Zaměstnavatelé v dubnu nabízely prostřednictvím úřadů práce téměř 160 tisíc pozic. Evidovaných uchazečů o zaměstnání je přitom dvojnásobek. Práce se musí vyplatit víc než život na sociálních dávkách, uvádí ministerstvo práce. Některé firmy jsou ale tvrdí, že pro lákání vhodných zaměstnanců dělají maximum, přesto už prostě "nejsou lidi".
Eurostat zveřejnil porovnání nezaměstnanosti v regionech Evropské unie. Nejlepší situace je v západním Německu a Praze, nejhorší v Řecku a Španělsku.
Úřady ke konci března evidovaly 356 112 uchazečů o zaměstnání - to je o téměř 87 tisíc méně než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 2,4 uchazeče. Česká nezaměstnanost zůstává nejnižší v celé Evropské unii.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných mají Těchařovice na Příbramsku. Překvapením je také špatné umístění obce Jetětice z okresu Písek, který má jako celek naopak jednu z nejmenších nezaměstnaností v Česku. Teprve pak podle očekávání následují zástupci Bruntálska, Mostecka, ale i Znojemska. Na opačném konci žebříčku skončilo s nulovou nezaměstnaností 121 obcí.
Na konci loňského roku bylo v Česku podle ČSÚ 192 500 nezaměstnaných osob. Dalších 127 100 lidí také nepracuje, ale práci si aktivně nehledá, a nesplňuje tak podmínky ČSÚ pro zahrnutí do počtu nezaměstnaných. Podíl zaměstnaných je naopak na historickém maximu.
Podle nových pravidel by se lidem, kteří jsou přes půl roku bez práce a dostávají příspěvek na živobytí, měly dávky počítat z nižšího minima než dosud. Pokud by nastoupili na veřejnou službu, mohli by si dávky zase zvýšit. Při odpracování aspoň 20 hodin týdně by se mohli dostat zhruba zpět na původní úroveň, při více než 30 hodinách by si přilepšili.
Aktivní příjemci dávek v hmotné nouzi by mohli navíc dostávat 40 procent rozdílu mezi životním a existenčním minimem. Mohli by dosáhnout částky životního minima, případně i vyšší sumy. Novelu dnes podepsal prezident.
O příspěvek na dojíždění za prací, který byl od dubna dostupný v pěti krajích, mohou od listopadu žádat lidé z celé republiky. Novinkou je pak příspěvek na přestěhování.
Nezaměstnanost v Česku během září klesla na 5,2 procenta, před rokem dosahovala šesti procent. Volných míst je už téměř 141 tisíc – více jich bylo naposledy v srpnu 2008. Míra nezaměstnanosti klesla ve všech okresech kromě Prostějova.
Většina z potenciálních zaměstnanců žije na Ostravsku, Sokolovsku, Chomutovsku či Mostecku. Bohužel tito lidé nemají zájem se stěhovat za prací, uvádí Asociace exportérů.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných mají překvapivě Těchařovice na Příbramsku, teprve pak podle očekávání následují zástupci Bruntálska či Mostecka. Překvapením je také špatné umístění obce Jetětice z okresu Písek, který má jako celek naopak jednu z nejmenších nezaměstnaností v Česku. Na opačném konci žebříčku skončilo s nulovou nezaměstnaností 120 obcí.
Ke konci srpna evidovaly úřady práce 388 474 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných klesl na 5,3 procenta.
Nezaměstnaní, kteří budou ochotni vykonávat veřejně prospěšné práce, by měli dostávat vyšší příspěvky na živobytí než ti, kteří pracovat nechtějí. Novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi schválila ve středu sněmovna.
Ke konci července evidovaly úřady práce 392 667 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných osob v červenci dosahoval 5,4 procenta, zatímco před rokem 6,3 procenta. Na jedno volné pracovní místo připadají v současné době v průměru tři uchazeči, zatímco před rokem jich bylo pět.
Dohromady dostávalo ke konci dubna státní pomoc ze systému Hartz IV přes 1,54 milionu cizinců, což odpovídá 26 procentům všech lidí, kteří v Německu dostávají státní podporu. Nejvíce z cizinců systém využívají Turci, Syřané a Poláci. Naopak Němců, kteří jsou příjmově závislí na státu, ubylo.
Ministryně práce a sociálních věcí vymýšlí, jak znovu dostat do práce 160 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných lidí. Úřady práce registrují desetitisíce lidí, kteří se hodí na pracovní pozice, jež mají firmy neobsazené. Podle zaměstnavatelů ale často raději zůstávají na dávkách.
Nejvíce výpovědí letos rozdala společnost ZKL Hanušovice, která přišla o hlavního zákazníka. Dalším důvodem propouštění mohou být levné suroviny, ruské embargo nebo stěhování výroby. Podle ekonomů jde o přirozený jev - firmy, které nezvládnou držet tempo, se najdou i v době ekonomického rozkvětu. Najít nové místo je nyní mnohem jednodušší než ještě před pár lety, v době krizového útlumu.
Podle analýzy ministerstva se český trh práce pohybuje na hranici přirozené míry nezaměstnanosti. Zaplnění volných pozic a uplatnění nezaměstnaných brání nevhodná kvalifikace, nízké odměny a pracovní podmínky i neochota práci vzít.
O "příspěvek na podporu regionální mobility" lze žádat ve všech krajích, pohybuje se od 1500 do 3500 korun
Počet Čechů s příjmem ze zaměstnání nebo podnikání poprvé od roku 1993 přesáhl pět milionů. Za zaměstnané považují statistici všechny osoby, které v průběhu zkoumaného týdne pracovaly alespoň jednu hodinu za finanční odměnu. Podle jednotné metodiky Eurostatu má Česká republika nejnižší nezaměstnanost v EU.
