Vláda na středečním jednání schválila návrh takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 tisíc korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba čtyři tisíce korun. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Suché a horké léto střídané bouřkami s prudkými přívalovými dešti. Častější povodně i požáry. Sníh v zimě jen vzácně. Podle astrofyzika a odborníka na životní prostředí Jana Hollana bude počasí v Česku v příštích třiceti letech často extrémní. Do sedmdesáti let očekává kvůli klimatické změně rozpad mnoha států světa. Zásadní je podle něj přechod z fosilních paliv na obnovitelné zdroje.
Stoupající účty za energie trápí čím dál víc lidí. Téměř všichni by uvítali nějakou pomoc od státu, od snížení daně přes zvýhodnění podmínek pro sociálně slabší až po jednorázový příspěvek. Průzkum ekologického Hnutí Duha zjišťoval, jaké mají lidé mezi nabízenými možnostmi priority a co vlastně od státu v době energetické krize očekávají.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) omezí v kotlíkových dotacích na výměnu starých kotlů na pevná paliva i v programu Nová zelená úsporám podporu pro plynové kotle. Zároveň zvyšuje dotaci na tepelná čerpadla. Cílem je omezit závislost Česka na zemním plynu z Ruska, které napadlo Ukrajinu. MŽP také předloží vládě návrh novely zákona, která o dva roky odloží zákaz provozu starých kotlů na uhlí.
Lídři Evropské unie by se ještě tento týden měli shodnout, že jejich země přestanou dovážet ruský plyn, ropu a uhlí. Politici sedmadvacítky se ve čtvrtek a v pátek scházejí ve Versailles ve Francii k neformálnímu summitu a právě tento politický příslib by měl ze schůzky vzejít. Zmiňuje to návrh chystané Versailleské deklarace, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Češi se neshodnou na tom, zda je možné nahradit výrobu elektřiny z klasických zdrojů, jako jsou tepelné elektrárny spalující uhlí nebo plyn, jaderné elektrárny či velké přehradní vodní elektrárny, větrnou energií, slunečním zářením nebo spalováním biomasy. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Německo sníží o 42,7 procenta poplatek, který hradí spotřebitelé na podporu obnovitelných zdrojů energie. Berlín chce tímto způsobem pomoci domácnostem lépe se vyrovnat s růstem cen energií. Takzvaná zelená přirážka se nově sníží na 3,723 eurocentu (0,95 Kč) za kilowatthodinu, uvedli provozovatelé sítí. To je nejnižší úroveň od roku 2012.
Sokolovská chemička Synthomer začala jako první firma v Česku odebírat z produkce Linde Gas takzvaný zelený dusík. Díky jeho ekologické výrobě z obnovitelných zdrojů se snižuje uhlíková stopa a přispívá tak k ochraně klimatu a životního prostředí. Náklady na zelené produkty jsou sice vyšší, sokolovskou chemičku to ale neodradilo, řekl ředitel Milan Brejchal.
Patří jaderná energetika mezi udržitelné zdroje energie? Právě na tuto otázku měla tento týden odpovědět Evropská komise. Rozhodnutí ale oddálila, otázka jaderné energetiky totiž patří v rámci Evropské unie k nejkontroverznějším.
Česká republika spolu s dalšími zeměmi EU zápolí s přípravou národního plánu obnovy. Díky němu si můžou země sáhnout na peníze ze záchranného fondu EU. Přípravy plánu ale zatím drhnou.
Vláda v pondělí na svém zasedání schválila programový dokument takzvaného Modernizačního fondu, který má Česku pomoci v orientaci na obnovitelné zdroje energie. Ministerstvo životního prostředí ale podle organizace Frank Bold učinilo v dokumentu na poslední chvíli změny, které pomůžou velkým energetickým hráčům, jako je třeba ČEZ.
Obnovitelné zdroje energie loni v Evropské unii poprvé vystřídaly fosilní paliva na pozici hlavního zdroje elektřiny. Vyplývá to ze studie institutů Ember a Agora Energiewende. Zeměmi s nejnižším podílem obnovitelných zdrojů v EU je přitom podle závěrů studie Česká republika a Slovensko, uvedla dnes agentura Reuters.
Japonsko chce zhruba do 15 let skončit s dopravními prostředky na benzinový pohon. V pátek to oznámil japonský kabinet, když představoval program takzvané strategie zeleného růstu. Avizované kroky navazují na dřívější oznámení premiéra Jošihideho Sugy, který v říjnu přislíbil, že Japonsko do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality.
