Polsko zažilo přelomové volby. K urnám se dostavilo přes 74 procent voličů, nejvíce od sametové revoluce, a po osmi letech vlády národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost má nyní šanci sestavit vládu proevropská opozice. Boje o evropskou politiku se promítly už do volební kampaně. Vládnoucí PiS se vymezovala proti Bruselu a dva týdny před volbami vetovala migrační balíček.
Hranice, nový snímek Agnieszky Hollandové, způsobil doma v Polsku poprask ještě dříve, než ho tam kdokoli mohl vidět. Před parlamentními volbami ho zkritizovali prezident i premiér, ministr spravedlnosti jej přirovnal k nacistické propagandě a ve vyhrocené kampani režisérka musela mít bodyguarda. Drama, které získalo cenu poroty na prestižním benátském festivalu, teď promítají česká kina.
Její film Hranice o uprchlících na polsko-běloruském pomezí vyvolal v Polsku obdivné i silně kritické reakce. A podle některých expertů i samotné polské režisérky Agnieszky Holland se stal tématem předvolební kampaně. "Na začátku někteří pohraničníci uprchlíkům i pomáhali, ale pak přišel rozkaz. Děly se tam strašné věci," popisuje absolventka pražské FAMU.
Poslední hlasy v Polsku jsou sečteny, politický boj o moc v zemi ale teprve začíná. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost volby vyhrála s více než 35 procenty hlasů, nemá ale s kým sestavit vládní koalici. Moci se tak společně chtějí chopit opoziční strany, které ale nejprve musí získat pověření a následně se shodnout na jednotném postupu. Očekávání Poláků na změnu jsou obrovská.
Volby do Sejmu, dolní komory polského parlamentu, vyhrála vládnoucí národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS). Druhá skončila s odstupem necelých pěti procentních bodů proevropská Občanská koalice. Vyplývá to z konečných výsledků hlasování, které v úterý zveřejnila státní volební komise. Do Sejmu se dostalo celkem pět politických uskupení.
Stále více evropských zemí se rozhodlo přestupky na silnicích řešit konfiskací auta. Po Lotyšsku nebo Rakousku k tomu od března příštího roku přistoupí i Polsko. To se zabavováním aut rozhodlo bojovat proti řidičům, kteří za volant sednou v podnapilém stavu. Původně měla novela trestního řádu platit už od října, nakonec ale přísnější postihy vejdou v platnost až za půl roku.
Aktualizované odhady výsledků hlasování potvrzují, že proevropská opozice má šanci sestavit příští vládu. Tu jí však může podle polských analytiků zkomplikovat prezident Andrzej Duda, spojenec vládnoucí strany Právo a spravedlnost.
Polsko si v neděli volí novou vládu, která zemi povede další čtyři roky. Předvolební průzkumy ukazují, že půjde o vyrovnaný souboj. Vládní Právo a spravedlnost sice v průzkumech vede s více než 30 procenty, není ale jisté, jestli bude mít dostatek mandátů na složení vlády. Opozice ve volbách vidí šanci po osmi letech odstavit od moci Jaroslava Kaczynského. Přinášíme tři možné povolební scénáře.
Volby do Sejmu, dolní komory polského parlamentu, vyhraje vládnoucí národněkonzervativní Právo a spravedlnost. Druhá bude s odstupem několika procentních bodů proevropská Občanská koalice. Vyplývá to z výsledků, které po sečtení hlasů z více než 99 procent okrsků v pondělí večer zveřejnila státní volební komise. Do Sejmu se dostane celkem pět politických uskupení.
Úzká silnice se klikatí mezi stromy, jejichž listy už zbarvil podzim. Krásnou přírodu Bělověžského národního parku ruší jen občasné cedule varující řidiče před zubry, které tu mohou potkat. Z těch ale místní obavy nemají. Daleko větší starosti jim dělá, že v lese mohou narazit na zraněné nebo prochladlé migranty, kteří se do země dostávají skrze hranici s Běloruskem. Navzdory tisícům vojáků.
Vládní strana Právo a spravedlnost, která bude v nedělních parlamentních volbách obhajovat svou pozici, postavila na polsko-běloruské hranici v reakci na migrační krizi asi čtyři metry vysokou zeď. Stát také do oblasti u Bělověže poslal vojáky, ale výsledkem jsou pouze zranění migranti, kterým musí zdejší obyvatelé pomáhat, a upadající turismus.
Před polskými parlamentními volbami, do kterých zbývá posledních několik dnů, panuje ve Varšavě napětí. Na každém rohu vykukuje z plakátu politik a po silnicích jezdí volební autobusy jednotlivých stran. "Průzkumy předvídají vyrovnaný souboj a nikdo neví, jak volby dopadnou. Je poznat, jak jsou lidé nervózní," říká novinář Jakub Bodziony z politického týdeníku Kultura Liberalna.
Galakoncertem, jehož hvězdou byla dvaaosmdesátiletá argentinská pianistka Martha Argerich, začal ve Varšavě druhý ročník Chopinovy mezinárodní klavírní soutěže na dobové nástroje. První se konal v roce 2018, kdy vyhrál polský rodák Tomasz Ritter. I ten se zúčastnil úvodního vystoupení, při němž polský Orkiestra Historyczna dirigoval Čech Václav Luks.
Pokud jde o inflaci, je na tom ve středoevropském kontextu Česká republika velmi špatně, varuje ekonomka Jana Matesová. Podle ní bychom se rozhodně neměli vydávat cestou Maďarska, které je na tom daleko hůř. Kvůli dodávkám plynu z Ruska na dluh ho má země silně v hrsti, míní Matesová.
