Reklama
Reklama

Oslo


Vojáci střeží vládní čtvrť v norské metropoli den po krvavých útocích
Vojáci střeží vládní čtvrť v norské metropoli den po krvavých útocích
Vojáci střeží vládní čtvrť v norské metropoli den po krvavých útocích

V Norsku jdou na vojnu i ženy. Chceme ty nejtalentovanější, nemůžeme se omezovat, říká kapitán

Norsko je často považováno za zemi s největší rovností mezi muži a ženami. Ve svých snahách o rovnoprávnost zašla skandinávská země tak daleko, že uzákonila povinnou vojnu pro ženy. Podle kapitána norského námořnictva, který nyní pracuje v centru pro genderovou rovnost, je to zcela přirozená věc. Na fyzické síle podle něj nezáleží, protože ani všichni muži nejsou stejně silní. "Odvádíme ty nejvíce talentované. Pro ženy není problém se do armády kvalifikovat," tvrdí.

Reklama
Terorista Anders Behring Breivik
Terorista Anders Behring Breivik
Terorista Anders Behring Breivik

Norsko neporušuje Breivikova práva, rozhodl soud. Terorista si stěžoval na "nelidské" vězení

Norsko neporušuje lidská práva při věznění teroristy Anderse Breivika. Rozhodl tak odvolací soud. Tím zvrátil loňský verdikt, který uznal některé Breivikovy stížnosti. Ten si stěžuje na bolesti hlavy a izolaci. Podle něj ho chce Norsko dohnat k sebevraždě. Ve středu to však odvolací soud odmítl - podle něj Breivik není obětí mučení ani nelidského zacházení. Pravicový extremista Breivik 22. července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utöya.

Reklama
Američtí vojáci v Polsku, leden 2017
Američtí vojáci v Polsku, leden 2017
Američtí vojáci v Polsku, leden 2017

Tři sta amerických vojáků bude rok cvičit v Norsku. Dohody s USA podepsaly Litva a Estonsko

Američtí vojáci budou cvičit spolu s norskými kolegy na letecké základně Vaernes nedaleko Trondheimu. V Norsku mají zůstat 12 měsíců s tím, že jejich pobyt může být prodloužen. Rusko, které má s Norskem 200kilometrovou hranici, to kritizuje. Lotyšsko, Litva a Estonsko s USA podepsaly dohody o postavení amerických vojáků, které do těchto zemí vyslala vláda končícího Baracka Obamy.

Předseda poroty Olav Njoelstad a laureát Nobelovy ceny míru Juan Manuel Santos.
Předseda poroty Olav Njoelstad a laureát Nobelovy ceny míru Juan Manuel Santos.
Předseda poroty Olav Njoelstad a laureát Nobelovy ceny míru Juan Manuel Santos.

Přehledně: Nobelovu cenu si převezmou kolumbijský prezident i kritik Trumpa

Ekonomové, chemici i kolumbijský prezident. Ti a někteří další v sobotu oficiálně převezmou letošní Nobelovy ceny. Prestižní ocenění dostanou ve švédském Stockholmu, zemi zakladatele této prestižní ceny Alfréda Nobela. Má to ale jednu výjimku v případě Nobelovy ceny za mír. Tu její laureáti dostávají na radnici v norském hlavním městě Oslo. Každý z oceněných Nobelovou cenou získá v přepočtu 23 milionů korun. Ocenění se udělují za chemii, fyziku, ekonomii, lékařství, literaturu a mír.

Eva Michaláková. Setkání se Sobotkou
Eva Michaláková. Setkání se Sobotkou
Eva Michaláková. Setkání se Sobotkou

Michaláková neuspěla s odvoláním proti červnovému rozsudku, který ji zbavil rodičovských práv

Krajský soud v norském Oslu se odmítl zabývat odvoláním Evy Michalákové, které letos v létě soud odebral rodičovská práva na její dva syny. Nyní jedenáctiletého Denise a sedmiletého Davida norská sociální služba české matce a otci odebrala před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. Soud zakázal matce i otci se s chlapci stýkat. Podle premiéra Bohuslava Sobotky je Česká republika připravena Michalákovou podpořit i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Reklama
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.

Nobelovu cenu míru získal kolumbijský prezident. Za mír s povstalci FARC

Nobelovu cenu míru za rok 2016 získal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Norský Nobelův výbor ho ocenil za to, že se mu podařilo ukončit půl století trvající válku s povstalci z FARC. Ocenění získal i přes to, že Kolumbijci mírovou dohodu v nedělním referendu odmítli. Loni ocenění překvapivě získala čtveřice tuniských organizací, která přispěla k budování demokracie v Tunisku po roce 2011, kdy se v zemi uskutečnila první z revolucí takzvaného arabského jara.

Jednání filipínských představitelů v Oslu
Jednání filipínských představitelů v Oslu
Jednání filipínských představitelů v Oslu

Filipínská vláda se dohodla s komunisty na příměří, chce konec občanské války

Filipínská vláda a komunističtí povstalci uzavřeli příměří na dobu neurčitou ve snaze ukončit občanský konflikt v zemi. Informovala o tom agentura Reuters. Rozhovory mezi oběma stranami se konají v Norsku a další dialog se má uskutečnit v metropoli Oslu 8. října. Zakladatel filipínské komunistické strany žijící v nizozemském exilu Jose Maria Sison agentuře Reuters řekl, že dohoda zahrnuje také časový plán pro další rozhovory týkající se politických, hospodářských a ústavních reforem. Nová lidová armáda (NPA) je ozbrojenou složkou filipínské komunistické strany a od roku 1969 vede ozbrojené povstání v maoistickém stylu.

Letiště Zaventem po útocích
Letiště Zaventem po útocích
Letiště Zaventem po útocích

Teroristické útoky v Evropě po roce 2000

Devadesátá léta představovala krátké období klidu, kdy na evropském kontinentu došlo k masivnímu poklesu počtu teroristických útoků na civilní i vojenské cíle. O to citlivěji začala evropská společnost vnímat nebezpečí spojené především s působením islamistických radikálů napojených na organizace typu al-Káida a ISIS po roce 2000.

Reklama
Střední škola Nydalen v norském Oslu, kam chodí společně děti neslyšící, těžce postižené i ty, které se vzdělávají všeobecně podobně jako v Česku na gymnáziu.
Střední škola Nydalen v norském Oslu, kam chodí společně děti neslyšící, těžce postižené i ty, které se vzdělávají všeobecně podobně jako v Česku na gymnáziu.
Střední škola Nydalen v norském Oslu, kam chodí společně děti neslyšící, těžce postižené i ty, které se vzdělávají všeobecně podobně jako v Česku na gymnáziu.

Děti s handicapem ve škole pro všechny? Reportáž z míst, kde inkluze probíhá jinak, než byste čekali

Jak bude či nebude fungovat společné vzdělávání dětí s různými handicapy v běžných třídách, v posledních měsících řeší učitelé, média i politici. Státy jako Velká Británie, Finsko či Norsko už se o inkluzi snaží i několik desítek let. Aktuálně.cz mělo možnost podívat se na inkluzivní vzdělávání přímo v norském Oslu. Zažitá představa, že se při inkluzi všechny děti bez ohledu na své handicapy učí v jedné třídě, v Norsku tak úplně neplatí. V Česku se má změnit vzdělávání handicapovaných od letošního září.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama