Podle ministra obrany Martina Stropnického poslali Maďaři české straně dlouhý seznam požadované pomoci. Žádají o vojáky, policisty, nákladní automobily či stavební stroje. Čeští vojáci by ani tak neměli strážit maďarskou hranici, jako se podílet na rozšiřování plotu. Ministr také prozradil, že uvažují o zásilce zbraní pro Kurdy.
Soud zamítl správní žalobu bývalého vyšetřovatele kauzy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Rostislava Kotrče. Ten si stěžoval na údajný pracovní úraz, kvůli tlaku nadřízených se mu prý zhoršila psychika. Několik týdnů po údajné šikaně byl obviněn, že v případu ŘSD úmyslně vyzradil identitu utajené svědkyně.
Soud se odmítl zabývat zásahem policie v muslimských centrech. Mluvčí soudu důvody odmítnutí neznala. Policisté loni v dubnu vnikli do několika objektů na Václavském náměstí a na Černém Mostě. Zásah provedli na základě příkazu k domovní prohlídce. Policisté poté obvinili bývalého předsedu pražské muslimské obce Vladimíra Sáňku ze zločinu podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Údajně šířil radikální islámskou knihu. Policejní prověrka konstatovala, že zásah byl v pořádku, protože nenarušil pravidelnou modlitbu.
Politika začala být až moc normální a zabývala se více méně reálnými problémy, je třeba to změnit, přisypat konspirační koření.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v pondělí oznámil vyslání asi 25 vojáků a ženijní techniky do Maďarska. Vojáci budou mít za úkol ohlídat schengenské hranice a v Maďarsku mají působit přibližně od 15. října do 15. prosince. Česko zvažuje vyslání i dalších armádních a policejních sil, se zástupci visegrádské čtyřky o tom bude jednat ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Ministr zároveň zdůraznil, že Česko trvá na svém odmítavém postoji ke kvótám.
Ministr vnitra Milan Chovanec se obrátil na policii kvůli kompromitující fotomontáži. O její existenci napsal i na sociální síť. Na fotce je ministr s nahou dívkou. Podle Chovance je to montáž, která vznikla na objednávku. O její existenci prý věděl už od léta.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán prohlásil, že znění českých azylových zákonů a realita "nejdou dohromady". Upozornil, že podle zákonů mají být migranti zadrženi jen kvůli nezbytným úkonům, ve skutečnosti jsou drženi v detenčních zařízeních mnoho týdnů. Reakce ministra vnitra Milana Chovance: "Náš stát a jeho občané mají také svá práva. Varuji před takovým bagatelizováním problémů s migranty. Mnozí nám nesdělují osobní údaje a nespolupracují s úřady. Nevíme, jestli nejsou hrozbou pro společnost. Dodržujeme zákony. To je jediná správná cesta v chaosu kolem nás. Když si migranti přečtou výroky ministra spravedlnosti, obávám se, že žalob na stát, jehož je ministrem, bude více než dost."
Cizincům, kteří budou odsouzeni za úmyslný trestný čin k vězení delšímu ne tři roky, nebo byli souzeni opakovaně, bude nově hrozit, že jim bude zrušeno povolení k pobytu. S takovou variantou počítá novela zákonů o azylu a o pobytu cizinců Návrh kritizují nevládní organizace, kterým se zdá nespravedlivý. Správa uprchlických zařízení bude také nově dávat propuštěným uprchlíkům 400 korun na jízdenku a jídlo. "To je pro ty migranty, kteří odcházejí z naší detence bez jakýchkoliv prostředků, a my chceme, aby měli peníze na vlak, protože většina z nich odjíždí do Spolkové republiky Německo, takže dostanou potravinový balíček a peníze," uvedl ministr Chovanec.
Premiér na Twitteru napsal, že Česká republika navrhne zemím visegrádské čtyřky společnou ochranu schengenské hranice v Maďarsku. O detailech budou podle něj jednat ministři vnitra čtyř zemí. Ve čtvrtek o případné společné ochraně hranic hovořili zástupci maďarské vlády. Česko by mohlo podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) vyslat přes sto vojáků a policistů. V zemi by mohli být několik měsíců.
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v České republice zveřejnilo manifest, ve kterém shrnuje kroky ke zlepšení české migrační politiky. Klade důraz na volný pohyb, solidaritu a integraci do společnosti, která by měla začít už od prvního dne. Podle neziskovek je český postoj k migrantům příliš přísný a na Západě těžko obhajitelný. Mimo jiné kvůli špatným podmínkám v detenčních táborech.
Za letošek mají kompenzace činit až 700 milionů korun. V dalších letech nejvyšší možná částka klesne až na 500 milionů korun ročně. Podle ministra vnitra Milana Chovance to poštu stabilizuje. Náklady České pošty na zajišťování základních služeb má podle současné právní úpravy hradit kompenzační fond, který ale nefunguje.
Policisté a vojáci ve středu cvičili na hranicích s Rakouskem pro případ, že by byly obnoveny hraniční kontroly. Úkolem cvičení je vyzkoušet ochranu hranice v případě zesílení migrační vlny. V poslední době však počet běženců klesá. Podle policejního prezidenta Tomáše Tuhého se dnešní cvičení dělalo hlavně pro případ, že by se nynější situace změnila. Policie podle něj nechce nic podcenit. Výsledky cvičení kontrol na hranicích jsou uspokojivé, ale čas nasazení sil se musí zrychlit, uvedl ministr Chovanec.
Podle senátorky a bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové hrozí České republice žaloba u Soudního dvora Evropské unie za to, že děti uprchlíků dává do detenčních zařízení. Wagnerová uvedla, že ji zděsily podmínky, v jakých v Česku ve státních zařízeních běženci přebývají. Ministr vnitra Milan Chovanec je však přesvědčen, že Česko dodržuje všechny evropské normy. Podle ministra je navíc legitimní vyžadovat i finanční poplatek za pobyt v detenci, když uprchlíci porušili české zákony.
Policejní prezident Tomáš Tuhý se sešel s šéfem prezidentské ochranky Petrem Dongresem kvůli sobotnímu incidentu na Pražském hradě, při kterém aktivisté vyvěsili na střeše červené trenýrky. Prezident Miloš Zeman za to požadoval Dongresovo odvolání. Dongres se ale rozhodl odejít sám a požádal o přeložení k jinému útvaru policie. Podle svých slov nemůže hlídat někoho, kdo mu nevěří. Zeman trvá taky na konci šéfa Hradní stráže Radima Studeného. Podle předběžných výsledků šetření celé události byl zásah policie v pořádku.
Ministr vnitra Milan Chovanec odmítá kvóty na přerozdělení uprchlíků mezi země EU. Kvóty podle něj nemůžou fungovat, protože do Česka uprchlíci stejně nechtějí a nelze je tu držet. Většina uprchlíků totiž míří do Německa, kde mají rodinné zázemí. Podle Chovance je jeho postoj v souladu se zdravým rozumem. "Až jednou vláda odhlasuje jiný postoj ke kvótám, bude to většinový názor, tak já pak budu zvažovat, jestli ho chci, nebo nechci hájit," řekl. Podle ministra si Česko bude moci vybírat uprchlíky, které chce na základě kvót přijmout, zatím ale neví, kdy by to mohlo být.
Ministr vnitra Milan Chovanec si myslí, že zavedení kvót na rozdělování uprchlíků v Evropské unii povede k mnoha soudním sporům. "Nemůžeme tu držet za nohu Syřana nebo Pákistánce, který tu nechce být. Ten člověk má svá práva. Dočkáme se hromadných žalob," řekl s tím, že většina uprchlíků míří do Německa za příbuznými nebo známými. Chovanec odmítl, že by Češi byli xenofobní, pomáháme například v Jordánsku, kde jsme jedním z největších sponzorů uprchlického tábora.
Prezident Miloš Zeman se v pondělí sešel s ministrem Milanem Chovancem, probrali spolu případné odvolání šéfa prezidentské ochranky Petra Dongrese. To požaduje prezident za sobotní incident, při kterém skupina aktivistů pověsila nad Pražský hrad rudé trenýrky. O případném odvolání ředitele Útvaru pro ochranu prezidenta však rozhoduje policejní prezident, který se případem bude zabývat ve čtvrtek.
Uspět v Bruselu třeba s odmítnutím kvót? Vyžaduje to dvě podmínky. Mít jiný, lepší návrh. A mít osobnosti.
Ministerstvo vnitra vypracovalo analýzu, ve které uvádí, že v návrhu na povinné uprchlické kvóty nalezlo tři nejasnosti. Současný návrh vychází z modelu, který EU využilo při maltské krizi v roce 2009. Uprchlíci tehdy odmítli do některých zemí odjet, což by se mohlo opakovat. Ministerstvo dále neví, jak se technicky a právně uskuteční nedobrovolné umístění uprchlíka, který bude přidělen určitému státu. Také není jasné, jak zajistit, aby uprchlík zemi neopustil a nevydal se jinam. Česko v pondělí analýzu zaslalo lucemburské straně, která nyní předsedá Unii.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
