Podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna je Venezuela podezřelá ze zločinů proti lidskosti během potlačování demonstrací proti vládě Nicoláse Madura. Husajn požaduje mezinárodní vyšetřování, samotná Venezuela to odmítá.
Už 290 000 muslimských Rohingů podle agentury AP uprchlo z Barmy do Bangladéše. Situace v přeplněných uprchlických táborech je napjatá, docházejí zásoby. Davy běženců se už nedají zvládat a humanitární organizace zvažují, že požádají o asistenci policii.
Násilnosti v Arakanském státě na severovýchodě Barmy si podle zvláštní vyslankyně OSN zřejmě vyžádaly přes 1000 obětí, převážně z řad muslimských Rohingů. V pátek o tom informovala agentura AFP. Její odhad je přitom více než dvakrát vyšší než čísla, jež předkládá barmská vláda. "Do konfliktu jsou sice zapojeny dvě strany, ale oběti pocházejí hlavně z populace Rohingů," dodala. Nová vlna násilí se v Arakanském státě rozpoutala 25. srpna, kdy povstalci z řad Rohingů zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť. Kvůli následným operacím vládních bezpečnostních složek ze země podle OSN uteklo odhadem 164 000 osob, převážně Rohingů.
Podle Pekingu jsou Spojenými státy navrhované sankce proti Severní Koreji jen polovinou řešení. Tou druhou je dialog. Ve čtvrtek to uvedl čínský ministr zahraničí Wang I, kterého citovala agentura Reuters. Spojené státy požadují, aby Rada bezpečnosti v odpovědi na šestou a zatím největší jadernou zkoušku KLDR uvalila na Severní Koreu ropné embargo. Čína patří společně s Francií, Ruskem, USA a Británií mezi stálé členy RB OSN, kteří mají v Radě bezpečnosti právo veta. Její souhlas je proto klíčový.
Spojené státy v návrhu rezoluce OSN požadují ropné embargo vůči Severní Koreji kvůli jejímu raketovému a jadernému programu. Návrh usnesení obsahuje také zákaz vývozu textilu z KLDR nebo zmrazení majetku severokorejského vůdce Kim Čong-una a celé vlády, uvedla agentura Reuters. Dokument rovněž na Kim Čong-una uvaluje zákaz cestování a zapovídá najímání severokorejských pracovníků do zahraničí. Stálá americká zástupkyně v OSN Nikki Haleyová už v úterý uvedla, že by bylo žádoucí, aby Rada bezpečnosti OSN o návrhu hlasovala v pondělí. Zatím není jasné, zda má americký návrh podporu severokorejského spojence Číny, která jej může vetovat.
Dubnový útok chemickou bojovou látkou sarin ve městě Chán Šajchún v syrské provincii Idlíb má na svědomí syrská armáda, loajální prezidentovi Bašáru Asadovi. Oznámil to ve středu na základě svého vyšetřování panel OSN, který se zabývá zločiny v Sýrii. Podle něj syrská armáda použila chemické zbraně více než dvacetkrát. Dubnový útok v provincii Idlíb si vyžádal přes 80 obětí a v reakci na něj nařídil americký prezident Donald Trump bombardování syrské letecké základny. Asad a Rusko, které syrský režim vojensky podporuje, obvinili povstalce, že v místě skladovali sarin a armádní letoun ho jen zasáhl.
Jejich počet se odhaduje na 1,1 milionu. Žijí na severozápadu Barmy po celé generace. Teď muslimští Rohingové prchají po desítkách tisíc přes hranice do sousedního Bangladéše. V Barmě podle lidskoprávních organizací čelí brutálnímu násilí ze strany armády, která se je pokouší vyhnat z jejich domovů. Část z Rohingů totiž vláda v Rangúnu obviňuje z terorismu.
OSN bude vyšetřovat zločiny spáchané v Sýrii za občanské války. Padesátičlenný vyšetřovací tým povede francouzská soudkyně Catherine Marchiová-Uhelová, která již působila v Kosovu, Kambodži či u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Podle soudkyně půjde zejména o zločiny proti lidskosti, válečné zločiny, útoky na školy a nemocnice, hromadné vraždění či násilí na ženách a dětech.
Rusko dnes vyzvalo Spojené státy, aby zachovaly zdrženlivost vůči situaci na Korejském poloostrově. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v telefonické besedě s šéfem americké diplomacie Rexem Tillersonem řekl, že Rusko je připraveno posoudit novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN o KLDR. Moskva chce krizi na Korejském poloostrově řešit jen politickými a diplomatickými prostředky.
USA nařídily uzavřít konzulát v San Francisku, obchodní zastoupení ve Washingtonu a odbočku obchodního zastoupení v New Yorku v reakci na vynucené snížení amerického diplomatického personálu v Rusku. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jde o porušení vlastnických práv. Chystá se proto Spojené státy zažalovat u amerického soudu. Zároveň si vyhrazuje právo dále snížit počet amerických diplomatů v Rusku, zatím to ale neudělá.
Až 2600 domů bylo v Barmě vypáleno v oblasti, kde žijí Rohingové, jimž stát nepřiznává základní práva. Nyní prchají ve velkých skupinách do sousední Bangladéše. Podle údajů OSN za týden uprchlo 58 600 osob a Bangladéš ohlásil, že pro přijetí dalších nemá kapacitu. Podle barmských úřadů násilnosti vyvolala povstalecká skupina Arakanská armáda za spásu a tu také vláda viní z vypálení domů.
Během několika dní uteklo z Barmy přes 27 tisíc členů muslimské menšiny Rohingů. Prchají před masakry, které na civilistech páchají barmští vojáci. Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij, která stojí v čele země od roku 2016, mezitím mlčí. Bývalá disidentka, která v Barmě stále představuje symbol boje za svobodu a demokracii, nyní čelí kritice i od svých bývalých spolupracovníků. Lidé, kteří byli v době vojenské diktatury vězněni, jí hlavně vyčítají příliš vřelé vztahy s armádou.
Na východní Ukrajině začalo v pátek oficiálně platit další příměří mezi ukrajinskými vojáky a proruskými separatisty. Pokusy definitivně zastavit tento tříletý krvavý konflikt s tisícovkami obětí ale dál selhávají. Hlavně kvůli silnému vlivu Moskvy, která svůj podíl na konfliktu v Donbasu oficiálně popírá. Zprávy NATO i ukrajinské vojenské rozvědky přitom ukazují, že Kreml tamní separatisty podporuje tisícovkami vlastních vojáků. A taky nejmodernějšími zbraněmi, kterých mají separatisté v Donbasu často více než některé evropské země.
Využívání umělé inteligence ve vývoji zbraní povede k novému druhu válek, které se vymknou lidské kontrole. Přesvědčeno je o tom nejméně 116 expertů na moderní technologie v čele s šéfem Tesly Elonem Muskem. V pondělí zaslali otevřený dopis OSN, ve kterém vyzývají k zákazu vývoje moderních autonomních zbraní. Musk se již několik let věnuje propagaci výzkumu umělé inteligence pro mírové účely. Podle něj je vývoj takzvaných robotických zabijáků otázkou jen několika let. Na diskusi proto podle něj nezbývá mnoho času a je třeba jednat.
Nedělní nálety koalice vedené Spojenými státy na syrskou Rakku, kterou zčásti ovládají islamisté z organizace Islámský stát, si vyžádaly 27 civilních obětí. Čím více se nálety zaměřují na centrum města, tím více podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) umírá civilistů. Začátkem srpna se koalice ve zprávě doznala, že při jejích náletech od roku 2014 přišlo o život 624 civilistů. Mnoho organizací, jež válku v Sýrii sledují, se však domnívá, že mrtvých je ve skutečnosti mnohem víc.
Nálety mezinárodní koalice na čtvrti syrského město Rakka, které ovládá teroristická organizace Islámský stát (IS), si od pondělí vyžádaly 59 civilních obětí. Podle agentury AFP to oznámila exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje s pomocí lidí v terénu. Mezi mrtvými je údajně i 21 dětí. O město Rakka v současné době bojují jednotky arabsko-kurdské koalice za podpory mezinárodních sil vedených Spojenými státy. Džihádisté se Rakky zmocnili v roce 2014 a město dlouho patřilo k hlavním baštám IS. Podle OSN je v Rakce nadále uvězněno 10 000 až 25 000 lidí.
V oblasti Patagonie v Jižní Americe doutná dlouholetý spor mezi domorodci a italskou oděvní firmou Benetton. Ta v 90. letech koupila v Argentině obrovské území, které teď využívá jako pastviny pro ovce na produkci vlny. Půdu si ale nárokuje indiánské etnikum Mapučů, kteří tam přicházejí a zakládají osady. Jednu z nich navštívil na začátku srpna mladý argentinský aktivista. Po demonstraci, kterou rozehnala policie, ale beze stopy zmizel. Argentinské parlamentní volby se blíží a politici využívají jeho případ ve své kampani.
Po slovních výměnách mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a KLDR to minulý týden téměř vypadalo, že spor je jen malý krok od jaderné války. Světoví lídři, ale i členové Trumpovy administrativy se tak nyní snaží vše mírnit. Podle šéfa CIA Mikea Pompea jaderná hrozba "není bezprostřední". Ministr obrany Jim Mattis nicméně v pondělí varoval, že případné vypálení severokorejské rakety na USA by mohlo rychle eskalovat v konflikt. Všichni, včetně Německa nebo Jižní Koreje, vyzývají k diplomatickým jednáním. Ta by mohlo zaštítit Švédsko, ke kterému mají Severokorejci díky humanitární pomoci důvěru.
Bašár Asad by mohl být obviněn z válečných zločinů. Komise OSN pro vyšetřování v Sýrii pro to již nashromáždila dostatek průkazního materiálu. Prominentní členka této komise Carla Del Ponteová, která už oznámila svoji rezigraci, je nicméně k případnému stíhání skeptická. Komise podle ní nemá politickou podporu ze strany Rady bezpečnosti, nemůže tudíž téměř nic dělat.
Podle OSN uvalení sankcí na Venezuelu nevyřeší stále se prohlubující krizi v zemi, která už teď trpí nedostatkem potravin a léků. Řekl to Idrís Džazajri z Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva. "Sankce by ještě zhoršily situaci obyvatel Venezuely, kteří už teď trpí kvůli ochromující inflaci a omezenému přístupu k potravinám a lékům. Naléhavě proto prosím státy vyhnout se sankcím, které nejsou schváleny Radou bezpečnosti OSN," uvedl. USA ve středu uvalily sankce na osm venezuelských činitelů včetně bratra zesnulého prezidenta Huga Cháveze. Důvodem je podle Washingtonu jejich role při formování opozicí bojkotovaného Ústavodárného shromáždění, které USA ani řada dalších zemí neuznávají.
