Mokřad halí husté chuchvalce mlhy, která by se dala krájet... Angličtí romanopisci si vodou nasáklá rašeliniště britských ostrovů často vybírali za dějiště svých knih. Teď se močály stávají klíčem k boji s klimatickou krizí. Anglie, Irsko, ale také Německo se zavázaly je obnovovat do původní podoby. Celosvětově totiž zadržují dvakrát víc uhlíku, než kolik zvládnou lesy.
Zimní lyžařská střediska si na začátku pandemie získala pověst ohnisek koronaviru a loňskou sezonu většina z nich musela oželet. Letos se lyžaři vracejí, na horách na ně ale čekají přísná bezpečnostní opatření: zavřené zůstanou populární après-ski bary a diskotéky, naopak respirátory, roušky nebo jinou ochranu úst budou provozovatelé žádat i venku v resortu nebo ve frontě na lanovku.
Obdivovatel diktátora Augusta Pinocheta s problematickou rodinnou historií, ultrakonzervativní katolík a otec devíti dětí, někdy také označovaný jako chilská verze brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. Pětapadesátiletý právník José Antonio Kast se v neděli v druhém kole prezidentských voleb utká s levicovým studentským aktivistou Gabrielem Boricem. Výsledek bude nejspíš velmi těsný.
Křesťanskodemokratická unie (CDU), která je největší opoziční silou v Německu, si ve vnitrostranickém referendu za nového předsedu hned v prvním kole jasně vybrala někdejšího šéfa frakce konzervativců ve Spolkovém sněmu Friedricha Merze. Dnes to CDU oznámila na tiskové konferenci.
Lidé se v pošmourném londýnském počasí choulí do kabátů, čtou si, telefonují. Někteří mají roušky a drží si odstup. Fronta, ve které stojí až sedm hodin, končí na Westminsterském mostě přes Temži. Na jednom břehu se tyčí slavná věž s hodinami Big Ben, na druhém zdravotníci vydávají třetí dávku vakcíny proti koronaviru.
Angela Merkelová odešla, nastoupil Olaf Scholz. Německo pod jeho vládou bude spěchat k ekologicko-sociálnímu hospodářství. Úspěch či neúspěch semaforové koalice SPD/FDP/Zelení ovlivní celou Evropu. Česko především.
Sociální demokrat Olaf Scholz se stal oficiálně novým německým kancléřem, v pořadí devátým v dějinách spolkové republiky. Nástup do funkce šéfa vlády završil Scholz kancléřským slibem, který složil ve Spolkovém sněmu. Předtím ho poslanci do funkce kancléře zvolili a následně jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier.
"Jakou hudbu byste přiřadili k novému kancléři Olafu Scholzovi?" zeptal se německý týdeník Spiegel svých čtenářů. Celá řada jich jmenovala jednu konkrétní skladbu - "Roboty" od skupiny Kraftwerk, průkopníků minimalistické elektronické hudby, která vyšla na albu Člověk-stroj. Oba tyto názvy vystihují, jak nový nejmocnější muž Německa působí navenek: jako výkonný a vlastně dost nudný profesionál.
Pravděpodobnou vraždu manželky a svých tří dětí u Berlína nejspíše spáchal otec v důsledku obav, že bude zatčen kvůli padělání očkovacího certifikátu své ženy. Podle vyšetřovatelů to vyplývá z dopisu na rozloučenou, který 40letý muž napsal před spácháním sebevraždy. Informovala o tom agentura DPA.
Angela Merkelová v úterý opouští budovu německého kancléřství a ve středu se poprvé po šestnácti letech - přesně po 5860 dnech - neprobudí jako kancléřka, ale "prostá občanka" a důchodkyně. O svých plánech do budoucna zatím mnoho nesdělila. V červenci během návštěvy Spojených států jen krátce promluvila o tom, co plánuje na první dny a měsíce po odchodu z politiky.
Příští týden Německo přijde o svou "mutti". Konzervativní kancléřka Angela Merkelová po šestnácti letech odchází z postu šéfky vlády. Ve čtvrtek večer jí už tradičně vojenskou přehlídkou vyjádřila poctu německá armáda. Sedmašedesátiletá politička během slavnosti v Berlíně popřála všem "štěstí v srdci" a na rozloučenou si nechala zahrát píseň od zpěvačky, která vystupovala i s Karlem Gottem.
Jako první se odhodlali Rakušané. Když tamní úřady před více než týdnem vyhlásily přísný lockdown, oznámily současně, že od února bude v zemi povinné očkování proti koronaviru. Zbylí čeští sousedé, tedy Polsko, Německo a Slovensko, ale už také diskutují o povinném očkování.
Nová německá vláda výrazně zrychluje odklon země od uhlí. Tamní elektrárny a teplárny ho přestanou spalovat ideálně už v roce 2030, vyplývá z koaliční smlouvy vznikající vlády. Dokument zveřejnili němečtí sociální demokraté, liberálové a Zelení po dlouhých jednáních ve středu odpoledne. Končící kabinet Angely Merkelové přitom počítal až s rokem 2038.
Strany příští německé vládní trojkoalice chtějí zvýšit podíl elektrické energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 na 80 procent. Zvýšit by se měl také podíl elektromobility. Do stejného roku má totiž po německých silnicích jezdit nejméně 15 milionů elektromobilů a k dispozici být milion dobíjecích stanic. Vyplývá to z koaliční smlouvy, kterou ve středu strany zveřejnily.
