Na internetu a sociálních sítích se objevily podvodné stránky lákající na investice do bitcoinů a dalších kryptoměn. Útočníci usilují o finanční prostředky i osobní údaje obětí. Stránky lákají na zaručený postup známých osobností jako je Petr Kellner nebo Elon Musk. Zneužívají zvýšeného zájmu o bitcoiny, jejichž kurz se od začátku roku zhruba zdvojnásobil. Uvedla to antivirová firma Eset.
Když se bankéř rakousko-českého původu Jan Maršálek, centrální postava krachu obří německé firmy Wirecard, vydal vloni v červnu na útěk, popsala média hned několik variant toho, kudy a kam prchal: zinscenoval cestu na Filipíny, místo toho ale zamířil do Běloruska nebo Ruska, a to nejspíš přes Rakousko.
Před 60 lety se v Československu odehrála jedna z nejzásadnějších dezinformačních akcí v historii. Na dno Černého jezera na Šumavě potopila Státní bezpečnost v noci na 21. června bedny, které byly poté "náhodou" objeveny. Později úřady oznámily, že v nich byly nacistické dokumenty s "důkazy", že Západní Německo a Rakousko jsou plné bývalých nacistů. Aktuálně.cz přináší fotky ze zinscenované akce.
Lákají na celebrity a velké peníze. Tváří se přitom jako věrohodné investiční či zpravodajské servery a na nich se také často objevují. Jiné zase slibují třeba neuvěřitelně rychlé zhubnutí. Ve výsledku ale podvodné reklamy z uživatele vytáhnou osobní údaje či peníze. Nejde přitom o výjimku - od konce loňského roku jich naopak přibylo. Spolehlivá blokace je přitom podle IT expertů velmi obtížná.
Jednapadesátiletý muž z Prahy se vydával za pražského šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů a spolu se dvěma společníky zajišťoval cizincům vyřízení českého občanství, pobytu v Česku či jeho prodloužení. Převzal od nich převzal minimálně 400 000 korun. Všichni tři muži jsou stíháni za podvod, v případě prokázání viny jim hrozí až osmileté vězení. Hlavní aktér je ve vazbě.
Americký prezident Donald Trump přiznal, že bude těžké dostat obvinění z volebních podvodů k nejvyššímu soudu. Trump to řekl v nedělním telefonickém rozhovoru se stanicí Fox News.
Policie navrhla obžalovat sedm lidí, kteří podle ní vylákali od stovek lidí více než 290 milionů korun. Slibovali investici do firmy z Nového Zélandu se zhodnocením až pět procent měsíčně. Na webu o tom v neděli informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Na aktivity firmy, pro které neměla povolení, v roce 2017 upozornila Česká národní banka
"Nejnovější zpráva. Kellner odhaluje, jak může mít každý český občan dodatečný měsíční příjem." Podvodné reklamy a články, které lákají krkolomnou češtinou na slibný přivýdělek pod záštitou celebrit, nejsou žádnou novinkou. Ve velkém se šířily už před rokem, a to hlavně na Facebooku. Během té doby si ale dokázaly najít další oběti a v současné nové vlně reklam nezůstává jen u sociálních sítí.
Česká policie zatkla při evropské operaci proti podvodům s dotacemi určenými pro zemědělce jednoho muže. Oznámilo to v pondělí Policejní prezidium ČR s tím, že o vydání muže žádá Itálie. Podle vyšetřovatelů podvody organizovala tamní mafie. V rámci operace Grande Carro (Velký vůz) bylo zadrženo dalších 47 lidí. Kromě České republiky a Itálie policie zasahovala také v Bulharsku a Rumunsku.
Největší finanční podvod v německých dějinách sahá až přes půl světa. Hlavní postavou případu firmy Wirecard je Jan Maršálek: čtyřicetiletý rakouský bankéř s českými kořeny, který podle vyšetřovatelů zpronevěřil dvě miliardy eur (přes 54 miliard korun). Letos v červnu Maršálek utekl před německou spravedlností. Nové informace ale zní jako ze špionážního thrilleru.
Za loňský útok sekerou na poštovního doručovatele a jeho přítelkyni v Aši vyměřil senát Krajského soudu v Plzni jednadvacetiletému Patricku Wächterovi výjimečný trest 24 let ve věznici se zvýšenou ostrahou. Uznal ho vinným z pokusu o dvojnásobnou vraždu a z pokusu o podvod.
České banky v poslední době zaznamenaly vlnu tzv. vishingových útoků na své klienty. Jde o podvodné volání, jehož cílem je vylákat z klientů údaje o jejich platební kartě. "Vaše banka by po vás citlivé údaje tímto způsobem nikdy nechtěla," varuje klienty Česká bankovní asociace.
U některých autobazarů tvoří až polovinu nabídky a říká se jim PPV, "právě prodané vozidlo" nebo "vysněné auto" či "rybky". O co jde? O auta, která ve své podstatě neexistují, ale na výhodnou cenu, bohatou výbavu a nízký nájezd nalákají na prodejní plochu nejednoho zájemce. Ten se pak ale dozví, že auto je již prodané, a okamžitě dostane nabídku jiné, ještě „výhodnější“ koupě.
Nejstrašlivější bylo, když se prodávala nanorouška, ve které nebylo nanovlákno. Některé lékárny na webu je stále ještě nabízejí. Pokud doma nemáte elektronový mikroskop, tak to nemáte šanci poznat, upozorňuje provozní ředitelka nanoSPACE Lucie Konečná. Stát poptává roušky, které nefungují. Vůbec nebere v potaz pokrok vědy a místo toho, aby chtěl auta, poptává kočáry z 19. století, kritizuje.
Bylo to právě v Singapuru, kde začala aféra německé finanční společnosti Wirecard. Tamní úřady už před dvěma lety někdo upozornil, že firma v Asii falšuje účetnictví. Díky tomu vykazovala velké zisky a dařilo se jí lákat investory. V červnu 2020 vyšlo najevo, že zhruba polovina celkového majetku firmy, asi dvě miliardy eur, nejspíš nikdy neexistovala. Teď před soud míří první obviněný.
Pokud člověk zapne přístroj Somavedic Medic Amber, který se prodává za 48 tisíc korun, bude v okolí třiceti metrů od přístroje chráněný před údajně škodlivým zářením 5G sítí, slibuje výrobce produktu. Fyzik Jan Vrba z Elektrotechnické fakulty ČVUT však varuje, že podobná zařízení jsou podvod, který nemůže fungovat. Česká obchodní inspekce již prodejce i výrobce prověřuje.
Bohumínská radnice varuje před falešnými sbírkami na podporu obětí sobotního tragického požáru. Jednou takovou se už podle města zabývá policie. Jedinou oficiální sbírkou je zatím ta, kterou vyhlásil Moravskoslezský kraj. Lidé na ni doposud přispěli bezmála 300 000 korun.
Královéhradecký krajský soud v případu machinací při modernizaci Hotelu Bohemia Chrudim zakázal společnosti Metrostav na šest let stavební činnost související s dotacemi. Kromě toho má firma zaplatit 600 000 korun. Ve stejné kauze potrestal soud Ivana Fišáka pěti lety vězení a peněžitým trestem 200 000 korun. Rozsudky nejsou pravomocné, firma i Fišák se odvolali.
Naivita? Hloupost? Podvod? Čert ví. Příběh má i dobrou stránku, ochotu a rychlost, s níž štědří dárci na výzvu o pomoc zareagovali. Poslali skoro 300 tisíc korun.
