Muammar Kaddáfí

Macron jednal s libyjskými vůdci o vytvoření jednotné vlády. V zemi se uskuteční příští rok volby

Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal s představiteli Libye o vytvoření jednotné libyjské vlády, která by zavedla v zemi pořádek. Dva ústřední rivalové, premiér mezinárodně uznané libyjské vlády Faíz Sarrádž a libyjský maršál Chalífa Haftar, se na schůzce v pařížském zámečku dohodli na příměří a volbách příští rok na jaře. Podle odborníků je ale jejich dohoda vágní a někteří se obávají růstu vlivu Haftara. Macron ale považuje vytvoření společné vlády v Libyi za důležité.

Povstalci po šesti letech propustili Sajfa Kaddáfího. Oficiální vládou byl odsouzen k smrti

Syn zesnulého svrženého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího Sajf Islám byl po šesti letech propuštěn na svobodu. Od roku 2011 ho zadržovala skupina rebelů ve městě Zintán. Podle BBC se v minulosti několikrát objevily v médiích spekulace, že je Sajf Islám na svobodě. Povstalecká skupina ze Zintánu oznámila propuštění 44letého Kaddáfího syna v sobotu. Podle ní byl propuštěn na základě amnestie, kterou vyhlásil parlament sídlící ve městě Tobrúk na východě země. Kaddáfího syn byl v červenci 2015 odsouzen k trestu smrti, rebelové ho však odmítli do Tripolisu vydat. Sajfa Isláma rovněž viní Mezinárodní trestní soud (ICC) z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Britská policie zatkla kvůli útoku v Manchesteru dalšího podezřelého. Ve vazbě je 14 lidí

Britská policie zadržela dalšího člověka, kterého podezírá z napojení na atentát v Manchesteru. Zatčenému muži je 23 let a dopaden byl v jihoanglickém Shorehamu. Ve vazbě je podle vyšetřovatelů v současné době 14 lidí. Zpravodajský server BBC News v pondělí také napsal, že britská kontrarozvědka MI5 byla nejméně třikrát upozorněna na to, že sebevražedný atentátník Salman Abedi má extremistické názory. MI5 nejen kvůli tomu zahájila vnitřní vyšetřování.

Tichý kluk, vždy byl slušný, tvrdí přátelé o útočníkovi z Manchesteru. Nedávno se vrátil z Libye

Podle britské policie útočil v pondělí v Manchesteru 22letý Salman Abedi, mladý britský muslim původem z Libye. Narodil se v Manchesteru libyjským rodičům, kteří do Velké Británie uprchli před režimem někdejšího diktátora Muammara Kaddáfího. Podle deníku The Independent se Abedi nedávno vrátil z návštěvy Libye, kde se mohl dostat pod vliv radikálů z teroristické organizace Islámský stát. Jiní svědkové ale tuto variantu popírají a ukazují na radikály uvnitř muslimské komunity v Manchesteru.

Soudní síň, soud, spravedlnost - ilustrační foto

Vražda před libyjskou ambasádou před soud nepůjde. Důkazy kvůli národní bezpečnosti nelze použít

V roce 1984 byla před libyjskou ambasádou zastřelena pětadvacetiletá policistka Yvonne Fletcherová, která tam dohlížela na poklidnou demonstraci odpůrců tehdejšího diktátora Muammara Kaddáfího. Britská policie muže podezřelého z účasti na střelbě musela ale propustit, neboť klíčové důkazy, které proti němu mají, nelze z důvodů národní bezpečnosti u soudu použít. Rodina zabité policistiky je s prací policie spokojena, ale je zklamaná, že se případ nedostane před soud.

Haagský soud hledá šéfa bývalé Kaddáfího kontrarozvědky. Odtajnil zatykač vydaný před čtyřmi lety

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu v pondělí odtajnil zatykač na bývalého šéfa libyjské kontrarozvědky. Zatykač na Tuhamího Muhamada Chálida přitom vydal už před čtyřmi roky. Chálid je obžalován z mučení a dalších zločinů spáchaných během potlačování protestů proti vládě libyjského diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, informovala agentura AP. Soud oznámil, že Chálida chce zadržet kvůli čtyřem údajným zločinům proti lidskosti a třem válečným zločinům včetně mučení, pronásledování, krutého zacházení a urážek lidské důstojnosti. Mezinárodní zatykač byl jako důvěrný vydán už v dubnu 2013 a zveřejněn byl až nyní na žádost prokurátora Fatoua Bensoudy.

V Egyptě se objevili ruští vojáci, operují nedaleko hranic s Libyí, píše Reuters

Podle agentury Reuters operuje na egyptském území nedaleko libyjských hranic 22 ruských vojáků. Zprávu však oficiální úřady v Moskvě ani v Káhiře nepotvrdily. Panují ale obavy, že se Rusko snaží podpořit generála Chalífu Haftara. Ten stojí proti oficiální vládě v Tripolisu, kterou podporuje OSN. Rusko by tak mohlo podle některých médií navázat na mocenské postavení, které měl tehdejší Sovětský svaz za vlády Muammara Kaddáfího.

Tisíce dětských migrantů čelí při cestě do Evropy týrání i zneužívání. "Epicentrem" násilí je Libye

Tisíce dětí riskují své životy při cestách z Libye do Itálie. Loni se bez doprovodu dospělých přeplavilo přes Středozemní moře téměř 26 tisíc dětí. A jejich počet nadále roste. Spousta z nich se stala obětí bití, týrání nebo sexuálního zneužívaní ze strany pašeráků lidí. Vyplývá to z nejnovější zprávy Dětského fondu OSN (UNICEF).

Libyjský premiér požádal NATO o podporu při budování institucí. Aliance nabízí pomoc už delší dobu

Severoatlantická aliance pomůže Libyi s budováním obranných i bezpečnostních institucí země. Požadavek vznesl premiér mezinárodně uznané libyjské vlády Fáiz Sarrádž. NATO se minulý rok na summitu ve Varšavě dohodlo na tom, že Libyi podpoří, pokud o to tamní vláda požádá. Členské země aliance projednají záležitost co nejdříve.

Libye - Cesta do Evropy - uprchlíci - Tripolis

EU chce financovat uprchlické tábory v Libyi. Aby odtud lidé neprchali do Evropy

Evropská unie zvažuje, že proud uprchlíků mířících na starý kontinent zkusí zastavit zřízením uprchlických táborů v Libyi a v okolních zemích. Jen do Itálie loni přes Středozemní moře připlulo 181 tisíc lidí. Devadesát procent z nich nastoupilo na loď právě v Libyi. Tábory by měla řídit agentura OSN pro uprchlíky UNHCR nebo Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). O omezení migrace bude jednat summit šéfů zemí Evropské unie, kteří se sejdou příští týden na Maltě.

Únosci libyjského letadla opustili stroj s posádkou, policie je zatkla. Jejich zbraně byly repliky

Maltští vojáci Airbus A320 obklíčili, ale nepřiblížili se k němu. Ze 118 lidí na palubě bylo 111 pasažérů a sedm členů posádky. Únosci je postupně propouštěli, pak se vzdali. Hlásili se ke svrženému vůdci Muammaru Kaddáfímu. Testy ukázaly, že jejich zbraně byly jen repliky.

Bojovník libyjské armády na předměstí Syrty

Nejen Mosul, Islámský stát ustupuje i v Libyi. Když prchne ze Syrty, bude v zemi definitivně poražen

V libyjském pobřežním městě Syrta už týdny probíhají urputné boje mezi libyjskými vládními jednotkami a hrstkou džihádistů z radikální organizace Islámský stát. Přístav přitom byl ještě nedávno hlavní baštou islamistů v zemi. Podle libyjských představitelů radikálové ovládají už jen nepatrné území o rozloze asi jednoho kilometru čtverečního. Jestliže syrtské předměstí Gíza padne, Islámský stát už nebude moci tvrdit, že je schopen expanze i mimo území Sýrie a Iráku. A v Libyi bude definitivně poražen.

Kriminalita, policejní pouta, pouta, zatčení, ilustrační foto

Washingtonský policista chtěl pomáhat islamistům, narazil ale na agenta FBI. Teď mu hrozí 20 let

Policista z Washingtonu byl jako první člen policejního sboru v USA zatčen za ochotu pomáhat radikální organizaci Islámský stát. Podle stanice ABC chtěl jeho členům usnadnit komunikaci do zámoří. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ho ale dlouho sledoval a policista Nicholas Young v domnění, že komunikuje s radikály, byl ve spojení s agentem FBI. Young sloužil u policie dvanáct let a zatčen byl ve středu ráno na velitelství washingtonské policie.

Libyjci vytlačili džihádisty z důležité čtvrti v Syrtě, pomohly americké nálety

USA začaly v pondělí s leteckými údery na radikály z IS v Syrtě na žádost libyjské vlády. Pobřežní město ležící 450 kilometrů východně od metropole Tripolisu bylo pro IS nejpevnější pozicí mimo Irák a Sýrii. "Nová přední válečná linie se nyní nachází v sektoru mezi čtvrtí Dúllár a konferenčním centrem, které je generálním štábem džihádistů v Syrtě," uvedly podle AFP vládní úřady.

Muammar Kaddáfí při projevu k sympatizantům

V Istanbulu zatkli muže, který za 10 milionů dolarů prodával dýku Muammara Kaddáfího

Turecká policie v Istanbulu zadržela muže, který se pokoušel prodat zájemcům ze Saúdské Arábie dýku bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Za předmět ze slonoviny vykládaný drahokamy žádal deset milionů dolarů (240 milionů korun). Tvrdil, že dýku koupil v Libyi od tamních opozičních skupin za 4,6 milionu dolarů. Pravost dýky potvrdila turecká komora šperkařů, podle níž jde o originál v hodnotě nejméně dvou milionů dolarů. Kaddáfí byl svržen v roce 2011 opozičními milicemi, z nichž mnohé v Libyi dosud působí. Policie předpokládá, že dýka byla ukradena z jeho paláce. Překupník je obviněn ze zakázaného obchodování s předmětem ze slonoviny a z pašování.

Hořící pick-up Islámského státu na předměstí Syrty.

Libyjské jednotky vstoupily do města Islámského státu. Nacházejí mrtvoly se spoutanýma rukama

Libyjské jednotky tvrdí, že se dostaly do centra pobřežního města Syrta, které bylo dosud baštou radikálů z hnutí Islámský stát (IS). Ti ztratili velkou část pobřeží, když se různé ozbrojené milice konečně spojily a zahájily společnou ofenzivu.

Cítíme se jako prokletí. Teror džihádistů z Islámského státu dopadl na libyjskou Syrtu

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch zdokumentovala svědectví několika desítek obyvatel libyjského pobřežního města, kterým se podařilo dostat za jeho brány. V Syrtě byl roku 2011 v revolučním nadšení zabit vůdce Muammar Kaddáfí, nyní přístav zcela ovládá teroristická organizace Islámský stát (IS). V ulicích dohlíží morální policie. Nepřátelští bojovníci, rouhači i "čarodějové" jsou veřejně popravováni. Chybí potraviny i léky. Město se stalo největší baštou IS mimo území Sýrie a Iráku.

Velmoci chtějí vyzbrojit jednu z vlád v Libyi. Má bojovat proti IS a zastavit uprchlíky

Členové Rady bezpečnosti OSN se shodli na tom, že je třeba zrušit embargo na dovoz zbraní do občanskou válkou zmítané Libye, které trvá už pět let. Vláda národní jednoty by je měla použít v boji proti teroristické organizaci Islámský stát. Problém je ovšem v tom, že ovládá jen malou část území a netěší se velké podpoře. Dodávky zbraní by tak mohly vést jen k dalšímu kolu vleklého konfliktu a vyprodukovat tím tak ještě více uprchlíků, kteří stále připlouvají k italským břehům.

Hořící zásobník ropy po útoku Islámského státu na rafinérii v Rás Lanúfu v Libyi..

Nová vojenská intervence se blíží. Západ si ale není jistý, proti komu v Libyi bojovat

Po měsících úvah a plánování se blíží ozbrojený zásah v Libyi. Cíl je jasný: stabilizovat zemi a zastavit vlnu uprchlíků, kteří do Evropy připlouvají přes Středozemní moře. Vojenskou intervenci jsou připraveni vést Italové - jakožto bývalá koloniální mocnost, která je v zemi stále populární. Není jim ale jasné, proti komu by ji měli vést. Vláda národní jednoty v občanskou válkou zmítané zemi není jednotná a radikálové z Islámského státu jsou proti zahraničním jednotkám v obrovské přesile. V Libyi už speciální jednotky mají Italové, Francouzi, Američané a Britové.

Za největší chybu považuji Libyi, přiznal Obama. Nepodařilo se zabránit chaosu po smrti Kaddáfího

V rozhovoru pro televizní stanici Fox News americký prezident za největší chybu označil to, že se spojencům nepodařilo připravit na situaci po pádu režimu Muammara Kaddáfího. Samotný vojenský zásah z roku 2011 ale označil za správné rozhodnutí. V březnu do Tripolisu dorazila nová libyjská vláda národní jednoty pod vedením premiéra Fáize Sarrádže podporovaná OSN. Moc se jí ale dosud převzít nepodařilo.