Počet lidí ve starobní penzi za loňský rok výrazně klesl. Oproti prosinci 2019 jich na konci loňského roku bylo o skoro 15 tisíc méně. Vyplývá to z analýzy, kterou provedlo Aktuálně.cz z podkladů České správy sociálního zabezpečení. V posledních několika letech přitom důchodců vesměs stále relativně výrazně přibývalo.
Nezaměstnanost v Česku v lednu stoupla na 4,3 procenta z prosincových čtyř procent. V evidenci úřadů práce bylo 308 859 lidí, meziměsíčně o zhruba 17 000 více. Zároveň přibylo i volných pracovních míst. K dispozici jich bylo 325 425, tedy o téměř 7000 více než na konci loňského roku, vyplývá z údajů Úřadu práce. Podle něj ale v lednu nezaměstnanost roste pravidelně, i bez ohledu na pandemii.
Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem státní správy v pracovněprávní oblasti, oblasti sociálního zabezpečení a sociální péče.
Platové tarify učitelů by se od ledna měly zvýšit o čtyři procenta. Původně se počítalo s růstem o devět procent. Vyplývá to z nového návrhu vládního nařízení. Podle předpisu se má zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách základ výdělku zvednout o deset procent, jak kabinet sliboval. O 26 procent by se měly zvýšit dětské příspěvky.
Návrh důchodové reformy počítá se základním důchodem 10 000 korun pro každého, kdo odpracoval 25 let a platil odvody. Nynější veřejný penzijní systém by se po reformě rozdělil na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod, z prvního zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti. Část opozice návrh odmítá. Označuje ho za bezzubý či jako marketingový tah. Podporu má u lidovců.
Minimální mzda se od ledna zvýší o 600 korun na 15 200 korun měsíčně. V pondělí o tom rozhodla vláda. O schválení nařízení informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Uvedla, že pro ještě vyšší minimální mzdu nezískali sociální demokraté ve vládě s ANO podporu.
Za neplatiče alimentů zřejmě bude poskytovat výživné na děti stát. Sněmovna v pátek schválila hlasy 81 z 99 přítomných poslanců vládní předlohu o náhradním výživném, podle které by úřad práce vyplácel až 3000 korun měsíčně nejvýše dva roky. Pohledávky by stát po neplatiči vymáhal. Rozpočtové dopady se odhadují skoro na miliardu ročně. Návrh zákona ještě musí posoudit senátoři a podepsat prezident.
Požádal o finanční pomoc z programu Antivirus, který promíjel platbu sociálního pojištění za zaměstnavatele. Toho chtěl využít k výplatě prémií. Drobná chyba z něj ale rázem udělala dlužníka státu. Na Aktuálně.cz se obrátilo hned několik živnostníků, kteří si stěžují na příliš přísný postup úřadů, které kontrolují příjemce protikoronavirové státní pomoci. Podle úřadů jsou však pravidla jasná.
Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,7 procenta, v předchozích třech měsících dosahovala 3,8 procenta. V evidenci úřadů práce v Česku bylo ke konci října 271 685 nezaměstnaných, nejméně od letošního června. Zároveň je to nejvyšší říjnová hodnota od roku 2016. Údaje ve středu zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v říjnu bylo v Česku bez práce 2,6 procenta lidí.
Všichni důchodci zřejmě dostanou jednorázový příspěvek 5000 korun. Sněmovna v pátek vládní návrh schválila. Nyní zamíří k posouzení do horní komory. Kabinet počítá s vyplacením částky ještě letos, rozpočtové náklady se odhadují na 15 miliard korun.
Česká republika podle ekonoma Mojmíra Hampla v současné době nemá žádný rozpočet. To, že ministerstvo financí přesunulo makroekonomickou predikci z listopadu na leden, je nezodpovědné, řekl dnes v pořadu Partie televize CNN Prima News bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB).
Mzdy v Česku dlouhodobě rostou. Nejrychleji ovšem úředníkům. Čerstvá data ukazují, že průměrná hrubá mzda je u nich o čtyři tisíce vyšší než u lidí pracující v soukromé sféře. U mediánu, který je pro určité skupiny profesí více vypovídající, je rozdíl dokonce skoro osm tisíc korun. Podívejte se také, jaká povolání a obory berou nejvíc peněz, a kde si naopak moc nevyděláte.
Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. Z návrhu tekla krev, kurzarbeit je levnější než masová nezaměstnanost, říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD. Chceme co nejdéle udržovat normální život, kolegové z hnutí ANO odmítají racionální diskusi, spravedlnost je otázka perspektivy, dodává.
Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku.
Důchody jsou nízké, těch 15 miliard na příspěvek tvoří jen 3 % schodku, říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Odmítá, že by vláda skrze pětitisícový bonus uplácela voliče. Téměř každý týden přicházím na vládu s návrhem, který stojí peníze. Je asi můj úděl být podezřelá, že je to účelové. Nemáme tu debatu o tom, jaký chceme stát, vždy je to zabité otázkou, kde na to vezmeme, tvrdí.
"To není život, to je přežívání," nechali se slyšet postižení lidé a jejich blízcí dnes před ministerstvem práce a sociálních věcí. To na ně podle nich nemyslí v připravované novele zákona o sociálních službách, když v ní není žádná zmínka o zvýšení příspěvku na péči, který tito lidé životně nutně potřebují. Jeho současná výše prý dostačuje pouze na minimum péče a tlačí tak tyto lidi do ústavů.
Firmy v Česku se původně měly na konci tohoto měsíce rozloučit se státní podporou určenou na udržení pracovních míst. Vláda ale program Antivirus v pondělí na návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) prodloužila do konce října. Podle ekonomky Heleny Horské Antivirus drží při životě zhruba 130 tisíc pracovních míst.
Ministerstvo práce navrhuje snížit platy politiků a soudců trvale. Platový základ by se jim podle návrhu neměl zmrazit či ubrat jen dočasně kvůli koronavirové krizi, ale nastálo. Prezidentovi, premiérovi, členům vlády, poslancům či senátorům by podle propočtů ve srovnání s dneškem v budoucnu klesl plat nejméně o pětinu, soudcům pak minimálně o třetinu.
Ministerstvo práce navrhuje, aby minimální mzda od roku 2022 odpovídala vždy od ledna polovině průměrného výdělku z předminulého roku. Tento valorizační vzorec má obsahovat novela zákona o změně platu ústavních činitelů a soudců a zákoníku práce, kterou úřad připravil.
Český systém nemocenského pojištění, z něhož se platí nemocenská, ošetřovné či mateřská, se dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje letos v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o 13 miliard korun. Vyplývá to z údajů ministerstva práce a České správy sociálního zabezpečení. Důvodem je hlavně koronavirová epidemie a krize způsobená zastavením ekonomiky.
