Volba Martina Schulze do čela německých sociálních demokratů jim dává reálnou šanci na vítězství ve volbách poprvé po 15 letech. Mezi ním a současnou kancléřkou Angelou Merkelovou je vidět rozdíl hlavně v kritice zahraničních politiků. Merkelová je v hodnocení jiných státníků opatrná, zato Schulz označuje současné vůdce USA, Polska, Maďarska a Turecka za nepřátele svobody.
Poprali se s nedostatkem stavebního materiálu a neřešili ani stavební povolení. Navzdory odporu státu postavili polští věřící svépomocí v letech 1945 až 1989 téměř čtyři tisíce kostelů. Polsko se tak v osmdesátých letech nedobrovolně stalo největší světovou laboratoří bottom-up architektury (architektura, která vzniká zdola, pozn. red.). Iza Cichońska, Karolina Popera a Kuba Snopek se snaží uceleně dokumentovat polské kostely a okolnosti jejich vzniku. Jejich projekt přestavuje výstava Architektura VII. dne v Centru současného umění DOX,
Maso pro prémiové hamburgery pro český McDonald´s pochází z Česka. Než je řetězec rychlého občerstvení nabídne zákazníkům, musí vycestovat do Polska. Podívejte se na jedinečné video z výroby hamburgerů.
Kandidát na post německého kancléře a nově zvolený předseda německé sociální demokracie Martin Schulz se tvrdě pustil do kritiky Spojených států, Maďarska, Polska a Turecka. Podle něj jsou tyto státy ukázkou pokusů o likvidaci svobody. Nešetřil ani německou politickou stranu Alternativa pro Německo, kterou označil za ostudnou.
Polský prezident Andrzej Duda podepsal opozicí kritizovanou novelu zákona o shromažďování, která omezuje právo na pořádání protestních demonstrací. Takové akce se například od nynějška nebudou moci konat blíž než 100 metrů od shromáždění, které úřady označí za celostátně důležité. Duda sporný právní předpis definitivně stvrdil až tuto sobotu poté, co se k němu na jeho žádost vyjádřil ústavní soud. Ten ve čtvrtek dospěl k závěru, že změny v tomto zákonu jsou v souladu s ústavou, přestože je odpůrci vlády označují za protidemokratické. Podle kritiků ale může být novela nástrojem k potlačení protestů. Varšavu už v minulosti Evropská komise varovala, že ohrožuje svrchovanost práva a demokracii.
Polský soud vydal zatykač na pravděpodobného nacistického zločince Michaela Karkoce, který dožívá ve Spojených státech. Ukrajinský rodák Karkoc, kterému je nyní 98 let, je podezřelý, že se za druhé světové války jako velitel oddílu krajanů spolupracujícího s nacisty podílel na zvěrstvech. Jeho jednotka prý povraždila 44 mužů, žen a dětí v obcích Chlaniów a Wladyslawin. Karkocův syn Andriy tvrdí, že žádné válečné zločiny na svědomí nemá a dále doplnil, že otec není způsobilý podstoupit proces kvůli Alzheimerově nemoci.
Polská vláda chce nechat propustit všechny diplomaty a pracovníky ministerstva zahraničí, kteří jsou ve službě již od dob komunistické vlády. Vláda si od navrhovaného zákona slibuje, že zlepší činnost tamní diplomacie. Normu musí schválit ještě parlament.
Případ firmy Rohlik.cz, v níž policie při razii zadržela desítky cizinců, je důsledek toho, že se někteří tuzemští zaměstnavatelé snaží získat chybějící pracovníky oklikou přes Polsko, kde je mnohem menší byrokracie než v Česku. Společnosti si ale musí dát pozor na to, že ne všechny pracovní agentury mají potřebná povolení. A také na to, že způsob, jak si české úřady vysvětlují zaměstnávání třeba Ukrajinců s polskými vízy, se může dost výrazně lišit. Byť v Polsku vydaná pracovní povolení platí v celé Unii a využívají je statisíce Ukrajinců, podle české policie to k zaměstnání v ČR nestačí.
Ukrajinští hackeři publikovali korespondenci běloruského aktivisty Alexandra Usovského. Ten dostal sto tisíc eur na vybudování sítě proruských organizací ve střední Evropě. V Česku Usovskij spolupracoval se stalinisty, v Polsku zase s ultranacionalisty. Podle znalců jsou podobné projekty financovány z peněz byznysu napojeného na stát. Kreml tak může popřít, že by s tím měl cokoli společného.
Konzervativní vláda ve Varšavě se jen těžce vzpamatovává z neúspěšného pokusu zablokovat znovuzvolení bývalého polského premiéra Donalda Tuska předsedou Evropské rady. Při něm zůstala minulý čtvrtek v Bruselu úplně osamocená a Tusk byl hlasy ostatních 27 zemí znovu potvrzen v roli šéfa evropských summitů. Pravicová polská média popisují porážku v "aféře Tusk" jako německé spiknutí. A mluví o osamocení podobném roku 1939, kdy Polsko bojovalo samo proti Hitlerovi i Stalinovi.
Polská prokuratura v pondělí oznámila, že předvolala předsedu Evropské rady Donalda Tuska na 15. března k výslechu. Má vypovídat jako svědek ke kauze z roku 2010, kdy byl polským premiérem. Podle polského serveru Niezalezna.pl se případ týká spolupráce polské kontrarozvědky SKW a ruské tajné služby FSB. Na té se měly obě strany dohodnout v dubnu 2010, hned po letecké tragédii u města Smolensk. Během ní zemřelo 96 lidí, včetně prezidenta Lecha Kaczyńského, bratra současného šéfa vládní strany Právo a spravedlnost Jarosława.
"Všechny osoby byly v Česku zaměstnány v rozporu s právními předpisy České republiky," říká mluvčí pražské policie. Jde o 85 lidí, které policie ve čtvrtek zadržela ve skladu firmy specializované na rozvoz potravin. Jednoho převezla do detenčního zařízení. Spolumajitele firmy Rohlík.cz Tomáše Čupra to prý nepřekvapuje, zároveň ale trvá na tom, že se necítí provinile. Podle něj policie postupuje při různých kontrolách rozdílně. Policisté to odmítají.
Polsku vadí, že státy EU i přes jeho odpor zvolily šéfem svých summitů Donalda Tuska, bývalého polského premiéra. Podle pravidel ale Varšava Tuskovu volbu zablokovat nemohla. Nesehnala žádné spojence.
Bývalý polský premiér Donald Tusk obhájil křeslo šéfa Evropské rady. Informovala o tom agentura Reuters. "Děkuji za podporu," řekl Tusk lídrům sedmadvaceti evropských zemí krátce po svém zvolení. Podpořila ho i Česká republika, na rozdíl od jeho vlastního Polska, které bylo jako jediná země proti. "Díky za to, že jste mi drželi palce i za upřímnou podporu. Pomohlo to," napsal Donald Tusk na Twitteru. Doplnil, že udělá "všechno pro to, aby byla EU lepší".
Policie cvičí kontrolu na hranicích s Polskem. Policisté se mají připravit na situaci, kdy by se mezi příchozími uprchlíky objevila nakažlivá choroba. Hranice s Polskem jsou posledním tuzemským hraničním úsekem, kde se cvičení bezpečnostních složek ještě nedělalo. Policie loni v Česku zadržela 5261 cizinců, kteří byli v zemi nelegálně. Meziročně to bylo o 3302 zadržených cizinců méně.
Lídři zemí Evropské unie mají ve čtvrtek zvolit bývalého polského premiéra Donalda Tuska znovu předsedou Evropské rady, tedy šéfem svých summitů. Tusk obhajuje po dvou a půl letech jeden z nejdůležitějších evropských postů. Má sice podporu většiny zemí EU, ve funkci ho ale nechtějí jeho vlastní Poláci. Důvodem jsou ostré domácí politické spory. Pokud by ale Tusk neuspěl, Česko by přišlo o svého důležitého spojence v unii. I proto ho Praha jednoznačně podporuje.
Polská premiérka Szydlová obvinila současného předsedu Evropské rady a bývalého polského premiéra Donalda Tuska z "pokusu o svržení (polské) vlády". Podle listu Financial Times to napsala v dopise adresovaném ostatním hlavám členských států EU před čtvrtečním summitem v Bruselu. Ten má mimo jiné potvrdit Donalda Tuska ve funkci předsedy Evropské rady na druhé funkční období.
Polská vláda v úterý schválila návrh zákona, který dá parlamentu větší slovo při jmenování soudců. Podle polského ombudsmana a soudcovské rady (KRS), která je vrcholným soudcovským orgánem v zemi, tento krok naruší ústavně zakotvenou dělbu mocí - zákonodárné, výkonné a soudní. "Společnost musí vykonávat kontrolu všech mocí," řekl podle agentury náměstek ministra spravedlnosti Marcin Warchol v souvislosti s novým legislativním krokem kabinetu premiérky Beaty Szydlové. "Soudy jsou jednou ze tří mocí, nikoli nadřazenou mocí, která je vyhrazena občanům, lidu," dodal. Pokud parlament navržený zákon schválí, nový normativní akt ukončí mandáty současných členů soudcovské rady.
Podle eurokomisařky Věry Jourové by se členské státy EU měly zapojit do dialogu s Polskem, které má spor s Evropskou komisí ohledně ústavního soudu. V rozhovoru pro německý list Der Spiegel se nechala slyšet, že pokud stát neakceptuje základní demokratické hodnoty, neměl by pobírat dotace z EU. Polsko je přitom největším čistým příjemcem unijních finančních prostředků. Podle Jourové by peníze Varšavě měly být krácené.
Polská vláda v sobotu navrhla vlastního kandidáta na funkci předsedy Evropské rady. Podle listu Gazeta Wyborcza to oznámilo ministerstvo zahraničí. Místo polského expremiéra Donalda Tuska by Varšava v čele rady chtěla europoslance Jacka Saryusze-Wolského. Nového šéfa unijních summitů budou představitelé členských zemí EU vybírat příští týden v Bruselu. Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński už tento týden oznámil, že Tusk, kterému končí funkční období v květnu, nemůže v žádném případě počítat s podporou Varšavy jeho kandidatuře na další mandát. O možné nominaci europoslance Saryusze-Wolského už dříve informoval britský list The Financial Times.
