I přes ustupující epidemii na covid stále umírají desítky pacientů denně. Odborníci proto radí, aby lidé z rizikových skupin neodkládali třetí dávku očkování, která před těžkým průběhem chrání. Tu stále nemá téměř 25 tisíc seniorů nad 80 let. Předejít úmrtím měl lék paxlovid, který se ale nepodařilo včas objednat. Pomoct by mohl na podzim - společně se čtvrtou dávkou.
Nečekaný příval ukrajinských uprchlíků dopadá i na české lékaře. V prvních dnech za nimi Ukrajinci chodí pro léky na spaní či na stres, budou ale potřebovat i vakcíny. Přicházejí ze země, kde je méně očkovaných a vyšší výskyt spalniček či tuberkulózy. Očkovat bude potřeba hlavně děti před nástupem do školek. Nápor se ale čeká i jinde, uprchlíci potřebují na dialýzu či léčit chronické nemoci.
Češi mají větší sklon ke kritice a nespokojenosti, protože trpí "postkomunistickým syndromem", který se projevil i v jejich přístupu k epidemii. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká vědecká pracovnice z Psychologického ústavu Akademie věd Martina Klicperová-Baker. Popisuje také, jakou roli hrají kulturní a politické preference v ochotě se očkovat nebo v odolnosti proti dezinformacím.
„Trucky jsou zaparkované v ulicích, troubení je na denním pořádku a hluk je nesnesitelný. Jako obyvatelé nemáme pocit, že by vedení města bylo na naší straně,” říká Tereza Hořánková, Češka žijící v centru kanadské metropole, kterou už několik dní blokují stovky kamionů. Jejich řidiči protestují proti povinnému očkování a covidovým opatřením.
„I když v Česku zemřely desítky tisíc lidí, není to smrt v přímém přenosu, ale jen číslo. Je to anonymizace smrti. V zemích třetího světa naopak mají lidé opravdu strach, že umřou doma,” říká farmaceut a účastník misí Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček. „Hned na začátku se ukázalo, že spravedlnost v rozdělování vakcín nefunguje. Státy EU si alokovaly deset dávek na jednoho občana,” dodává.
Na světě umírá kvůli přílišnému užívání antibiotik přes milion lidí ročně. Ukázala to nová studie zveřejněná v prestižním odborném časopise Lancet. Problém je, že lidé užívají antibiotika na nemoci, na které neúčinkují, a také jim je často nevhodně předepisují lékaři. "Čím méně se antibiotika budou užívat, tím lépe," říká lékař Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka Milan Trojánek.
Česko má za sebou rekordní nárůst počtu nakažených covidem. Ve středu odhalily testy nákazu u více než 54 tisíc lidí. To je dvakrát větší přírůstek, než který hygieny zaznamenaly před týdnem. Počet lidí v nemocnicích ovšem nadále spíše stagnuje. "Vděčíme za to dobré proočkovanosti, omikron ale začíná pronikat mezi rizikové skupiny," řekl šéf zdravotních statistiků Ladislav Dušek.
„ARO v Motole je těch dětí plné. Vyzývat rodiče, aby děti neočkovali, mi přijde trestuhodné. Ať se debata o očkování dětí vede, je potřeba, určitě to ale nevyřeším já nebo pan Janeček,” říká moderátorka Adéla Elbel, jejíž dcera skončila v nemocnici s postcovidovým syndromem PIMS. „Vypadalo to na zánět slepého střeva, měla horečky a úporné bolesti břicha. Nevěděli jsme, že covid prodělala,” líčí.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na brífinku představí detaily k očkování látkou Novavax. Válek předpokládá, že nová očkovací látka přesvědčí statisíce lidí, aby se nechaly očkovat. Část lidí totiž odmítá mRNA vakcíny, kterými se v současnosti v Česku většinou očkuje.
"ARO v Motole je těch dětí plné. Vyzývat rodiče, aby děti neočkovali, mi přijde trestuhodné. Ať se debata o očkování dětí vede, je potřeba, určitě to ale nevyřeším já nebo pan Janeček," říká moderátorka Adéla Elbel, jejíž dcera skončila v nemocnici s postcovidovým syndromem PIMS. "Vypadalo to na zánět slepého střeva, měla horečky a úporné bolesti břicha. Nevěděli jsme, že covid prodělala," líčí.
Při rozhodování jednotlivců o očkování proti koronaviru hrají významnou roli některé kulturní a politické faktory. Více se očkují lidé, kteří se cítí součástí západní Evropy, zjistili výzkumníci z Psychologického ústavu Akademie věd a Masarykovy univerzity v Brně. Naopak ti, kteří se kloní k Východu, podle výzkumu častěji věří hoaxům o covidu-19.
„Nárůst bude raketový i v Česku, ale předpokládáme, že nebudeme na horších číslech hospitalizovaných než v případě vlny vyvolané variantou delta,” říká náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic a odmítá, že by kvůli omezeným testovacím kapacitám řídil stát epidemii naslepo. „Sledovat budeme hlavně ohrožené skupiny starších osob a lidí s dalšími zdravotními problémy,” dodává.
„Tlak na lidi bez očkování je z pohledu základních lidských práv neetický. Pociťuji ho i já sám, a to se v téhle věci považuji za střízlivého vědce. Když se ale přestává mluvit o autonomii jedince, neposlouchá se mi to dobře,” říká bioetik Jaromír Matějek. „Lidi, kteří očkování odmítají, nemůžeme nálepkovat jako hlupáky. Když chci dobře komunikovat, musím dobře naslouchat,” dodává.
„Případ se řeší i v nejvyšších patrech politiky, Novak Djoković je hrdinou srbského národa a Srbové k němu vzhlíží. Nejvíc je rozlítilo, že s ním v Austrálii zacházeli jako s kriminálníkem,” říká česká designérka dlouhodobě žijící v Srbsku Daniela Komatović. Tenista kvůli zrušeným vízům přišel o Australian Open a doma může mít problémy kvůli porušení pravidel izolace během covidu.
Od pondělí 17. ledna platí v Česku nová, přísnější pravidla pro testování všech zaměstnanců. Tedy i těch očkovaných. Vláda tak reaguje na šířící se koronavirovou variantu omikron. Právníci v našem přehledu radí, s čím musíte v práci počítat, jaké sankce hrozí v případě odmítnutí testu a kolik korun dostanete, pokud budete muset jít do karantény.
„Koronavirus nás vždycky dokáže překvapit. Průběh u nás bude pravděpodobně velmi podobný jako v zahraničí. Tempu pandemie teď nestačíme,” říká molekulární biolog Jan Pačes. „Vakcíny pořád fungují dost dobře, krátké intervaly mezi nimi jsou nová věc a nemyslím si, že by imunitu oslabovaly, jejich efekt ale podle mě nebude moc velký,” dodává.
Nejlepší ochranou proti variantě covidu omikron je očkování s posilující dávkou, zdůrazňuje vláda i odborníci. Z lidí nad 60 let, kteří na ni již mají nárok, ji ale stále nedostalo bezmála 380 tisíc. Podle odborníků jim v případě nákazy hrozí těžší průběh. Většina z nich přitom podle průzkumu přeočkování neodmítá, ale chybí jim motivace a horší je i dostupnost center, říká sociolog Daniel Prokop.
Úhlavní sportovní rivalové spojují síly v boji za návrat do normálu. Slavia i Sparta spouští na necelý měsíc očkování přímo na svých stadionech. Dostat Pfizer tak můžete přímo před poháry a klubovými symboly. "Otevření očkovacího centra je čtvrtá část naší klubové kampaně, kterou podporujeme očkování ve společnosti," říká představitel Slavie Jiří Vrba. Podobně mluví i Sparta. Fandové akci vítají.
„Vidím omikron jako naději, ukazuje se, že evoluční zákony fungují. Nárůst vypadá hrozivě, ale nůžky mezi nakaženými a lidmi se skutečně vážným průběhem se rozevírají,” míní biochemik Zdeněk Hostomský. „Vakcíny jsou obrovským triumfem vědy a zabránily tomu, aby nás předchozí varianty koronaviru kosily, ale teď jejich životnost končí,” dodává.
„Zpočátku jsem moc nerozuměla tomu, proč mě zadrželi. Po šestihodinovém výslechu mi bylo řečeno, že mám deset minut času na to, připravit si řeč,” líčí tenistka Renata Voráčová zkušenost s australskými úřady, které ji zadržely a umístily do detenčního hotelu kvůli pochybnostem o výjimce z očkování. O víkendu se vrátila domů.
