Sociální demokraté hledají způsoby, jak zaplatit 337 milionů, které prohráli u soudu s advokátem Zdeňkem Altnerem. Podle místopředsedy pro financování Martina Starce zvažují i to, že by vyhlásili mimořádný členský příspěvek. Jakou částku navíc by po stranících chtěli, zatím není jasné.
Ministryně práce Michaela Marksová plánuje zavést zálohové výživné. Na zálohové výživné od státu by dosáhli rodiče s příjmem do 2,7násobku životního minima, jimž bývalý partner či partnerka alimenty neplatí. Dávka by činila maximálně 2500 korun měsíčně. Po dlužnících by vyplacenou podporu pak vymáhaly úřady práce. Pokud by nic nezískaly zpět, stát by podle odhadů zaplatil ročně asi 700 milionů korun. Marksová přišla už loni s podobným záměrem, ale v koalici neuspěla.
Brno čeká unikátní experiment. Padesáti rodinám z ubytoven nebo azylových domů nabídne městské byty za nájem ve výši dávek na bydlení a bude sledovat, zda si byty dokážou udržet. Projekt je součástí širší strategie sociálního začleňování s ambiciózním cílem – ukončit bezdomovectví a dostat Brňany v nouzi do normálních bytů. Zastupitel Martin Freund (Žít Brno), který má plán na starosti, v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že se městu vyplatí. "Když lidé bydlí, je to benefit sám o sobě. I kdyby si nikdy nenašli práci," vysvětluje, proč se Brno vydává opačným směrem než jiná města. "Pokud má člověk bydlení, přirozeně si svým tempem – tak rychle, jak chce a může – hledá i práci," je přesvědčen.
Podle Hospodářské komory přinese novela zákoníku práce, tak jak ji navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí, namísto slibované flexibility jen větší administrativní a finanční zátěž firmám. Komoře vadí hlavně přísnější pravidla pro práci z domova nebo pro dohody o práci mimo pracovní poměr.
Vláda schválila mimořádnou dotaci 20 milionů korun na provoz Klokánků pro děti v tísni. Peníze dostane Fond ohrožených dětí, který Klokánky provozuje. Fond se potýká s dluhy, kvůli kterým zrušil část svých zařízení. Nyní organizace provozuje 17 Klokánků se 345 místy. Ještě loni na začátku roku měla těchto zařízení 28 s víc než pětistovkou míst. Návrh na dotaci dala vládě ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Ještě před necelým měsícem však řekla, že její resort žádnou finanční pomoc pro fond nechystá, a pokud by ji navrhl někdo jiný, ve vládě by pro ni nehlasovala.
Nezaměstnaným se musí vyplatit pracovat, místo aby brali sociální dávky, říká ministryně Michaela Marksová. V pěti krajích proto od dubna začne motivovat uchazeče o práci, aby přijali nabídku i mimo své bydliště. Stát jim přispěje na náklady související s dojížděním až 3500 korun měsíčně po dobu maximálně jednoho roku.
V Česku mohou s početím lékaři pomáhat jenom párům. Nezadané ženy nemají na umělé oplodnění nárok. Ministryně práce Michaela Marksová by to chtěla změnit. Argumentuje tím, že single ženy si už dnes stejně dovedou sehnat mužův souhlas oklikou. Pokud by návrh prošel, pomohla by změna i lesbickým párům. Do českých klinik by mohla přilákat i další pacientky z ciziny. Mezi zahraniční klientelou je obecně pomoc českých lékařů s oplodněním velmi vyhledávaná.
Jen na čtyři dny placeného volna místo plánovaných sedmi by měli mít nárok čerství otcové. Ministryně Michaela Marksová slevila kvůli nesouhlasu ministerstva financí z původního plánu na délku otcovského volna. Teď věří, že návrh ve vládě projde a nová dávka začne fungovat už od příštího roku.
Zaměstnavatelé se obávají, že větší regulace práce z domova povede k jejímu omezení. Podle šéfa odborů je to dokonce žádoucí. Ministerstvo práce přitom říká, že chce tyto moderní formy podpořit. V řadě bodů chce jen výslovné doplnění nebo upřesnění už fungujících pravidel, některé povinnosti - jako právě zajištění kontaktu s kolegy - ale působí nadbytečně.
Lubomír Zaorálek a Michaela Marksová chtějí s prezidentem jednat o návrhu mezinárodní smlouvy na ochranu dětí, který chce Zeman předložit Norsku. Na jeho znění se zatím nedohodli. Dokument stanovuje, jak by měly české i norské úřady při odebírání dětí postupovat. Ministryně práce a sociálních věcí upozorňuje, že Zeman příliš zaměřil pozornost na Norsko, i když v jiných státech - především Velké Británii - jsou počty odebraných českých dětí mnohem vyšší.
Novela zákoníku práce má zaměstnavatelům uložit povinnost předcházet stresu na pracovišti. Jak by to ale v praxi mělo vypadat a jak se to bude kontrolovat, zatím nikdo moc neví.
O dotace se od čtvrtka mohou hlásit neziskové organizace, ale i města, kraje nebo podnikatelé, kteří chtějí ženám radit a vzdělávat je. Peníze mohou získat i projekty, které zapojí více mužů do péče o děti. Na nerovné odměňování se zaměří také kontroly z inspekce práce.
Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo návrh změn. Chce zrušit maximální možnou výši rodičovského příspěvku, která je nyní na 11 500 korunách měsíčně (celkový maximální limit zůstane). Uvolní přísné podmínky čtyřletého čerpání pro rodiny, které nedosáhly na mateřskou. A chce zrušit omezení doby, kterou děti do dvou let mohou trávit v jeslích.
Premiér Bohuslav Sobotka označil návrh změny tarifů pro platbu elektřiny, který připravil ERÚ, za špatný. Konzultoval jej s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem a ministryní práce Michaelou Marksovou a nešetřil kritikou. Systém by znamenal zdražení elektřiny o 38 procent a dotkl by se hlavně domácností a menších podnikatelů, také snižuje motivaci elektřinou šetřit. Premiér nařídil návrh přepracovat, podle něj není třeba s novým systémem spěchat.
Norské úřady vrátily české matce a norskému otci odebranou nemocnou devítiměsíční holčičku. Uvedla to Česká televize. Serveru Aktuálně.cz informaci potvrdil šéf Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. Dceru trpící vážnou nemocí ledvin norské úřady rodičům odebraly před pár týdny.
Miloš Zeman s kritikou premiéra v poslední době nešetří. Jeho "vtípek" s kalašnikovem však popudil nejen premiéra samotného, ale i jeho spolustraníky, kteří tvrdí, že již byl za hranou. Někteří představitelé ČSSD vyjádřili názor, že Zeman cíleně oslabuje nejen Sobotku, ale i celou ČSSD a sbližuje se naopak s Andrejem Babišem. Politici kritizují, že Zeman není nadstranickým, ani levicovým prezidentem, jak deklaroval, a připouštějí, že by jej v případné další kandidatuře na prezidenta nepodpořili.
Klokánky a jiná azylová zařízení pro děti usilují o změnu financování. Minulý rok jim prý při hospodaření chybělo přes 60 milionů korun. Ministryně práce Michaela Marksová považuje mimořádné dotace za nesystémové a odmítla je již vloni. Tvrdí, že peněz vynakládaných na ochranu dětí je dost, problém ale vidí v přerozdělování. Nyní se připravuje novela, která by měla systém financování dětských zařízení zlepšit.
Dětské skupiny pro děti od jednoho roku mohou obce, firmy i neziskovky zakládat už více než rok, zatím jich ale nevzniklo ani sto. To se ale rychle změní - o miliardový grant z evropských peněz, který byl vyhlášen loni na podzim, má zájem přes 360 organizací a firem. Stát chce alternativní péčí o děti vyřešit nedostatek míst v klasických školkách a umožnit matkám dřívější návrat do práce.
Ministryně práce a sociálních věcí se chystá varovat statisíce osob samostatně výdělečně činných (OSVČ): Když nezačnete platit vyšší odvody na pojistné, čeká vás důchod na úrovni dnešních 6500 korun. Podle odhadů ministerstva si totiž až tři pětiny živnostníků a dalších podnikatelů platí jen minimální zálohy. Půjde ale jen o doporučení, zvýšení povinných odvodů ministerstvo nechystá.
Česká matka, které norská sociální služba Barnevernet odebrala devítiměsíční holčičku, odmítla nabídku pomoci ze strany českého státu. Informovala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Matka zároveň požádala, aby se ministerstvo k případu nevyjadřovalo. Sama matka ale dál dává rozhovory médiím. Marksová také odmítla návrh prezidenta Zemana na odvolání velvyslance v Norsku. "My se naopak snažíme s norskou stranou jednat," poznamenala ministryně.
