Před rokem se Česko vypořádávalo s první vlnou pandemie. Počet obětí nemoci covid-19 nyní přesáhl 26 tisíc a koronavirus je jednoznačně dominantním tématem veřejného dění. Jiné důležité události tak ustoupily do pozadí. Vybíráme to nejpodstatnější, co se během "covidového" roku ve světě stalo a děje.
Ve věku 75 let zemřel světoznámý polský básník a esejista Adam Zagajewski. V noci na pondělí o tom informovala agentura PAP. Autor proslulý sbírkami jako Jet do Lvova nebo Ohnivá země kritizoval komunistický režim a totalitní společnost, 20 let žil v exilu, přesto se neoznačoval za disidenta. Patřil k nejpřekládanějším polským autorům.
Ještě minulé léto jednadvacetiletý Lusiek z Varšavy přemýšlel o vstupu do politiky. Zvažoval rovnou založení strany, která by se věnovala pro něj velmi osobnímu tématu: právům zástupců LGBT+, tedy skupiny označující lesby, gaye, bisexuály, transgender a další identity. Sám Lusiek je transgender a identifikuje se jako muž. Nedávno podstoupil interrupci a stal se terčem posměchu polských médií.
Nový polský zákon, který prakticky zakazuje všechny interrupce, nebudí emoce jen na polských ulicích, kde proti němu posledních pár měsíců protestují tisíce lidí, ale také na půdě Evropského parlamentu. Zatímco většina europoslanců volá po právních krocích proti Polsku a obviňuje jeho vládu z porušování základních lidských práv, ti polští oponují, že jde o vnitřní záležitost státu.
Mezi stovkami Poláků, kteří na Mezinárodní den žen protestovali ve Varšavě proti potratovému zákonu, byla i metr a půl vysoká starší žena s krátkými šedými vlasy, zabalená v několika vrstvách oblečení. Držela duhovou plátěnou tašku. Babička Kasia, jak se jí přezdívá, byla už na několika protestech zatčená. I proto se stala jedním z jejich nejvýraznějších symbolů.
Snaha umlčet nezávislá média, útoky na novináře a vliv politiky. I to je realita v některých evropských státech. Utlačování médií dělá vrásky i Bruselu, chybí mu ale vhodný nástroj, jak zakročit.
Silnici vedoucí od stanice metra v centru Varšavy k hlavnímu vlakovému nádraží lemovaly v pondělí odpoledne desítky modře blikajících policejních vozů. Kolem nich procházeli převážně mladí lidé s červenými blesky na obličejích nebo rouškách. Mířili na protest proti zákazu potratů v Polsku. Setkali se ale s mnohonásobnou policejní převahou.
Část polské společnosti stále hlasitě nesouhlasí se zavedením faktického zákazu potratů v zemi. Na Mezinárodní den žen proto chtěly vyjít tisíce lidí v různých polských městech do ulic. V centru Varšavy je ale obklíčila policie a pomalu asi tisícovku demonstrantů sevřela. Podívejte se na nebývalé manévry přímo z místa dění od fotoreportéra Aktuálně.cz.
Polský soud v úterý zprostil viny tři aktivistky, které byly obviněny ze znesvěcení a urážky náboženského cítění kvůli tomu, že vyrobily plakáty s motivem slavné Černé madony čenstochovské, která měla místo svatozáře kolem hlavy duhu, symbol komunity gayů, leseb, bisexuálů a transgenderových osob (LGBT). Informovala o tom agentura AP.
Výroba osobních automobilů v Polsku byla na počátku 70. let výrazně navázaná na italský Fiat. A proto se nelze divit tomu, že automobilka FSO se na své západoevropské spolupracovníky obrátila ve chvíli, kdy chtěla začít vyvíjet nástupce Fiatu 125p. Italové žádosti vyhověli, a tak vznikl praktický pětidveřový hatchback se jménem Polonez.
Polský hudebník Adam Darski známý pod pseudonymem Nergal čelí obvinění z rouhání. Na Facebooku totiž nedávno sdílel fotku, na které šlape na obraz Panny Marie. Za tento trestný čin hrozí frontmanovi metalové kapely Behemoth v silně katolické zemi až dva roky vězení.
Česká republika podá na přelomu února a března žalobu na Polsko v souvislosti s rozšiřováním těžby hnědouhelného dolu Turów. Bude požadovat zastavení těžby. Návrh podala ministerstva životního prostředí a zahraničí. Důvodem je hlavně negativní dopad těžby na hraniční regiony Hrádecko a Frýdlantsko, kde českým občanům ubývá spodní voda. Polské ministerstvo životního prostředí vyjádřilo údiv.
V anglickém a brzy také českém překladu vyjde kniha, která v tvorbě polské laureátky Nobelovy ceny za literaturu Olgy Tokarczukové představuje zlom. Poetický příběh nazvaný Ztracená duše vypráví o muži, jenž pracoval tak usilovně a rychle, až ztratil duši. Zpět ji může získat jen za určitých okolností.
Až 77 procent Poláků se domnívá, že jejich stát by měl solidárně pomáhat lidem, kteří utíkají ze svých vlastí před válkou nebo perzekucí. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar pro polskou kancelář Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), o kterém dnes informoval list Rzeczpospolita. Podle deníku ustoupil během několika let někdejší strach a obyvatelé Polska se přestali uprchlíků obávat.
Těšínsko je opravdu region na okraji zájmu, šťastný havíř z normalizační znělky Televizních novin je jen zlomek reality, říká spisovatelka Karin Lednická, autorka oceňovaného románu Šikmý kostel. Příběh začíná velkým důlním neštěstím v roce 1894, dějová linka stojí na historických faktech. Mluvila jsem s hodně lidmi, méně než sto jich nebylo, s některými to byly i stovky hodin, líčí vznik románu.
Liberecký kraj bude jednat s ministerstvem životního prostředí o žalobě na Polsko s návrhem na vydání předběžného opatření za porušení evropské legislativy kvůli povolení další těžby v hnědouhelném dolu Turów u česko-polské hranice. Měření České geologické služby potvrdila úbytek vody podél hranice, zejména v oblasti Uhelné. Voda ve vrtech tam stále klesá.
Visegrádská čtyřka (V4), neformální uskupení Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, si připomíná 30 let od svého vzniku. Jak ukázala data brokerské společnosti CapitalPanda, největší hospodářský skok za tři dekády udělalo sice Polsko, ekonomickým lídrem zemí je ale stále suverénně Česko. Někteří analytici také míní, že dnes má Visegrád už spíše politický význam, který převažuje nad tím ekonomickým.
