Evropské dotace v hodnotě více než milion korun měly jít na "rekonstrukci bývalého statku" v českém Pomezí nad Ohří. Ve skutečnosti jde ale o zařízení s názvem Partynightclub, které funguje jako nevěstinec, informuje německá stanice MDR. Podle ní případ v současnosti prošetřuje Evropská komise a možná se mu bude věnovat i evropský Úřad pro boj proti podvodům (OLAF).
Pašování uprchlíků do Evropy je pro převaděče pořád velmi lukrativní byznys. I přes dramatický pokles počtu lidí, kteří se chtějí dostat nelegálně do některé ze zemí EU, jde stále o obchod s obratem ve výši několika miliard dolarů ročně. Běženci, kteří pašerákům zaplatí velké částky za cestu do Evropy, přitom nemají žádnou jistotu. Často čelí i vydírání. Pašeráci využívají během svých akcí sociální sítě a evropská policejní agentura Europol přiznává, že je velmi těžké je vystopovat. I přes uzavření tzv. balkánské trasy přitom tyto gangy loni propašovaly přes Srbsko do EU víc než 110 tisíc běženců.
Obyvatelé Berlína budou zřejmě brzy v referendu rozhodovat o budoucnosti jednoho ze dvou letišť. Iniciativa, která se snaží dosáhnout prodloužení provozu letiště Tegel, už totiž získala potřebný počet podpisů. V německé metropoli jsou nyní v provozu dvě letiště - Tegel a Schönefeld. Už před několika lety je mělo nahradit nové letiště Willyho Brandta, jehož otevření se ale kvůli technickým obtížím opakovaně odložilo a není jisté, kdy k němu dojde. Iniciativa Berlín potřebuje Tegel získala 204 263 platných podpisů, což je o zhruba 30 000 více, než bylo třeba. Občané by o něm měli rozhodnout nejspíš v září. K úspěchu je potřeba většina hlasů při účasti alespoň čtvrtiny oprávněných voličů.
Berlínská radnice nenasvítí Braniborskou bránu v barvách ruské vlajky jako výraz úcty k obětem pondělního teroristického útoku v Petrohradu. V minulosti přitom měla barvy britské, francouzské, turecké či izraelské. Nasvícení symbolu německé metropole je podle radnice nadále vyhrazené pro případy tragických událostí ve městech, s nimiž má Berlín partnerské dohody nebo v místech se zvláštním vztahem k hlavnímu městu. Naopak Eiffelova věž se o půlnoci ponoří do tmy.
Český premiér Bohuslav Sobotka zopakoval výhrady vůči německému plánu zpoplatnit své dálnice. Podle Česka to může být diskriminační, protože za dálnice by fakticky platili jen cizinci, a nikoliv Němci. České ministerstvo dopravy má do konce měsíce udělat analýzu. Česko by se pak mohlo přidat k chystané rakouské žalobě na Německo.
Populistická Alternativa pro Německo (AfD) končila ještě donedávna v průzkumech podpory politických stran v sousedním Německu na třetí pozici. Nové uskupení s výraznými protiimigrantskými a protiislámskými hesly, ostře kritizující kancléřku Merkelovou, teď ale ztrácí přízeň voličů a taky sponzorů. Může za to radikalismus některých členů i pokles počtu uprchlíků přicházejících do Německa. AfD otřásají vnitřní spory, kvůli kterým strana dokonce skloňuje i změnu vedení nedlouho před klíčovými parlamentními volbami letos na podzim.
Berlínský atentátník Anis Amri svůj prosincový útok na vánoční trh chystal několik týdnů. Během nich zvažoval, jak se zmocnit kamionu. Uvedl to magazín Der Spiegel s odvoláním na vyšetřovatele. Podle dat z Amriho mobilu se už od konce listopadu prakticky každý den pohyboval po ulici Friedrich-Krause-Ufer ve čtvrti Moabit, kde řidiči kamionů často odstavují své vozy. Právě zde mladý Tunisan 19. prosince zastřelil polského řidiče kamionu, kterým stejný den najel do trhu na asi pět kilometrů vzdáleném náměstí Breitscheidplatz v západní části Berlína. Teroristický útok, k němuž se přihlásil tzv. Islámský stát, si kromě řidiče kamionu vyžádal dalších 11 obětí, desítky lidí utrpěly zranění.
Lejlá Imretová se před pár lety rozhodla vrátit z Německa do svého rodného města Cizre v Turecku. V šestadvaceti letech se stala jeho starostkou. Poté co znovu vypukly boje mezi tureckou armádou a kurdskými povstalci, byla Imretová zbavena funkce starostky tohoto kurdského města a čelí obžalobě z podněcování nenávisti a podpory terorismu. V dokumentu Dil Lejlá líčí německá režisérka Asli Özarslanová Lejlin příběh na pozadí komplikovaného vztahu Kurdů a tureckého státu.
Silná páteční exploze v západoněmeckém Dortmundu zničila bytový dům, v troskách záchranáři pátrají po nezvěstné ženě. V souvislosti s výbuchem policie zadržela kvůli podezření z pokusu o vraždu jednoho z nájemníků, který sám při incidentu utrpěl zranění. Výbuch, o jehož povaze policie nesdělila žádné podrobnosti, zničil střechu domu a nejvyšší patro, další podlaží pak těžce poškodil. Na místo byla vyslána zhruba stovka záchranářů, kteří pátrají po ženě. Při explozi utrpěli šok dva chodci, které zasáhla tlaková vlna. Žádné fyzické zranění ale neutrpěli.
Dokument byl v archivu německého ministerstva zahraničí ve svazku s názvem Budoucnost pobaltských provincií: Litva. deklarace z roku 1918 hovoří o znovuobnovení samostatnosti Litvy, která zanikla s rozpadem Řeči pospolité v roce 1795. Litevská vláda chce, aby se historický dokument vrátil "domů."
Zástupci spolkových zemí neuplatnili právo námitky, které by zpoplatnění dálnic mohlo výrazně zkomplikovat. Od roku 2019 tak budou za německé dálnice platit i Češi. Rakousko už oznámilo, že podá žalobu u Soudního dvora EU. Navržené mýtné pokládá za diskriminační. Na žalobě se může podílet i Česko. Roční poplatek za běžné české auto vyjde na 660 korun.
Turecko čeká v polovině dubna klíčové referendum o rozšíření pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho kritici tvrdí, že tím chce v zemi nastolit autoritářský, nebo dokonce diktátorský režim. A poukazují na nerovné podmínky před samotným referendem. Odpůrci prezidenta Erdogana v něm nejsou vidět v médiích ani na billboardech. Přes 150 tureckých novinářů tamní úřady uvěznily. "Lidé mají strach," říká bývalý český velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně.
Německá prokuratura obvinila 18letého Němce s marockými kořeny z pokusu o vraždu, viní ho z loňského žhářského útoku na nákupní středisko v Hannoveru. Mladík identifikovaný jako Saleh S., který podle vyšetřovatelů sympatizuje s teroristickými skupinami, je bratrem 16leté Safii S. odsouzené k šestiletému vězení za útok nožem na policistu, napsal deník Neue Presse. Dívka jednala jménem teroristického uskupení Islámský stát. Saleh podle vyšetřovatelů loni v únoru hodil do vchodu hannoverského nákupního centra s cílem zabít nevěřící dva molotovovy koktejly. Hořlavina, kterou byly lahve naplněny, se ale nevzňala. Nikdo tehdy zraněn nebyl. Jeho sestra napadla loni na hannoverském nádraží policistu
Podle zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se letos přes moře do Evropy dostalo už 26 600 migrantů. Osmdesát procent z nich vyplulo z Libye a skončilo v italských záchytných táborech. Podle německého ministra pro rozvojovou pomoc Gerda Müllera z toho vyplývá, že za celý rok by počet afrických uprchlíků v Evropě mohl stoupnout až ke 400 000. Je proto podle něj nutné změnit politiku EU vůči Africe například tím, že některým africkým státům umožní plně vstoupit na evropský trh.
Německý Hannover zřejmě čeká kvůli nálezu nevybuchlých bomb z druhé světové války rozsáhlá evakuace, svůj domov bude možná muset opustit až desetina obyvatel této půlmilionové metropole spolkové země Dolní Sasko, informoval deník Neue Presse. Podrobnější informace chtějí úřady zveřejnit v nadcházejícím týdnu, podle televizní a rozhlasové společnosti NDR se jako s možným termínem likvidace bomb počítá se 7. květnem. Hannover počátkem března oznámil, že se chce zaměřit na systematický průzkum města kvůli nevybuchlým bombám. Za druhé světové války provedli spojenci na město zhruba 130 náletů, během kterých ulice zasypalo přes 23 000 tun bomb. Každá desátá puma nevybuchla.
Pozůstalí po obětech prosincového teroristického útoku v Berlíně a lidé, kteří při něm byli zraněni, dostali zatím všichni dohromady odškodnění přes 650 000 eur (17,6 milionu korun). Informoval o tom deník Heilbronner Stimme. Největší část odškodnění dostali pozůstalí a zranění od Spolkového úřadu spravedlnosti, který jim zatím vyplatil 589 000 eur. Přesný počet lidí, kteří odškodnění dostali, ale nebyl upřesněn. Pozůstalým se snaží vláda pomáhat i jinak. Nedávno jmenovala zvláštního zmocněnce pro oběti a zraněné, kterým se stal někdejší šéf sociální demokracie Kurt Beck. Ten chce do podzimu připravit zprávu, která ukáže na možné nedostatky v krocích státu vůči postiženým.
Necelý půlrok před parlamentními volbami v Německu se dál dramatizuje souboj o vítězství. Sociální demokraté vedení nově Martinem Schulzem snížili náskok vedoucího bloku CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové na pouhá dvě procenta. Průzkum agentury Forsa ukázal neměnnou podporu křesťanských demokratů ve výši 34 procent, obliba sociálních demokratů vzrostla o procento na 32 procent. Podpora protiimigrantské Alternativy pro Německo klesla na nejnižší úroveň za dva roky, nyní by ji volilo jen sedm procent Němců. Třetí nejsilnější stranou v Bundestagu by se stali postkomunisté s osmi procenty. Do parlamentu by se dostali i Zelení se sedmi procenty a liberální FDP s šesti procenty hlasů.
Téměř 20 tisíc Němců už požádalo o odškodnění za nucené práce během druhé světové války nebo po jejím skončení. O finanční náhradu mohou od loňského léta žádat němečtí civilisté, kteří museli kvůli své národnosti nebo státní příslušnosti v období od září 1939 do dubna 1956 z nařízení cizího státu nuceně pracovat. Těm, kterým bude odškodnění přiznáno, obdrží 2500 euro.
Ministr dopravy Dan Ťok se v úterý dohodl se slovenským vicepremiérem pro investice a informatiku Peterem Pellegrinim, že vytvoří společný projekt pro testování samořiditelných aut. Vybrali pro něj úsek D2 mezi Brnem a Bratislavou. Úředníci ministerstev dopravy obou zemí teď mají vypočítat, kolik to bude stát a jak dlouho to bude trvat. Ťok chce plán na vybudování zkušebního okruhu pro autonomní vozidla předložit vládě.
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére je přesvědčen, že berlínského atentátníka Anise Amriho bylo možné zatknout předtím, než loni v prosinci zaútočil na vánoční trh. Úřady podle něj měly dobré důvody, aby požádaly soud o udělení vazby loni v říjnu, kdy Tunisko potvrdilo jeho totožnost. Německé úřady Amriho považovaly za potenciálně nebezpečného a několik měsíců ho také sledovaly, nakonec ale kvůli nedostatku důkazů sledování zastavily. Vrátit ho zpět do Tuniska, odkud pocházel, se jim nepodařilo. Možná pochybení bezpečnostních složek a politiků zkoumá vyšetřovací komise v Severním Porýní-Vestfálsku, kde se Amri vedle Berlína nejčastěji zdržoval.
