Státních úředníků je necelých 80 tisíc, jejich počet kolísá. Platy jim sice rostly, ale na zvyšující se mzdy v celé ekonomice nestačily. To jsou hlavní výsledky studie think-tanku IDEA, který se v době hledání úspor a diskusí nad počtem úředníků podíval na jejich pracovní podmínky. Názor veřejnosti na práci pro stát je totiž negativní a na úřady se nedaří dostávat "ty nejlepší z nejlepších".
Platy pracovníků v sociálních službách v příštím roce stoupnou o 700 korun. Zdravotníkům se vláda rozhodla platy zvýšit o šest procent a pedagogickým pracovníkům o dvě procenta. Vláda také rozhodla zmrazit platy státních úředníků na ministerstvech a dalších úřadech a všem ústavním činitelům. Informovali o tom premiér Petr Fiala (ODS) a vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Češi kvůli dopadům koronavirové epidemie šetří - během léta naspořili nejvíc peněz od vzniku České republiky. A méně utrácet musí i ministerstva. Resort financí požaduje, aby snížila provozní výdaje o pět procent. Ministerstva tak příští rok upustí od drahých společenských akcí nebo ušetří za energii. Mnohé z nich ale tvrdí, že už tak s penězi vyjdou jen stěží. Aktuálně.cz kondici úřadů porovnalo.
Mzdy v Česku dlouhodobě rostou. Nejrychleji ovšem úředníkům. Čerstvá data ukazují, že průměrná hrubá mzda je u nich o čtyři tisíce vyšší než u lidí pracující v soukromé sféře. U mediánu, který je pro určité skupiny profesí více vypovídající, je rozdíl dokonce skoro osm tisíc korun. Podívejte se také, jaká povolání a obory berou nejvíc peněz, a kde si naopak moc nevyděláte.
Ministerstvo financí přichází s návrhem, aby byly zmraženy na léta 2021 a 2022 platy ústavních činitelů. Podle premiéra Andreje Babiše, který s tímto oznámením přišel, by se ušetřené peníze použily na platy zaměstnanců v sociální oblasti. Vláda vedená hnutím ANO přitom odmítla v poslední době hned několik návrhů jiných stran, které navrhovaly zmražení či snížení platů ústavních činitelů.
Středočeský kraj musí zveřejnit jména aspoň čtyř nejvýše postavených úředníků s nadstandardními platy, jinak bude muset státu platit exekuční pokuty. Uvedl to server SeznamZpravy.cz, podle nějž tak rozhodlo ministerstvo vnitra. Ředitel krajského úřadu Jiří Holub už dříve řekl, že mu ve zveřejnění jmen brání právní předpisy.
Zaměstnanci ve veřejné sféře dostanou od 1. ledna příštího roku o 1500 korun měsíčně víc, vláda schválila i zrušení nejnižší tarifní tabulky, jak se na tom dohodli v září lídři vládního hnutí ANO a ČSSD. Pracovníkům divadel, muzeí či knihoven i ostatních příspěvkových organizací by se měl od ledna zvednout výdělek nejméně o 1830 až 3180 korun podle jejich odbornosti a praxe.
Nynější návrh státního rozpočtu na příští rok vládou projde, řekl v pátek místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD) po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Sociální demokraté se ale podle Hamáčka v jednání o rozpočtu chtějí vrátit k navrhovanému růstu platů ve státní sféře a ke krácení výdajů ministerstev. Hamáček jako šéf ČSSD vyjednává o podobě rozpočtu za sociálnědemokratické ministry, Schillerová po schůzce uvedla, že jednali koaličně a zastupovala hnutí ANO.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) tvrdí, od ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) dostal zásadní slib: vláda splní závazek, podle kterého mají mít učitelé v roce 2021 průměrný plat 45 tisíc korun. Vládu to vyjde na zhruba 23 miliard korun. Ještě v letošním roce by měli učitelé opět dostat přidáno 15 procent. V loňském roce byl jejich průměrný plat 35 089 korun.
Každý druhý Němec z bývalé socialistické části země by si přál kvótu, na základě které by východní Němci byli více zastoupeni ve významných společenských či firemních pozicích. Vyplývá to ze studie Humboldtovy univerzity v Berlíně, která zjistila, že o tyto kvóty by paradoxně stála i čtvrtina Němců ze Západu.
Zaměstnanci v justici budou po navýšení platů od 1. ledna v průměru pobírat takřka 30 tisíc korun hrubého. I když ale na soudech vzrostou platy o 14 procent a na státních zastupitelstvích ještě o procento víc, v justici stále zůstanou pod celostátním průměrem, který činil ve třetím čtvrtletí 31 516 korun.
Sněmovna v prvním kole podpořila návrh poslanců ANO a pirátů, aby se na dvě pětiny snížila mzda placených zastupitelů obcí a krajů, kteří jsou zároveň členy parlamentu. Proti byla hlavně ODS, podle níž je to populistický návrh proti vůli voličů. SPD by naopak chtěla odměny hejtmanům, starostům nebo radním z řad zákonodárců zrušit úplně. Předlohou se podle dnešního rozhodnutí dolní komory budou nyní zabývat její výbor pro veřejnou správu.
Poslanci SPD a pirátů shromáždili 40 podpisů ke svolání mimořádné schůze sněmovny, na níž chtějí schválit zpomalení růstu platů zákonodárců po Novém roce. V pátek debatu neprosadili, protože podle vedení sněmovny neuplynula dostatečná lhůta od druhého čtení návrhu.
Pokud poslanci urychleně neschválí změnu zákona, od ledna se mohou těšit na o dvacet procent vyšší platy. Zejména piráti sice chtějí růst mezd zastavit, ale kritici jejich pokusy opakovaně brzdí. Považují to za populismus.
Nejvyšší soud zamítl dovolání ministerstva financí, které nesouhlasilo s vyplacením odškodného Luďku Maděrovi. Tomu Kancelář prezidenta republiky odmítala dát informace o platech a odměnách Vratislava Mynáře a dalších. Ministerstvo má nyní vymáhat peníze po hradní kanceláři, která mu to však rozmlouvá, protože s pravomocným rozsudkem nesouhlasí.
Vláda se s odbory dohodla na růstu platů ve veřejném sektoru o pět procent. Přidávání nebude plošné, víc by měli dostat lidé s nízkými výdělky.
Nenavyšujeme všem státním zaměstnancům stejně, jsou skupiny s navýšením o 15 %, bereme to podle toho, kdo má ve veřejném sektoru nejnižší platy, tarif vzroste na 5 %, říká ministryně financí Alena Schillerová. Společně s ní a dalšími členy vlády jednal dnes premiér Andrej Babiš se zástupci odborových organizací o státním rozpočtu a platech zaměstnanců. Pro vicepremiéra Jana Hamáčka je prý důležité, že na platy půjde oproti původnímu návrhu rozpočtu o 3 mld. korun víc.
Většina ze zrušených míst je v současnosti neobsazených. Podle procentuálního vyjádření čeká největší pokles ministerstvo spravedlnosti.
Proti vládě vedené sociálními demokraty v Rumunsku v pátek protestovaly desítky tisíc lidí po celé zemi. V Bukurešti se jich sešlo zhruba 20 tisíc.
