Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) zažil ve středu v Poslanecké sněmovně dvě ponížení - jedno legislativní, druhé slovní od opozice. Poslanci totiž vrátili ministrovi zpět návrh na rozšíření pravomocí veřejné ochránkyně práv. A hned vzápětí si z něj začal dělat legraci předseda TOP 09 Miroslav Kalousek a předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Případy se týkají například lidí na protialkoholním nebo protidrogovém léčení nebo sexuálních deviantů, kteří mají nařízenou léčbu a musejí ji podstoupit. Je to přitom nejspíš opomenutí zákonodárce, že tato skupina nebyla zahrnuta mezi skupiny, kde je plátcem pojistného stát, řekla veřejná ochránkyně práv.
Muslimská dívka, které střední škola zakázala nosit při vyučování hidžáb, podala žalobu. Věcí se podle její právní zástupkyně bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 10. Škola zákaz odůvodnila tím, že ve školním řádu jsou zapovězeny všechny pokrývky hlavy. Dívky se dříve zastala ombudsmanka Anna Šabatová, která se kvůli případu dostala do sporu se svým zástupcem Stanislavem Křečkem. Veřejná ochránkyně práv také uvedla, že řád školy odporuje ústavnímu pořádku České republiky, školskému i antidiskriminačnímu zákonu.
Jako soudci se nemůžou vyjadřovat k věcem, které mohou v budoucnu soudit, i my bychom měli být zdrženlivější v případech, které u nás můžou skončit jako stížnosti, říká ombudsmanka Anna Šabatová. Doktor Křeček má podle ní jiné pojetí výkonu funkce, než má ona, jde o dlouhodobý problém.
Finanční úředníci vyrazili do věznic na kontroly cen v kantýnách. Nápoje tam stojí dvakrát víc než v supermarketu, podobně jsou na tom i ceny dalších potravin nebo hygienických potřeb. Před šesti lety na to upozornil i ombudsman. Vězeňská služba tvrdí, že každý půlrok ceny kontroluje a srovnává s cenami v obchodech v blízkosti věznice. Přesto už v minulosti odhalila i pochybení. Soukromé firmy, které bufety a kantýny provozují, mohou přijít o nájemní smlouvy. A od státu dostat za předražené zboží až desetimilionovou pokutu.
Nařízení vlády nyní stanovuje dvě minimální mzdy, zaměstnanci s invalidním důchodem mají o 600 korun měsíčně méně. "Je to přímá diskriminace," říká veřejná ochránkyně práv. Ministerstvo práce - nezávisle na podnětu ombudsmanky k Ústavnímu soudu - slibuje sjednocení sazeb.
Studentovi Radimu Novákovi vadí způsob, jakým se opravují státní maturity. Viní jejich organizátora z přílišné formálnosti. Novák propadl v maturitě z matematiky o jediný bod. Ten mu unikl v příkladu, v němž mu vyšel správný výsledek - student jen ve stresu popletl jednotky. Přesto za své řešení nedostal vůbec žádné body. Námitky ke způsobu vyhodnocování maturitních písemek má i ombudsmanka.
Střet zájmů se soudcovskou nezávislostí jako hrom.
Soudce Miloš Zbránek z liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem dostal nedávno výtku za to, že na internetu publikoval články kritizující etnické menšiny, uprchlíky, gaye nebo ochránkyni lidských práv. Přesto však ostré texty píše dál, a tak nyní čelí kárné žalobě. Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána není možné, aby soudce nadále vykonával svou profesi. Sám Zbránek svou tvorbu považuje za satiru. Tvrdí, že když u článků neuvádí svou profesi, může si psát, co chce.
Údajnou diskriminaci na Úřadu vlády řešil Obvodní soud pro Prahu 1. Tím, kdo podal žalobu, je paradoxně bývalá šéfka odboru, který má proti diskriminaci a za rovná práva mužů a žen bojovat. Pavla Špondrová je přesvědčena, že ji Úřad vlády sesadil z funkce vedoucí čtyřčlenného oddělení kvůli tomu, že byla těhotná. Ombudsmanka se jí zastala: Podle ní šlo jednoznačně o diskriminaci. Ovšem soud její žalobu zamítl.
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová žádá Ústavní soud o zrušení některých částí vyhlášek měst Litvínova a Varnsdorfu, které lidem zakazují sedět venku na zídkách či schodech. Podle ombudsmanky porušují svobodu pohybu a jsou protiústavní. Verdikt Ústavního soudu by podle ombudsmanky sloužil jako precedent, který by pak ostatní města měla respektovat a příslušné vyhlášky zrušit.
Vláda schválila přísnější dohled nad domovy hrůzy jako Petruška v pražských Šestajovicích nebo přerovský lazaret, ve kterých žijí senioři nebo dlouhodobě nemocní ve špatných podmínkách. Krajské úřady budou nově moci kontrolovat každé zařízení, u kterého mají podezření, že se v něm nelegálně poskytují sociální služby. Až dosud mohly pouze tam, kde měli potřebnou registraci. Pokuta pro hříšníky navíc dvojnásobně vzroste.
Realitní kanceláře budou muset odmítat přání vlastníků nemovitostí, kteří nebudou chtít pronajmout svůj byt nebo dům Romovi nebo cizinci. Průlomový rozsudek litoměřického soudu bude pravomocný. Oba advokáti se dohodli a svá odvolání stáhli. Kauzou se tak již nebude zabývat krajský soud. Naopak makléřka se bude muset Romce omlouvat. Obhájci nyní chtějí, aby se problémem začali zabývat politici. Podle ministra pro lidská práva a legislativu Jiřího Dienstbiera je rozhodnutí soudce Jiřího Šlapala správné a zákon není nutné měnit.
Průlomový rozsudek, který řekl, že realitní kancelář nemůže na přání vlastníka nepronajmout byt Romovi, může podle advokátů ovlivnit i to, jak se budou přes personální agentury vybírat noví zaměstnanci. Agentury budou muset diskriminační pokyny zaměstnavatelů odmítat. Ti se již dnes snaží poměrně často výběr pracovníků omezovat. Pokud však v budoucnu takovým přáním vyhoví, musí podle expertů na pracovní právo počítat s pokutami nebo žalobami ze strany těch, kteří při žádosti o zaměstnání neuspěli.
Pokud realitní kanceláře vyhoví přání majitelů nemovitostí, kteří nechtějí ve svých bytech cizince nebo Romy, mohou v budoucnu skončit až u soudu. Ukazuje to rozsudek v případu realitní kanceláře Elišky Noskové. Ta na výslovné přání klienta odmítla pronajmout byt ženě jen proto, že je Romka. Litoměřický soudce Jiří Šlapal v několik dní starém písemném vyhotovení rozsudku vysvětlil, že makléři takto postupovat nemohou. Spor má počátek v roce 2013, kdy úřad ombudsmana testoval realitní kanceláře a jejich ochotu pronajímat byty Romům.
Ministr vnitra Milan Chovanec chce vyvrátit kritiku ombudsmanky Anny Šabatové a vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Do detenčního zařízení v Bělé pod Bezdězem si proto pozval diplomaty a novináře, kterým se rozhodl ukázat, že uprchlíkům ve střeženém táboře nic nechybí. Šabatová v minulých týdnech prohlásila, že děti běženců čekajících v Bělé na vyhoštění mají horší podmínky než vězni. Komisař OSN se vyjádřil v podobném duchu, navíc dodal, že Česko práva uprchlíků porušuje systematicky.
Ministr vnitra reaguje tak na kritiku ombudsmanky Šabatové, která v minulém týdnu ostře kritizovala podmínky panující v Bělé-Jezové. Děti se tam podle ní mají hůře než čeští vězni. Veřejná ochránkyně práv také popisovala, že jsou děti v zařízeních vystrašené z přítomnosti policie a bezpečnostní služby. Šabatová v úterý ocenila, že se právě podmínky pro děti zlepší.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) zareagoval dopisem na kritiku veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové, podle níž mají běženci v detenčním zařízení v Bělé-Jezové horší podmínky než čeští vězni. Chovanec se brání, že při návštěvě ombudsmanky šlo kvůli mimořádnému náporu příchozích jen o dočasné omezení standardů zařízení.
Policie v posledních dnech zadržela pět či sedm lidí, kteří nelegálně překročili hranice České republiky. Informoval o tom ministr vnitra Milan Chovanec s tím, že počet migrantů výrazně klesl. V pořadu TV Prima také hovořil o podmínkách v detenčních zařízení a označil je za odpovídající 21. století. V souvislosti s kritizovaným centrem v Bělé – Jezové se hodlá příští týden sejít s ombudsmanskou Annou Šabatovou.
Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks je zklamaný ze zpráv o špatných podmínkách uprchlíků v zařízení českého ministerstva vnitra Bělá-Jezová na Mladoboleslavsku. Vyčetl to ze zprávy české ombudsmanky Anny Šabatové. Muižnieks české úřady vyzval k okamžité nápravě.
