Kanada a Čína minulý týden podepsaly dohodu, že proti sobě nepovedou žádné kybernetické útoky financované státem. Některé státy včetně USA už delší dobu obviňují čínskou vládu, že sponzoruje hackerské útoky na firmy ve snaze získat citlivou zahraniční technologii. Čína tato nařčení odmítá s tím, že je sama obětí těchto útoků. Se Spojenými státy Peking podepsal podobnou dohodu v roce 2015.
Čínský miliardář Kuo Wen-kuej tvrdí, že má informace kompromitující vedoucí čínské komunisty. Jde o úplatky, nemanželské děti, sexuální nahrávky a skrytý majetek. Část již zveřejnil a brzy prý přijdou další informace. Problém je ale zjistit, co z toho je vůbec pravda. Ukazuje se, že miliardář lže o svém podnikání, vzdělání i datu narození.
O syna málem přišla při porodu, kvůli komplikacím se narodil s mozkovou obrnou. Čínská matka nedbala doporučení lékařů ani manžela, který se bál, že chlapec bude pro rodinu životním břemenem. S dítětem tvrdě rehabilitovala a věřila v něj. Syn nakonec vystudoval vysokou školu v Pekingu a přijali ho na Harvard.
Na prezidentovi Miloši Zemanovi se při jeho cestě do Číny podepsala únava. Při společném focení na něj musely čekat desítky státníků včetně ruského prezidenta Vladimira Putina nebo čínské hlavy státu Si Ťin-Pchinga. Navíc se všichni politici k místu fotografování vydali pěšky, Zemana přivezl vozík. Zároveň mu ochranka musela pomáhat při pohybu více než obvykle. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček to vysvětluje náročným a vyčerpávajícím programem.
Výrok o likvidaci žurnalistů je odporný, nepřijatelný o to víc, že Zeman mluví s prezidentem státu, kde jsou novináři vražděni jak na běžícím pásu.
Z průzkumu agentury Median pro Českou televizi vyplývá, že s rozhodnutím prezidenta Zemana omilostnit Jiřího Kajínka souhlasí 54 procent lidí, proti jich je 36 procent. Dvě pětiny občanů si ale myslí, že prezident se k tomuto kroku odhodlal kvůli tomu, že mu zvýší popularitu. Sám Zeman prohlásil, že při rozhodování o udělení milosti Jiřímu Kajínkovi jednal s ohledem na latinský citát "in dubio pro reo", tedy v pochybnostech ve prospěch obviněného. Řekl to novinářům během své návštěvy Číny. .
Prezident Miloš Zeman nejednal v neděli se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v čínském Pekingu jen o obchodu či terorismu, pokoušel se taky vtipkovat. "Novinářů je příliš, měli by se zlikvidovat," řekl český prezident Putinovi, když přicházeli mezi žurnalisty. Jeho slova zachytil na video novinář ruského listu Komsomolská pravda Dmitrij Smirnov. Rusko s čím dál silnějším autoritativním režimem přitom patří k zemím, které jsou pro výkon novinářské profese nejnebezpečnější.
Za nejvíce fascinující projekt v novodobých dějinách označil prezident Miloš Zeman v projevu při své návštěvě Číny novou Hedvábnou stezku. Projekt, který má zlepšit dopravní spojení mezi Asií, Evropou a Afrikou, přirovnal k Marshallovu plánu pomoci poválečné Evropě. Očekávané náklady však podle něj budou dvanáctkrát větší. Česká republika podle Zemana na summitu schválila 22 "poměrně malých" projektů týkajících se nové Hedvábné stezky a dalších 16 se chystá pro česko-čínské investiční fórum v červenci.
Prezident Miloš Zeman při setkání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem řekl, že do Číny přijel proto, aby podpořil projekt novodobé Hedvábné stezky, která má posílit obchodní vztahy Číny s Evropou. Uvedl také, že by byl rád, aby tato stezka vedla až do České republiky. Po jednání národních delegací se oba prezidenti zúčastnili podpisu tří dohod o spolupráci v ekonomické či zdravotní oblasti.
Severní Korea v úterý obvinila Spojené státy, že ženou Korejský poloostrov do jaderné války. KLDR tím reagovala na zapojení dvou amerických nadzvukových bombardérů B-1B Lancer do cvičení jihokorejských a japonských vzdušných sil, které právě probíhá. Čína v úterý vyzvala USA a KLDR, aby spolu "co nejdříve" obnovily kontakt.
Peking pokračuje v omezování práv ujgurské muslimské menšiny ve východočínské provincii Sin-ťiang. Na začátku dubna ženám zakázal zahalovat si obličej na letištích nebo vlakových nádražích. Muži tu zase nesměli nosit dlouhé vousy. Nově Čína zakázala pojmenovávat děti jmény, která by příliš souvisela s muslimským vyznáním. Peking opatření zdůvodňuje bojem proti islámskému extremismu.
Čínský realitní magnát Kuo Wen-kuej se stal v posledních měsících hlavním terčem čínských vyšetřovatelů. Kuo na sociálních sítích a v rozhovorech hrozil, že má "výbušné informace" o korupci v nejvyšších patrech čínské politiky. A Peking zareagoval – požádal mezinárodní policejní organizaci Interpol o vydání zatykače na miliardářovo jméno. On sám je prý podezřelý v korupční kauze.
Americký prezident Donald Trump a čínská hlava státu Si Ťin-pching ve středu telefonicky jednali o vývoji v KLDR. Čínský prezident vyzývá k mírovému řešení. USA vyslaly k Severní Koreji letadlovou loď a další plavidla, načež komunistická země pod vedením Kim Čong-una pohrozila, že na silové projevy USA odpoví jaderným útokem. Čína je prakticky jediným spojencem Severní Koreje a hlavním poskytovatelem hospodářské pomoci této chudé zemi. V poslední době ale sílí rozhořčení Pekingu nad zbrojními testy Pchjongjangu.
Ve čtvrtek dorazí na dvoudenní návštěvu USA čínský prezident Si-Ťin Pching. Půjde o jeho první osobní setkání s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten ho přivítá v uvolněné atmosféře svého floridského letoviska Mar-a-Lago v Palm Beach. Samotná jednání budou ale pravděpodobně ostřejší. Podle Trumpa je v sázce hodně a Si-Ťin Pchingovi poslal po Twitteru veřejný vzkaz: "Není možné mít takový tržní deficit a ztrácet pracovní místa. Americké firmy musejí být připraveny hledat jiné alternativy." Svůj postoj ale nový americký prezident v posledních týdnech mírní.
Čína představila další ze svých ambiciózních plánů, kterým chce zejména upevnit své postavení ve světové ekonomice. Na severu země plánuje postavit novou hospodářskou zónu Siung-an New Area. Ta má společně s městy Pekingem a Tchien-ťinem fungovat jako silný hospodářský trojúhelník. Vláda si od oblasti, která bude třikrát větší než New York, slibuje taky zlepšení životního prostředí.
Na letišti v malajsijské metropoli Kuala Lumpur přistálo v pátek devět Malajsijců, které zadržovala KLDR kvůli vraždě bratra severokorejského vůdce Kim Čong-una. Propuštění devítičlenné skupiny umožnila dohoda mezi Malajsií a KLDR. Malajsie výměnou za to vydala do Severní Koreje tělo mrtvého Kim Čong-nama a také tři Severokorejce, které tamní úřady z počátku podezřívaly z podílu na vraždě.
Čína na každém z ostrovů vybudovala betonové hangáry, které mohou pojmout 24 stíhaček, pět větších letadel, například bombardérů či létajících středisek včasného varování a řízení. Odborníci z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) analyzovali nedávné satelitní snímky a došli k závěru, že na ostrovech jsou dokončeny, anebo se dokončení blíží přistávací dráhy, hangáry, radarové stanice a opevněné úkryty pro raketové systémy země–vzduch.
Americký ministr zahraničí Rex Tillerson během návštěvy Číny prohlásil, že Donald Trump se těší na návštěvu Pekingu. Čínský prezident Si Ťin-Pching od spolupráce s Trumpem podle agentury Reuters očekává zlepšení bilaterálních vztahů. Podle agentury Nová Čína obě strany už připravují setkání hlav států.
Po zrušení politiky jednoho dítěte v roce 2015 jdou čínští komunisté ještě dál. Zvažují zavést odměnu pro rodiče, kteří přivedou na svět druhého potomka. Ke kroku je vede stárnutí čínské populace. Podle britského listu The Guardian bude v roce 2050 žít v Číně půl miliardy lidí starších 65 let. V současnosti má přitom tato země 1,37 miliardy obyvatel.
Evropská unie a Spojené státy odmítají uznat Čínu jako tržní ekonomiku. Snaží se naopak své trhy chránit před levným čínským dovozem. Evropská komise tuto obranu zesiluje a navrhla nová opatření, která pravidla pro obchodování unie se třetími zeměmi úplně změní. Dopady to má i na Česko. Čínským dumpingem může být u nás ohroženo skoro sto tisíc pracovních míst.
