V Konzervativní straně patří Boris Johnson ke křídlu, které je pro dobré vztahy s Ruskem a které věří, že s Vladimirem Putinem se lze po dobrém dohodnout. "Více času stráví omluvami státům, které urazil, než skutečnou prací ministra zahraničí," řekl ke jmenování Johnsona šéfem britské diplomacie předseda opozičních Liberálních demokratů Tim Farron.
Evropská komise chce, aby členské státy přijímaly běžence přímo z uprchlických táborů mimo Evropu. Podle jejího návrhu by země EU měly každoročně schválit přesídlovací program, který by obsahoval informace o tom, kolik uprchlíků a za jakých podmínek bude do Evropy přemístěno. Země by za každého přesídleného běžence dostaly asi deset tisíc eur. Návrh Komise také počítá se sjednocením azylových procedur napříč Evropskou unií.
Žena z Bavorska se u soudu přiznala, že zabila několik svých novorozených dětí. Přesný počet neuvedla, podle obhájce si nebyla jistá, kolik dětí se narodilo živých, informovala agentura DPA. Policie loni v listopadu objevila v obydlí ženy ve Wallenfelsu nedaleko českých hranic osm dětských těl. Pětačtyřicetiletá žena prostřednictvím svého právníka uvedla, že po porodu každé dítě zabalila do ručníku a dusila ho bez ohledu na to, zda vykazovalo známky života. Podle vyšetřovatelů žena v letech 2003 až 2013 porodila v domě ve Wallenfelsu, který leží asi 50 kilometrů západně od Aše, osm dětí a přinejmenším čtyři z nich následně úmyslně zabila.
Colonia Dignidad byla komunita založená v 60. letech v Chile bývalým nacistickým důstojníkem Paulem Schäferem. Její obyvatelé nyní budou žádat po chilském státu odškodné sto milionů dolarů (asi 2,4 miliardy korun). Enkláva německých emigrantů byla svým zakladatelem navenek prezentována jako harmonická komunita, kde muži farmaří, ženy se věnují domácím pracím a děti se učí, tančí a zpívají. Již koncem 60. let, kdy se z osady podařilo utéci dvěma mužům, vypluly ovšem na povrch informace o diktátorském režimu v komunitě. Později se též ukázalo, že Schäfer sexuálně zneužíval děti.
Německé kancléřce Angele Merkelové stoupla popularita. Těší se největší podpoře veřejnosti od začátku uprchlické krize. Práci političky a předsedkyně CDU kladně hodnotí téměř 60 procent Němců. K růstu popularity přispěla debata o přínosech Evropské unie v souvislosti s referendem o Brexitu. Proti červnu se obliba Merkelové zvýšila o devět procentních bodů, v předvolebních průzkumech posílila i její mateřská politická strana CDU/CSU.
Nový zákon od příštího roku změní systém financování obnovitelných zdrojů Snížit by se měl mimo jiné růst nákladů, které v ceně elektřiny nesou spotřebitelé, a zmírnit by se mělo i přetěžování přenosové soustavy, které se dotýká i Česka.
Německá vláda poskytne spolkovým zemím do roku 2018 celkem sedm miliard eur (190 miliard Kč) na řešení následků migrační krize. Letos a v příštích dvou letech pokaždé dvě miliardy eur na pokrytí nákladů, které jim vznikají péčí o běžence. Země musí platit zajištění ubytování, výuku němčiny, integrační a rekvalifikační kurzy pro běžence, stejně jako hradí náklady spojené s ostrahou ubytoven před možným napadením zvenčí i před konflikty mezi ubytovanými migranty. Na výši podpory se ve čtvrtek dohodli zemští premiéři s kancléřkou Angelou Merkelovou.
Bilal C. pro Abdelhamida Abaaouda údajně sledoval průchodnost takzvané balkánské migrační trasy. Pohyboval se prý v Turecku, Řecku, Srbsku, Maďarsku, Rakousku a Německu. Při útocích v Paříži loni 13. listopadu zemřelo 130 lidí. Bilal C. se měl kromě sledování balkánské stezky podílet také na loňském zmařeném teroristickém útoku v rychlovlaku Thalys z Amsterodamu do Paříže.
Německý parlament změnil zákon, na jehož základě soudy posuzují sexuální delikty. Nově se budou muset řídit zásadou, že "ne znamená ne". Zákonodárce k tomu přiměl případ modelky Giny-Lisy Lohfinkové, která tvrdila, že byla znásilněna. Ale ačkoliv na internet unikla nahrávka, kde devětadvacetiletá žena křičí "Přestaňte!", byla to ona, kdo byl nakonec potrestán.
Za vraždu Peggy, byť se její tělo v té době ještě nenašlo, byl v roce 2004 odsouzen k doživotnímu pobytu v psychiatrické léčebně tehdy šestadvacetiletý letý duševně nemocný muž Ulvi Kulac.
Tři měsíce poté, co vláda zrušila projekt Generace 21 na přesídlení iráckých uprchlíků, nadační fond připouští, že by v budoucnu znovu mohl do Česka přivést pronásledované křesťany. Část uprchlíků, které dřív Generace 21 přivedla do Česka, přitom odjela do Německa nebo se vrátila do Iráku. Jasněji může být v srpnu, kdy se sejdou hlavní iniciátoři projektu a poradí se, co dál. Ministerstvo vnitra ale obnovení projektu odmítá.
Antimonopolní úřad prohledal v Německu šest výrobců aut a dodavatele automobilových součástek. Důvodem je podezření z tajné dohody o cenách při nákupech ocele, která je nejdůležitějším materiálem v automobilovém průmyslu. Kontrolu úřadu potvrdily Volkswagen, Daimler, BMW a dodavatelé součástek Bosch a ZF, které dodaly, že s úřadem spolupracují.
Německá policie v úterý nechala evakuovat všechny pasažéry z letadla na letišti v Kasselu kvůli anonymnímu oznámení, že na palubě se nachází potenciálně nebezpečné zavazadlo. Informovala o tom německá média. Letadlo mělo namířeno do turecké Antalye, policisté jej nyní zkoumají. Vyklizení letadla se uskutečnilo krátce před odletem a cestující teď čekají v hale, až skončí jeho prohlídka. Podle informací hesenského rozhlasu bylo v letadle společnosti Germania 128 pasažérů a sedm členů posádky. Stroj měl odstartovat krátce před 15:00 SELČ.
Přístupová jednání Evropské unie s balkánskými zeměmi budou pokračovat i přes výsledek britského referenda, které nedávno rozhodlo o odchodu země z evropského bloku. V Paříži to uvedli lídři EU, kteří se ve francouzské metropoli zúčastnili vrcholné schůzky s představiteli západobalkánských států. "Rád bych ujistil tyto země, že (rozhovory) budou pokračovat," řekl francouzský prezident François Hollande. Německá kancléřka Angela Merkelová sdělila balkánským představitelům, že "se nic nezměnilo", uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva diplomatické zdroje. V různých etapách cesty do Evropské unie jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Makedonie, Černá Hora a Srbsko.
Akcionáři provozovatele Londýnské akciové burzy (LSE) schválili plán sloučení s německou burzovní skupinou Deutsche Börse. Podniky se na transakci v hodnotě 27 miliard dolarů (657 miliard Kč) dohodly letos v březnu. Na fúzi trvaly i přesto, že se Británie v červnovém referendu rozhodla odejít z Evropské unie. LSE uvedla, že plán na sloučení získal na dnešní mimořádné valné hromadě více než 99,89 procenta hlasů. Fúzí má vzniknout největší provozovatel trhů s cennými papíry na světě podle objemu tržeb. Vítězství takzvaného Brexitu v britském referendu vyvolalo otázky, jak se případné spojení obou burzovních skupin uskuteční. Podniky ale tvrdí, že Brexit jejich plány nijak zásadně neovlivní.
Soud v Drážďanech rozhodl, že iránčtí uprchlíci, kteří v dubnu odešli z Česka do Německa, se vrátí zpět do České republiky. Německé úřady je chtěly vrátit do České republiky už dříve, ti se ale rozhodnutí snažili zvrátit. Podle ministra vnitra Milana Chovance se do Česka vrátí z Německa 20 z původně 25 iráckých křesťanů. Uprchlíky z Iráku letos do Česka v rámci zvláštního programu přivezl Nadační fond Generace 21. Na začátku dubna se ale 25 z nich vydalo do Německa, kde je policisté několik kilometrů za českými hranicemi zadrželi.
Firmy, které mají miliony zaměstnanců, zatím zaměstnaly jen 54 uprchlíků. Německo tak celkem rychle vystřízlivělo z původních pozitivních očekávání, píše německý deník FAZ. Odborníci vidí minimálně dvě základní překážky, které uprchlíkům brání v tom, aby se výrazně více prosadili na pracovním trhu: nedostačující nebo žádné znalosti německého jazyka a chybějící kvalifikace.
Do Německa loni přišlo přes 686 tisíc přistěhovalců ze zemí Evropské unie. Téměř 80 procent z nich pochází z východní Evropy. Nejvíce jich bylo z Rumunska, Polska a Bulharska. Čistý přírůstek těchto přistěhovalců nicméně činí "jen" 382 tisíc. Z Německa se totiž v roce 2015 zároveň 303 tisíc unijních občanů odešlo. Celkem v současnosti v Německu žije přes čtyři miliony přistěhovalců z evropských států.
Na 14 let do vězení poslal německý soud muže, který se loni v říjnu pokusil zabít současnou primátorku Kolína nad Rýnem Henreitte Rekerovou. Frank S. chtěl podle německých médií původně zabít německou kancléřku Angelu Merkelovou. Kvůli přísným bezpečnostním opatřením v jejím okolí si ale nakonec jako náhradní terč zvolil Rekerovou, s jejíž prouprchlickou politikou nesouhlasil. Rekerovou napadl 17. října 2015 během vrcholící volební kampaně. Podle svědků k ní přátelsky přistoupil a požádal ji o růži. Když mu ji Rekerová podávala, bodl ji loveckým nožem do krku. Jen těsně přitom minul krční tepnu a míchu. Politička, utrpěla vážná zranění. Další den - ještě v kómatu - se stala primátorkou.
Na 12 000 obyvatel německého města Oranienburg muselo ve čtvrtek opustit domovy kvůli zneškodňování letecké pumy z druhé světové války. Čtvrttunovou bombu odhalili pracovníci čtyřicetitisícového města v rámci programu, při němž pátrají po nevybuchlých válečných náložích ukrytých v zemi. V centru města už byly letos objeveny dvě válečné dýmovnice. Úřady nařídily evakuaci okruhu o průměru dvou kilometrů kolem místa nálezu a uzavřely také železniční nádraží, odkud jezdí příměstské vlaky do Berlína. Kromě bytů musely být evakuovány také školy a školky a jedna nemocnice.
