


Šedesát tisíc korun měsíčně za nic. Švýcaři hlasují o jednotné dávce pro každého
Jako první na světě rozhodnou Švýcaři v referendu o takzvaném základním či nepodmíněném příjmu. Co na tuto myšlenku říkají ekonomové?



Jako první na světě rozhodnou Švýcaři v referendu o takzvaném základním či nepodmíněném příjmu. Co na tuto myšlenku říkají ekonomové?



Česká republika sice historicky poprvé předběhla Německo i Rakousko a má nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, to samo o sobě ale nestačí, říká premiér Bohuslav Sobotka. Aby byla situace uspokojivá, tak je třeba pomoct regionům, které trpí útlumem těžby uhlí. Zároveň Sobotka souhlasí s odboráři v tom, že je třeba, aby dál v Česku rostly mzdy. Například minimální mzda by podle něj měla od ledna činit nejméně 11 tisíc korun hrubého.



Miliardář a republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC prohlásil, že je hodlá zvednout daně bohatým lidem a zároveň se nebrání růstu minimální mzdy. "Upřímně si myslím, že pro bohaté půjdou (daně) nahoru, a vlastně, určitě by měly vzrůst," řekl zámožný podnikatel, jenž některými nápady popuzuje konzervativní část Republikánské strany.



V Británii dnes vstoupilo v platnost zvýšení minimální hodinové mzdy o 7,5 procenta na 7,20 libry (244 korun), výdělek se díky tomu zvýší více než milionu zaměstnanců. Plán radikálního zvyšování minimální mzdy, který loni představil ministr financí George Osborne, ale vyvolává obavy ze zániku pracovních míst a stává se součástí vypjaté politické diskuse o možném odchodu Británie z Evropské unie. Dosavadní minimální mzda činila 6,70 libry. Osborne chce výrazným zvyšováním minimální mzdy podpořit produktivitu a zajistit, aby bylo chození do práce výhodnější než pobírání sociálních dávek. Do roku 2020 by se měla minimální hodinová mzda vyšplhat na nejméně devět liber (305 korun).



Miloš Zeman se svými poradci v sobotu pět hodin jednal s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Po schůzce v Lánech předseda vlády řekl, že s prezidentem nemají zásadní rozpory. Připomněl spíše obavy, že vláda nestihne některé záměry legislativně dotáhnout do konce - například zákon o sociálním bydlení. S prezidentem se shodli, že je nutné schválit prokazování původu majetku.



Nařízení vlády nyní stanovuje dvě minimální mzdy, zaměstnanci s invalidním důchodem mají o 600 korun měsíčně méně. "Je to přímá diskriminace," říká veřejná ochránkyně práv. Ministerstvo práce - nezávisle na podnětu ombudsmanky k Ústavnímu soudu - slibuje sjednocení sazeb.



Online rozhovor s ekonomem Jiřím Štegem, který působí jako poradce levicového europoslance Jana Kellera.



Požadavek pro rok 2017 bude výrazně vyšší než to, co se vyjednalo pro letošní rok. Situace u profesí, které jsou hrazeny z veřejných rozpočtů, je velmi vážná, a to v oborech jako kultura, zdravotnictví či sociální péče. Předběžně podle signálů, které máme, bude požadavek mít dvě číslice - deset a více procent, řekl Středula po jednání s předsedou Senátu Milanech Štěchem. Ten s ním souhlasí.



Zástupci zaměstnavatelů volají po tom, aby se nejnižší výdělek zvedal podle vývoje a výkonu české ekonomiky. Minimální mzda se od ledna zvedla o 700 korun na 9900 korun. Předseda vlády na konci loňska jako jeden ze svých plánů zmínil, že by se nejnižší výdělek měl od roku 2017 zvýšit aspoň na 11 000 korun.



Vláda si dala v programovém prohlášení cíl dosáhnout 40 procent průměrné mzdy a tento návrh to naplňuje, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Nová minimální mzda by tak od příštího roku byla vyšší než hranice chudoby i sociální dávky. Odbory stále něco chtějí, reagoval ministr financí.



Nový rok přináší zvýšení minimální mzdy, nové dopravní značky nebo změny ve spoření na důchod. Rodiče se mohou těšit na vyšší daňovou slevu na děti i školkovné. Připlatí si zájemci o rychlé vydání cestovního pasu nebo lidé, kteří v bytovém domě topí příliš hodně, nebo příliš málo. Nová povinnost čeká na podnikatele nebo na lidi, kteří získají vysokou částku osvobozenou od daní. To jsou některé z hlavních novinek roku 2016. Projděte si podrobnější přehled.



Premiér Bohuslav Sobotka se nehodlá spokojit se zvýšením minimální mzdy od Nového roku z 9200 na 9900 korun. Ve svých plánech na další rok mluví o částce 11 tisíc korun, a to i přes výsledky nedávné analýzy, která varuje před negativními dopady.



Růst minimální mzdy se netýká jen nejhůře placených lidí. Pro většinu zaměstnanců platí mnohem vyšší minimum – takzvaná zaručená mzda. I ta se automaticky zvyšuje



I po novoročním zvýšení na 9900 korun měsíčně bude minimální mzda v Česku patřit k nejnižším v Evropské unii. A to i po přepočtu podle kupní síly. Nejvyšší částku nabízí Lucembursko, nejnižší Bulharsko.



Jedinou temnou skvrnou v zahraniční politice je podle prezidenta nyní uprchlická krize. Zeman ve svém projevu uvedl, že si připadá jako Kassandra, která varuje před vtažením trojského koně do města. Zároveň ale prezident pochválil za to, že "vymanila českou ekonomiku ze svěrací kazajky" a pomohla jí k druhému nejrychlejšímu růstu v EU.



Reálná hrubá mzda v roce 2016 stoupne o tři až pět procent, shodují se ekonomové. Průměrná mzda před zdaněním by se mohla pohybovat kolem 27 tisíc korun. Na vyšší výdělek se mohou těšit hlavně lidé ve strojírenství a informačních technologiích.



Ministryně práce Michaela Marksová chce prosadit zvýšení minimální mzdy od ledna 2017 o dalších 500 až 1000 korun. Už od ledna 2016 je schválen růst z 9200 na 9900 korun. Vládě Bohuslava Sobotky nahrává rostoucí ekonomika. Podnikatelům se ale skokové zvyšování nelíbí.



Zvýšení minimální mzdy dnes potvrdil slovenský premiér Robert Fico. Levicová vláda rozhodla o růstu minima o 6,6 procenta na 405 eur poté, co se nedohodli zaměstnavatelé s odbory.



Nebojte se říct si o vyšší mzdu, podobná příležitost se jen tak brzy nezopakuje. To je hlavní motiv manifestace, na kterou se do Prahy příští týden sjedou odboráři z celé republiky. Na uzavřené akci chtějí šéfové ČMKOS dodat svým kolegům sebevědomí a přesvědčit je, že rostoucí ekonomika si může dovolit vyšší růst odměn. Mzdy a platy by se podle odborářů měly zvýšit o tři až pět procent. Zástupci firem však namítají, že ne každá společnost si to může dovolit.



Návrh zaměstnavatelských svazů neodmítají ani ministerstvo práce, ani odboráři. Mají však podmínky.