Miliardář, blízký přítel vládního zmocněnce Filipa Turka a zásadní sponzor Motoristů, to je Richard Chlad. Už před několika týdny potvrdil, že byl členem normalizační KSČ. Podle svých slov tam vstoupil proto, aby partaj ničil zevnitř. Jak ale vyplývá ze zachráněných materiálů ústředního výboru strany, komunistickou myšlenku šířil jako svazácký ideolog a lektor politického vzdělávání KSČ.
I když od 17. listopadu 1989 uteklo už 36 let, stále je možné objevovat zásadní dokumenty z archivu ústředního výboru totalitní komunistické strany. Takovou možnost nabízí třeba i členská kartotéka partaje, kde zatím došlo k digitalizaci jen malé části evidenčních štítků. Za dveřmi Národního archivu se tak dají prozkoumat pohnutky milionů Čechoslováků, které je vedly ke vstupu do KSČ.
Výstava obálky se vzkazem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, která v úterý začala v Národním archivu na pražském Chodovci, představuje výsledky konzervátorského průzkumu, během něhož archiváři zjistili, z jakých materiálů byly popsané listy a obálka vyrobeny. Expozice je k vidění zdarma do pátku 24. října. Předchozí registrace na ni není nutná.
Již za necelý měsíc, 19. září 2025, bude na zámku v Lánech otevřena zapečetěná obálka, která možná obsahuje poselství prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Dokument, jenž podle všeho ukrývá poslední Masarykova slova, je v nenápadné obálce s označením „pečeť do roku 2025“. Co se ale v záhadné obálce skutečně skrývá? Odpověď bude jasná už brzy.
Ministerstvo zahraničí převzalo uměleckou sbírku z pozůstalosti bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka. Obsahuje třicet uměleckých děl, která původně zdobila jeho londýnský byt. Státu pozůstalost darovala rodina tehdejšího Masarykova tajemníka Lumíra Soukupa. Sbírku ve čtvrtek novinářům představili ministr zahraničí Jan Lipavský a kurátorka uměleckých sbírek ministerstva Jana Peroutková.
Vlastní rukou psané poslední vůle druhého československého prezidenta Edvarda Beneše nebo razítka československé exilové vlády v Londýně ležely ukryty ve sklepích ministerstva spravedlnosti, odkud se dostaly ven loni při úklidu.
Přestože věže archivního areálu na Chodovci měly symbolizovat bránu, mnohým spíš připomínají pastelky. Část interiéru působí jako vězení či nemocnice. Málokdo by tak hádal, že se uvnitř ukrývají poklady – třeba historické listiny, obří mapy či cenné medaile. A aby zvláštností nebylo málo, jde o místo, kde se s tichým nepřítelem bojuje smrtelně nebezpečný plynem.
Skartací tajných dokumentů Kanceláří prezidenta republiky loni na podzim se bude zabývat ministerstvo vnitra. Hrad se k němu odvolal proti nepravomocnému rozhodnutí Národního archivu, podle kterého byl při nakládání s dokumenty spáchán přestupek. Informoval o tom server Seznam Zprávy, podle kterého hrozí prezidentské kanceláři pokuta 200 tisíc korun. Hrad opakovaně odmítl, že by porušil zákon.
Podle zjištění Aktuálně.cz a Radiožurnálu se odpovědné instituce zabývají tím, zda prezidentská kancelář zničením tajné zprávy o ruském útoku ve Vrběticích porušila zákon. Hrad může dostat pokutu až dvě stě tisíc korun. Národní bezpečnostní úřad už navíc rozhoduje o tom, zda za jiný možný prohřešek potrestá prezidentskou kancelář sankcí až půl milionu. Jde o zápis ze schůzky s čínskou diplomatkou.
Ničivá exploze nad Československem 26. ledna 1972 způsobila pád jugoslávského letadla. Trosky se zřítily poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku. Zkázu mezinárodního letu JAT 367 nepřežilo 27 lidí. Do světové historie se tato letecká tragédie zapsala nikoliv počtem obětí, ale zázrakem. Letuška Vesna Vulovičová přežila pád z více než desetikilometrové výšky.
