Libye je země rozvrácená revolucí v roce 2011. Od léta 2014 má dvě vlády, které jsou podporovány různými ozbrojenými skupinami, z nichž některé bojovaly proti minulému režimu. Nyní se prezidentská rada státu dohodla na sestavení jednotné vlády, kterou bude tvořit 32 členů. Za cíl má sjednotit soupeřící politické frakce a vypořádat se s vlivem radikálních islamistů, kteří do země pronikají.
Zpráva OSN odhaluje zločiny proti lidskosti a mezinárodnímu právu, které páchá organizace Islámský stát na dobytém území v Iráku a Sýrii. Svědci a přeživší hovoří o vysidlování milionu lidí, zabíjení desetitisíců a zotročování žen a dětí.
OSN pravděpodobně odloží mírová jednání mezi syrskou vládou a opozicí. Apeluje na nejvýznamnější velmoci, aby se nejprve dohodly na seznamu zástupců, kteří se jednání budou účastnit. Rozpor panuje především mezi USA a Ruskem, nemohou se dohodnout, se kterými zástupci se bude jednat. Konflikt v Sýrii trvá již více než pět let. Syrští povstalci také trvají na splnění některých rezolucí OSN.
Zdravotníci a humanitární pracovníci ze Sýrie obviňují OSN, že zbytečně čekala s pomocí pro hladovějící obyvatele syrského města Madája. Podle nich se organizace snažila vyhovět syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, a žádala proto o souhlas, který vůbec nepotřebovala. O kritické situaci v Madáje prý věděla už loni na podzim, pomoc se ale hladovějícím lidem dostala až letos v lednu. To, že OSN nepostupovala razantněji, podle autorů dopisu činí z OSN nikoli "symbol naděje, ale symbol spoluviny".
Podle místních obyvatel má obležení města Madáji syrskou armádou za poslední měsíc na svědomí 32 obětí, které zemřely hladem. Zdravotníci z Červeného půlměsíce získali od vlády povolení, aby na místo poslali své týmy a mobilní kliniku. Lékaři rovněž mohou poskytovat pacientům potřebné očkování. OSN odhaduje, že v Sýrii žije ve zhruba 15 obléhaných lokalitách na 450 tisíc lidí. Jde o oblasti ovládané jak syrskou vládou, tak i radikály z Islámského státu nebo dalšími povstaleckými skupinami.
České velvyslanectví v Damašku by se mohlo stát výhradním distributorem humanitární pomoci z Evropské unie pro Syřany. Podle informací ČTK šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová požádala během své pondělní návštěvy v ČR ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby české velvyslanectví zjistilo možnosti poskytování humanitární pomoci na území Sýrie. Česko je jednou z mála zemí EU, které svůj zastupitelský úřad v Damašku zachovaly i po vypuknutí občanské války.
Z obklíčeného syrského města Madája nedaleko Damašku, kde lidé měsíce přežívali bez jídla a léků, se podařilo odvézt první nemocné v kritickém stavu. Konvoj s humanitární pomocí tam dorazil v pondělí. Pracovníci OSN a Mezinárodního Červeného kříže podali svědectví, jak to ve městě vypadá.
"Na vlastní oči jsme viděli několik těžce podvyživených dětí. Jsem si jistý, že tu jsou také podvyživení starší lidé." Tak popisují humanitární pracovníci situaci v syrském městě Madája, které je už dlouhé měsíce obklíčeno spojenci syrské armády. Situace ve městě je kritická, hladoví tam na 40 000 lidí. Vláda syrského prezidenta Bašára Asada popírá, že přístup do Madáji uzavřela blokádou. Vinu za neutěšenou situaci tamních obyvatel podle ní nesou povstalci, kteří prý hromadí potraviny.
V posledních dnech se začalo hovořit o situaci desetitisíců lidí v syrském městě Madája, které se armáda Bašára Asada pokouší vyhladovět. OSN sice ve čtvrtek odpoledne oznámila, že syrská vláda souhlasila s dodávkami pomoci do obléhaného města, podobných případů je ale v zemi zmítané občanskou válkou více. A humanitární katastrofy se odehrávají "v tichosti". Málokdo se o nich dozví.
Irácká armáda čistí ulice osvobozeného Ramádí od nášlapných min, poražení džihádisté za sebou nechávají spoušť. Pobyt ozbrojenců z Islámského státu a nálety koalice ustála podle odhadu úřadů pouze pětina z kdysi téměř půlmilionové metropole provincie Anbár, zbytek je zničen. Celková rekonstrukce vyjde odhadem na 10 miliard dolarů, uvedl server The Wall Street Journal. Město bylo oficiálně osvobozeno už na začátku minulého týdne. Podle zprávy OSN z konce loňského roku se iráckým bezpečnostním složkám podařilo od islamistů převzít kontrolu nad téměř dvěma desítkami měst.
Severní Korea oznámila úspěšný test vodíkové bomby. Proč zrovna teď? A jaké zemi je tohle severokorejské "poselství" určeno? Možnou motivaci k tomuto kroku odhaluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz jihokorejský politolog Kim Tae-Hyungz ze Soongsil University v Soulu.
Severokorejský komunistický režim oznámil provedení úspěšného testu vodíkové pumy. Zkouška zaskočila sousedy Severní Koreje i svět. Je pravděpodobné, že zvýší napětí v oblasti a zároveň prohloubí tlak na izolaci režimu v Pchjongjangu a přijetí nových sankcí vůči němu. Americká geologická služba zaznamenala otřesy v KLDR o síle 5,1 stupně krátce po 2:00 středoevropského času. Ohnisko bylo podle ní deset kilometrů pod zemí v blízkosti jaderné střelnice Pchunggje. Otřesy ihned vyvolaly podezření, že Pchjongjang provedl jaderný test. Tajná služba Jižní Koreje i někteří experti ale pochybují, že šlo o test vodíkové bomby. Jihokorejská meteorologická služba například nezaznamenala žádnou radiaci.
Rozepře mezi Saúdskou Arábií a Íránem hýbe (nejen) Blízkým východem. Personál iránského velvyslanectví v Rijádu byl vyhoštěn ze země, diplomatické vztahy obou zemí se octily na bodu mrazu. Saúdové navíc oznámili, že s Íránem přerušují i veškerou hospodářskou spolupráci. Šíitští duchovní vyzývají své následovníky k protestům a demonstracím. Rostoucí napětí v regionu s obavami sledují politici i mezinárodní organizace.
Kyjev chce v New Yorku oprášit své plány na vyslání mírových jednotek OSN do Donbasu, který už bezmála dva roky - nedlouho po ruské anexi Krymu - kontrolují proruští separatisté. Doposud iniciativa narážela v Radě bezpečnosti OSN na odpor Ruska. "Ale budeme se snažit najít způsoby, jak tento problém vyřešit," řekl nový stálý zástupce Ukrajiny při OSN Volodymyr Jelčenko.
V souvislosti s migrační krizí Česká republika posílá do Řecka humanitární pomoc za více než čtyři miliony korun. Skupina hasičů v polovině týdne vyrazí na jih balkánského poloostrova, aby do Centrálního skladu humanitární pomoci dodala stovky lehátek, dek, spacáků a dalšího vybavení. Řecko je již pátou zemí, do které Česko v souvislosti s uprchlickou krizí posílá humanitární pomoc.
Íránci kvůli popravě předního šiítského duchovního Nimra Bákira Nimra vtrhli na saúdskoarabskou ambasádu v Teheránu. Rozzuření demonstranti pronikli do velvyslanectví a zapalovali tam ohně, musela je rozehnat police. Íránské ministerstvo zahraničních věcí poté vyzvalo ke klidu. Popravou duchovního a dalších 46 lidí je "hluboce zděšen" generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Chce ukončit napětí mezi oběma státy a doporučil zdrženlivost.
Mezinárodní koalice bojující na straně jemenské vlády v konfliktu s povstaleckými šíity v Jemenu vypověděla příměří. Mezinárodní letecká koalice do bojů vstoupila loni v březnu. Hájí zájmy jemenské vlády, která se na určitý čas uchýlila do exilu v Saúdské Arábii. Za povstaleckými šíity naopak stojí Írán. Mírová jednání ve Švýcarsku zatím nedospěla k žádnému závěru.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky připlulo letos do Evropy 1 000 573 migrantů, což je asi pětinásobek oproti roku 2014. Asi 3735 lidí při pokusu dostat se do Evropy přes moře zemřelo. Nejvíce lidí dorazilo letos do Řecka (844 176), většina z nich na ostrov Lesbos. Zhruba polovina uprchlíků, jež dopluli přes Středozemní moře, pochází ze Sýrie, asi 21 procent z Afghánistánu a osm procent z Iráku. Největší evropská migrační krize od druhé světové války nepolevuje ani s příchodem zimního počasí.
Syrská vláda je připravena zúčastnit se diplomatických rozhovorů o Sýrii, které se mají konat pod patronací OSN koncem ledna v Ženevě. V Pekingu to řekl syrský ministr zahraničí Valíd Mualim. Partnerem Damašku má v těchto rozhovorech být syrská opozice.
Africká unie navrhla, že do středoafrické země Burundi vyšle až 5000 vojáků, aby chránili civilisty. Státem od dubna, kdy se prezident Nkurunziza rozhodl, že budu potřetí obhajovat svůj mandát, zmítají nepokoje. OSN varuje, že v zemi hrozí občanská válka a Africká unie poprvé aktivovala čtvrtý článek svých stanov, který umožňuje zásah v členském státě v případě "vážných okolností jako jsou válečné zločiny, genocida nebo zločiny proti lidskosti". Burundská vláda s nasazením jednotek nesouhlasí. Návrh Africké unie musí podle mezinárodního práva ještě schválit Rada bezpečnosti OSN.
