Společnost není rozdělená na dva tábory, je spíš rozmělněná. V hledání extrémů se ztrácí to, že velká část lidí stojí někde uprostřed a chce hledat kompromisy, míní Martin Buchtík, ředitel STEM a spoluautor výzkumu pro Český rozhlas. Ten ukázal, že společnost tvoří šest sociálních tříd - od zajištěné až po strádající. Překvapilo mě velké zastoupení ohrožené třídy, říká sociolog.
Přestože úroveň finanční gramotnosti v Česku nepatrně stoupá, Češi jsou stále ve znalostech průměrní. Vyplývá to z Indexu finanční gramotnosti, který každoročně měří Česká bankovní asociace. Oproti loňsku si Češi polepšili o jeden procentní bod. A přestože si začali odkládat více peněz stranou, třetina lidí z našetřených úspor nevyžije déle než tři měsíce, každý pátý Čech zvládne maximálně měsíc.
Hypotéky stále zlevňují. Podle hypoindexu, který sleduje nabídky většiny bank v Česku, se v srpnu průměrná úroková sazba dostala na 2,61 procenta. Tedy na úroveň z loňského podzimu. Žadatelů je ale stále méně. Banky se je snaží přilákat i nabídkou různých benefitů.
Čeští zaměstnavatelé plánují i v posledním čtvrtletí nabírat nové zaměstnance, ovšem už ne tak aktivně jako v minulosti. Nárůst počtu zaměstnanců odhadují čtyři procenta zaměstnavatelů, dvě procenta firem naopak chtějí propouštět. Zbytek nepředpokládá změny. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti ManpowerGroup mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku.
Od soboty 14. září platí přísnější evropská pravidla pro ověřování plateb kartou. Česká národní banka minulý týden varovala, že se lidé mohou v obchodech setkat se zamítnutím bezkontaktních plateb do 500 korun. Obchody ale zatím problémy nehlásí.
Čtvrté upisovací období státních Dluhopisů Republiky skončilo, další hned navazuje. Zájem v letní emisi však ministerstvo financí zklamal. Pátou emisi chce stát zatraktivnit pomocí dárkového certifikátu k Vánocům.
Česká spořitelna zruší posledním zbývajícím klientům od listopadu takzvané Osobní konto. Posílá jim dopis, ve kterém o změně informuje a nabízí nový produkt s více službami, zároveň však už s nulovým úročením vložených peněz. Nulový úrok je ovšem podle přehledu Aktuálně.cz na českém trhu už realitou, má ho u běžného účtu řada dalších bank. "Na spoření jsou jiné nástroje," vysvětlují banky.
Plánovanou digitální měnu libra americké internetové společnosti Facebook není možné v Evropě za současných podmínek povolit. Prohlásil to francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Měna podle něj představuje hrozbu pro finanční systém i suverenitu vlád a vytváří prostor pro zneužívání dominantního postavení na trhu, napsala agentura Reuters.
V sobotu 14. září začnou platit přísnější evropská pravidla pro ověřování plateb kartou. Česká národní banka upozorňuje, že se lidé mohou v obchodech setkat se zamítnutím bezkontaktních plateb do 500 korun. Jelikož terminál neuvádí důvod zamítnutí, zákazníci mohou být nepříjemně překvapeni. Obchody by dle ankety Aktuálně.cz měly být na případné problémy připravené a slibují, že zákazníkům poradí.
Větší bezpečnost. To je cílem nové evropské směrnice, která mění pravidla plateb přes internet. České banky by měly od 14. září platby svých klientů ověřovat minimálně dvěma různými způsoby. Opsat číslo karty a platbu potvrdit kódem ze SMS zprávy už nestačí. Změny však jdou bankám jen ztuha, a proto k nim bude ČNB zatím shovívavá. Co vás tedy čeká od poloviny září u vaší banky?
Babišova lež poškodila nejen mě, ale spoustu dalších demonstrantů. Každý z nás má svůj příběh a musel bojovat proti lžím, říká Jana Filipová, demonstrantka, které se má premiér podle nepravomocného rozsudku omluvit za slova o tom, že jsou účastníci protestů placení. K omluvě jsem ho vyzvala dopisem, ale neprojevil sebemenší zájem si informace ověřit a pak tu lež zopakoval, líčí. Už jen to, že lidé z vesnic uvidí, že všechno, co řekne pan premiér v televizi, nemusí být pravda, je vítězství, dodává Filipová.
Podle dlouhodobých průzkumů dává devadesát procent rodičů svým dětem kapesné. Je to výchovné, myslí si, a s nimi i finanční odborníci a psychologové. Řada z rodičů však řeší, jak vysoké má být, aby mělo ten správný efekt.
Doporučení finančních expertů zní jasně: Lidé by měli mít k dispozici finanční zásobu ve výši nutných výdajů na minimálně tři, ideálně šest měsíců. Jenže jak to udělat, když řada lidí žije od výplaty k výplatě?
Jen tak nechat ležet našetřených sto tisíc korun doma nebo na běžném účtu v bance není úplně ideální řešení. Úroky jsou minimální, inflaci nepokryjí, zhodnocení je nulové. Co tedy s nimi, kam je uložit, aby i v sílící ekonomické nejistotě aspoň trochu vydělaly? Zeptali jsme se ekonomických analytiků.
Podle našich současných pravidel by lidé po roce 2030 chodili do penze v 65 letech. Ministryně financí Alena Schillerová však navrhuje tuto hranici dál posunout, aby bylo v důchodovém systému více peněz. Pokud by se zastropování prolomilo a lidé by v penzi strávili čtvrtinu očekávané délky života, tak by zejména mladší ročníky odcházely do penze výrazně později. Podobný problém však řeší všechny evropské země. Podívejte se, jak se se stanovením hranice nároku na penzi vypořádávají jinde a jak velkou část života v práci tráví ostatní Evropané.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu po jednání vlády uvedl, že stát bude lidem proplácet náklady na bydlení nad hranici jedné třetiny příjmů domácnosti. A to formou příspěvku na bydlení. Pomoc státu má ale své limity. To znamená, že nad určitou částku nelze peníze vyplatit. Na naší kalkulačce si spočítáte, zda na pomoc státu dosáhnete.
O důchodové reformě se hodně mluví. Současný důchodový systém nebude schopný zajistit financování solidních důchodů v budoucnosti. Je třeba ho změnit. Jednou z cest může být změna výše odvodů na pojištění u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), tedy u podnikatelů. U nich se totiž odvody ve srovnání se zaměstnanci výrazně liší. Víte, jak velkou sumou z výdělku přispíváte na důchodový systém?
Ministerstvo financí oznámilo, že hodlá zavést takzvaný "stravenkový paušál". Na místo kupónů by zaměstnanci mohli v práci získat na jídlo přímo peníze. Plán by významně ovlivnil stravenkový byznys v Česku. A tak budí vášně. Někteří ho vítají, jiní tvrdě kritizují a další se ptají, proč s tím ministryně Schillerová přišla právě teď, v době dovolených. Aktuálně.cz sestavilo průřez názory jednotlivých aktérů na samotnou existenci stravenek, jejich daňové zvýhodnění a jejich budoucnost.
Ministerstvo financí hodlá zákon o daních z příjmů doplnit o takzvaný "stravenkový paušál". Díky němu by zaměstnanec namísto stravenek mohl od zaměstnavatele dostávat na jídlo přímo peníze. Pokud by novela prošla, významně ovlivní stravenkový byznys v Česku.
Cena zlata se prudce zvyšuje. Zatímco na začátku roku se za troyskou unci platilo necelých 1300 dolarů, tedy asi 29 tisíc korun, nyní už cena přesáhla 1500 dolarů, zhruba 34 500 korun. Jde o nejvyšší hodnotu od roku 2013. Zlato je tak letos velmi výnosnou investicí, která ovšem zároveň "probudila" i podvodníky.
