát bude muset opustit eurozónu. Vlády nasadily od roku 2010 tvrdá úsporná opatření, která drasticky snížila životní úroveň většiny Řeků. Před státním bankrotem přitom zemi zachránily úvěry od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. V neděli jdou Řekové po čtyřech letech k parlamentním volbám. V době, kdy to nejhorší mají za sebou. Řecká ekonomika roste, loni i letos o necelá dvě procenta.
Růst světové ekonomiky v důsledku obchodních sporů i přísnější měnové politiky ztratil na tempu, Mezinárodní měnový fondu (MMF) však v blízkém období neočekává hospodářskou recesi. Uvedla to v úterý šéfka MMF Christine Lagardeová v projevu k Obchodní komoře Spojených států ve Washingtonu.
Portugalsko splatí předčasně záchranný úvěr od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Poslední splátku 4,6 miliardy eur (119,5 miliardy Kč) chce země zaplatit do konce letošního roku. Řekl to ve čtvrtek v parlamentu portugalský premiér Antonio Costa.
Britská vláda ve středu podpořila návrh dohody o brexitu, o které Londýn s Evropskou unií intenzivně vyjednával od června 2017.
Nová dohoda by měla pomoci Ukrajině udržet si finanční stabilitu a důvěru investorů před volbami plánovanými na příští rok.
Jedna z nejhorších hyperinflačních krizí v moderní historie se podle Mezinárodního měnového fondu ještě prohloubí.
Ekonomické škody způsobené brexitem by byly minimální, pokud by Británie přijala takzvaný měkký brexit. To však Mayová odmítla.
Podle agentury AFP nepřišla do práce většina Argentinců, uzavřeny zůstaly veřejné školy.
Česká ekonomika letos podle odhadu Mezinárodního měnového fondu stoupne o 3,7 procenta. Příští rok by měl růst zpomalit na 3,2 procenta. Vyplývá to z pravidelné zprávy mise Mezinárodního měnového fondu v ČR, o které dnes zástupci fondu informovali na tiskové konferenci. Ve střednědobém horizontu by měla podle zprávy ekonomika růst zhruba o 2,5 procenta. Loni česká ekonomika stoupla o 4,6 procenta. V české ekonomice podle MMF nejsou vidět žádné nerovnováhy, nezaměstnanost je nejnižší v EU a rychlý růst mezd odpovídá silné poptávce po pracovnících.
Do roku 2023 podle Financial Times Itálii překonají i některé země bývalého sovětského bloku, včetně České republiky a Slovenska.
Výhled pro Česko je přesto výrazně lepší ve srovnání s podzimní prognózou MMF.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová dnes doporučila eurozóně vytvoření fondu, který by pomáhal členským zemím čelit budoucím hospodářským útlumům. Zároveň vyzvala státy používající euro k větší rozpočtové integraci. Do "fondu pro deštivé dny" by podle šéfky MMF měly členské země eurozóny v příznivých časech přispívat ročně částkou odpovídající 0,35 procenta jejich hrubého domácího produktu. Během hospodářského útlumu by z něj naopak mohly peníze čerpat. Lagardeová ve svém projevu v německém institutu DIW přivítala pokračující oživení světové ekonomiky. Poukázala však na rizika, mezi která podle ní patří rostoucí populismus a protekcionismus.
"Svět se dnes mění rychleji než kdy předtím. Nové technologie prostupují naše životy a nenápadně mění naši každodennost. To, co vypadalo před třiceti lety jako vzdálená budoucnost, je dnes tady," předesílají organizátoři letošní mezinárodní konference TEDxPrague 2017, která se koná 4. listopadu ve Foru Karlín.
Mezinárodní měnový fond schválil půjčku ve výši 1,6 miliardy eur. Podmínil ji ale tím, že evropští věřitelé musí podniknout kroky ke zmírnění řeckého dluhu. Ti by mohli například přístoupit ke snížení úroků či k prodloužení doby splatnosti půjček. Řecko navíc musí pokračovat v ekonomických reformách v zemi.
