Německý prezident Joachim Gauck ve svém vánočním poselství, které bude odvysíláno v pátek na Boží hod, ale jehož obsah byl již zveřejněn, ocenil nápomocný přístup Němců během nynější uprchlické krize. Němci tak podle něj ukázali lidskost.
V distribučních centrech v Rheinbergu, Werne, Grabenu a Koblenci budou zaměstnanci stávkovat až do 24. prosince. V Bad Hersfeldu stávka potrvá do úterního večera. V Lipsku je prozatím ohlášena jednodenní protestní akce, ale odbory upozornily, že je možné ji prodloužit. Amazon se nevyjádřil k tomu, zda bude mít stávka nějaký dopad na včasné dodávky zboží zákazníkům.
Projděte si nejdůležitější zářijové události roku 2015.
Na prázdném pozemku v centru Berlína postavili symbolicky tři náboženští představitelé cihly, které mají znázorňovat základy budoucí modlitebny. Ta by na tomto místě měla vyrůst během pár let. Kněz, rabín a imám spojili své síly, aby dokázali, že náboženský dialog je možný. "Věřím v sílu dialogu. Ve světě, v němž žijeme, máme dvě možnosti: válku, nebo mír. Mír je proces, kterého dosáhneme tak, že spolu mluvíme," řekl rabín Ben Chorin.
V uprchlické ubytovně v západoněmeckém městě Unna dnes policie zadržela muže podezřelého ze spolupráce s teroristickou organizací Islámský stát. Syřan, který přišel do Unny společně se svou sestrou a jejím mužem zhruba před týdnem, podle serveru Bild.de pracoval ve finančním oddělení IS. Jeho fotografie vyvěsili na internet syrští aktivisté bojující proti IS. Právě díky těmto fotografiím, které se dostaly do rukou německým vyšetřovatelům, byl muž podezřelý z terorismu odhalen.
Správa státních hmotných rezerv (SSHR) podala v Německu trestní oznámení na neznámého pachatele v kauze Viktoriagruppe. Týká se nafty, kterou má Česko ve skladech zkrachovalé společnosti v Bavorsku uloženou. Řekl to mluvčí SSHR Jakub Linka. Oznámení bylo podáno na státním zastupitelství v Mnichově. Česko má ve skladu zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe v Kraillingu uloženu naftu za 1,2 miliardy korun, ke které se nemůže dostat. S insolvenčním správcem firmy se pře o její vlastnictví. Kromě nafty jde v případu i o další pohledávky, Češi celkem nárokují až 1,8 miliardy korun.
Německá kancléřka Angela Merkelová by měla přijet do České republiky. Podle premiéra Bohuslava Sobotky se nyní hledá vhodný termín návštěvy. Předseda české vlády by s ní chtěl hovořit nejen o migrační krizi a rozdílných pohledech obou sousedních států na trvalé uprchlické kvóty. Rozhovory by se měly týkat také obchodní výměny, modernizace průmyslu, posílení sousedských vztahů či udržení schengenského prostoru.
Podle německé kancléřky může vysoký počet uprchlíků v dlouhodobém horizontu znamenat pro Evropu a Německo těžkou zkoušku, a je proto nutné pracovat na posílení ochrany vnějších hranic Evropské unie. V souvislosti s tím se vyslovila také pro posílení spolupráce s Tureckem. Neúspěšné žadatele o azyl v Německu pak chce posílat zpět do země původu.
V srpnu 2014 začaly Spojené státy bombardovat pozice Islámského státu v Iráku, aby zabránily vyvražďování menšinových jezídů. Postupně se k nim přidávaly další země, letos v září i Rusko. Bomby shazují spojenci jak v Iráku, tak v Sýrii. Projděte si grafiku s profily členů mezinárodní koalice. A letadly, jimiž na IS útočí.
Stroj v mlze narazil do 280 metrů vysokého vysílače u Koblenze.
Tři lehce zraněné si v neděli vyžádal výbuch plynové bomby na vánočním trhu v Berlíně. Ihned po explozi vypukla panika a tlačenice, uvedl portál deníku Der Tagesspiegel. Provozovatel tržiště oznámil, že k výbuchu a následnému prudkému zažehnutí uniklého plynu došlo během výměny plynového zásobníku. Mezi zraněnými je i stánkař. Německé vánoční trhy se letos konají za napjaté bezpečnostní situace po listopadových teroristických útocích v Paříži, kde útočníci zabili 130 lidí a dalších 350 zranili. Podle policie a tajných služeb ale neexistují žádné náznaky toho, že by se adventní trhy v Německu mohly stát terčem útoku radikálů.
Německý vicekancléř Sigmar Gabriel zůstává předsedou koaliční Sociálnědemokratické strany Německa (SPD). V páteční volbě získal 74 procent hlasů delegátů stranického sjezdu, protikandidáta neměl. Za dva roky chce Gabriel vést svou stranu do parlamentních voleb, být přímým soupeřem křesťanskodemokratické kancléřky Angely Merkelové a ukončit její vládu, která trvá od roku 2005. Přestože se Gabrielovo vítězství očekávalo, jeho výsledek je nejhorší od roku 2009, kdy se ujal vedení SPD. Před dvěma roky na sjezdu získal 83 procent hlasů. Výsledek dnešního hlasování podle komentátorů ukazuje na nespokojenost části strany s působením SPD ve vládní koalici s kancléřčinou konzervativní unií CDU/CSU.
Německý výraz pro uprchlíky (Flüchtlinge) ovládl veřejnou diskusi v zemi a symbolizuje nejvýznamnější společenské téma, kterým se Německo letos zabývalo. V tiskové zprávě to oznámila Společnost pro německý jazyk (GfdS), která pravidelně od orku 1978 vybírá slovo roku. Podle GfdS výraz uprchlíci vystihuje to, o čem se v Německu nejvíc mluvilo, navíc je ale zajímavý i z pohledu slovotvorby. "Je vytvořeno ze slovesa utíkat a z koncovky -ling, jež označuje osobu, která je charakterizována určitou vlastností. Jazykově citlivým uším tak zní slovo uprchlík pohrdavě," uvedla společnost. Na druhé místo zařadila GfdS francouzský výraz Je suis Charlie (Jsem Charlie), na třetí výraz Grexit.
Evropská komise žaluje Německo, protože nezabránilo tamnímu automobilovému koncernu Daimler používat v klimatizacích vozů Mercedes zakázané chladivo. Podle ní Německo porušilo zákony EU, když dovolilo výrobci automobilů Daimler dodávat na evropský trh vozidla, která nebyla v souladu se směrnicí (o mobilních klimatizacích) MAC.
V Mnichově probíhá soud s Beate Zschäpeovou, která je obviněná ze spoluúčasti na rasově motivovaných vraždách a bombových útocích. Spolu se dvěma dalšími členy neonacistické skupiny Národně-socialistické podzemí (NSU) měla během sedmi let zavraždit deset lidí, většinou drobných prodejců s tureckými kořeny. Neonacisté Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt, na které Beate veškerou vinu svádí, stihli před svým zatčením spáchat sebevraždu. Za podíl na vraždách jí nyní hrozí doživotí.
Nelze otevřít hranice a pouštět sem lidi bez jakékoli kontroly, Merkelová zachraňuje svět na úkor německého lidu, tvrdí bavorský lídr Alternativy pro Německo Petr Bystroň. Německo podle něj láká hlavně migranty, kteří chtějí být ekonomicky zajištěni.
Úřady v Německu letos zaregistrovaly už 964 574 nově příchozích migrantů, napsala agentura DPA s odvoláním na úřady jednotlivých spolkových zemí. Berlín původně letos počítal s příchodem 800 000 běženců, ale jen během listopadu úřady zaregistrovaly 206 101 žadatelů o azyl. Celkový počet nemusí být zcela přesný, protože se opírá o takzvaný EASY systém, na jehož základě se migranti přidělují jednotlivým spolkovým zemím. Systém však obsahuje i osoby, které byly zaregistrovány dvakrát na různých místech. Za celý loňský rok německé úřady zaregistrovaly 238 676 běženců.
V kostele na předměstí německého Oberhausenu bydlí několik desítek uprchlíků. Tam, kde dříve stál oltář a židle, jsou dnes kovové postele. Místní obyvatelé si na myšlenku nových sousedů zpočátku nemohli zvyknout a proti rozhodnutí přebudovat kostel na provizorní ubytování protestovali. O měsíc později řada z nich běžencům v mnoha ohledech pomáhá. Naučit se těžkému německému jazyku, zabavit děti nebo se vypořádat s úředními peripetiemi. Do města přichází co týden až 140 uprchlíků. Berlín odhaduje, že tento rok do Německa přijde okolo jednoho milionu migrantů.
Muž podezřelý ze žhářství zmizel před osmi lety v obci Liebenwalde severně od Berlína. Nyní se objevila jeho mumifikovaná mrtvola, nalezena byla ve sklepě. Podezření vyšetřovatelů padlo nejprve na bývalého nájemníka jednoho z bytů v domě. Dvaapadesátiletý muž byl vyslechnut, nebyl ale nakonec vzat do vazby. Muž tvrdil, že budoucí oběť k němu přišla krátce po žhářském činu v březnu 2007, aby u něj přenocovala. V noci se prý ale údajný žhář ve vedlejší místnosti sám uškrtil. Ze strachu před trestním stíháním prý pak hostitel ukryl mužovu mrtvolu do skříně ve svém bytě a později do sklepa. O nebezpečí, že si domnělý žhář možná bude chtít sáhnout na život, policie věděla už v minulosti.
Ministryně obrany Ursula von der Leyenová zastává názor, že druhý nejlidnatější členský stát NATO by měl vystupovat asertivněji a nebránit se nasazovat vojáky v zahraničí. Je velkou zastánkyní vyzbrojování iráckých Kurdů německými zbraněmi. Zároveň iniciovala vyslání několika stovek německých vojáků do Mali.
