Zatímco ve Varšavě začal summit Severoatlantické aliance, bývalý polský prezident Lech Walesa vyzval NATO, aby před čím dál více agresivním Ruskem ukázalo odhodlanost čelit vnějším hrozbám. Někdejší vůdce protikomunistického odboje v Polsku řekl, že si Moskva nemůže dovolit vojenský konflikt se Západem. Naznačil rovněž, jak by se Evropská unie měla dále rozvíjet po Brexitu.
Gruzie, která například výrazně přispívá k aktivitám NATO v Afghánistánu, je podle expertů na případné členství připravena lépe než další zájemci Makedonie či Bosna a Hercegovina. Zatím posledním a celkově 29. státem, který k NATO přistoupí, bude Černá Hora - jedna ze zemí bývalé Jugoslávie. Jde o první rozšíření Severoatlantické aliance od roku 2009, kdy do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko.
Neznámí pachatelé vypálili kůlnu u domu polské rodiny v Plymouthu na jihozápadě Británie. Ke žhářskému útoku došlo v noci na dnešek. Oheň zničil vybavení uložené v kůlně, mimo jiné jízdní kola nebo elektrickou sekačku. Nikdo při požáru nebyl zraněn, rodina však dostala dopis s výhrůžkou, že příště zaútočí přímo na ni. Policie případ vyšetřuje jako rasově motivované násilí. Podle zpravodajské stanice BBC se napadená rodina potýká s hrozbami od červnového referenda, v němž se většina hlasujících vyslovila pro odchod své země z Evropské unie. Incidentů zaměřených proti polským přistěhovalcům po referendu o odchodu Británie z EU výrazně přibylo.
Polsko od pondělí na měsíc obnovilo kontroly na vnitřních hranicích Schengenu. Opatření se tak týká hranic s Českem, Slovenskem, Německem a Litvou. Kontroly budou probíhat také na letištích. Schengenské smlouvy umožňují dočasné zavedení hraničních kontrol v případech konání významných politických, sportovních a jiných událostí. V Polsku jde konkrétně o summit NATO a Světové dny mládeže, kde bude přítomen papež František. Zavedení kontrol rozhořčilo především Rusko a Ukrajinu, jelikož s nimi Polsko krok nekonzultovalo, zavedly tedy odvetná opatření - Rusko komplikuje cestování Poláků do Kaliningradské oblasti, Ukrajina zablokovala tři polské hraniční přechody.
Do Německa loni přišlo přes 686 tisíc přistěhovalců ze zemí Evropské unie. Téměř 80 procent z nich pochází z východní Evropy. Nejvíce jich bylo z Rumunska, Polska a Bulharska. Čistý přírůstek těchto přistěhovalců nicméně činí "jen" 382 tisíc. Z Německa se totiž v roce 2015 zároveň 303 tisíc unijních občanů odešlo. Celkem v současnosti v Německu žije přes čtyři miliony přistěhovalců z evropských států.
Česká vláda se zapojila do řešení problému se zářícími polskými skleníky, uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Nadměrné osvětlení z desetihektarových skleníků v polském příhraničí obtěžuje obyvatele Libereckého kraje. Pěstují se v nich rajčata a okurky, záře je viditelná do vzdálenosti 60 kilometrů a podle měření astronomů je podobná, jakou vyzařuje celé město Liberec. České ministerstvo životního prostředí nyní apeluje na polské ministerstvo, aby vyjednalo úpravy, které zabrání úniku světla, uvedl Sobotka. Nyní se intenzita osvětlení snížila kvůli prodloužení dne, v září se však má přisvětlování zase začít stupňovat.
Neurčovat, jak se má péct bábovka, ale garantovat, že vnější hranice EU není jen pomyslná čára. Vrátit se k původnímu smyslu EU.
Iza Rutkowska je populární polská performerka a vyznavačka street artu. Vytváří obří plyšové hračky, takže po jejím zásahu leze všemi okny starého baráku na předměstí obří ježek, velikánský plyšový medvěd trůní před polským parlamentem a muzeum je "porostlé" plyšovým břečťanem. Iza se happeningů aktivně účastní, někdy jako součást živého plotu, jindy jako mrak. "Hrozně mě lákalo být stromem, nebo třeba mrakem. Naštěstí jsem našla dost lidí s podobnou touhou," říká Iza. Když přijela v květnu do Prahy, rozmisťovala v historickém centru plyšové holuby.
Začátkem července Polsko dočasně obnoví kontroly na vnitřních hranicích Schengenu. Kontroly se budou provádět od 4. července do 2. srpna na hranicích s Českem, Německem, Litvou a Slovenskem a také v přístavech a na letištích. Opatření souvisí s vrcholnou schůzkou Severoatlantické aliance, se Světovými dny mládeže a návštěvou papeže.
Josef Pazderka, zpravodaj České televize, strávil v Polsku čtyři roky. Nešlo o jednoduché období. Polsko je podle něj zpátky v roce 1989. "Z pohledu Práva a spravedlnosti dochází k revoluci až teď," říká. "Prostor pro konstruktivní debatu je zákonitě velice malý. V té debatě jste buď Losna, anebo Mažňák. Buď příznivec Práva a spravedlnosti, anebo jeho zavilý protivník," vysvětluje. Do pražské domovské redakce se z Varšavy vrací v srpnu.
Někteří Britové útočí na Poláky, muslimy či Afričany. Část z nich zřejmě pochopila referendum tak, že všichni přistěhovalci rychle odejdou, píše list Guardian. Polský velvyslanec v Londýně vyzývá britské politiky, aby urážky a útoky odsoudili.
Odchod Británie z EU by pro země střední Evropy znamenal ztrátu důležitého partnera a spojence. Londýn byl vždy vnímán jako protiváha francouzsko-německého tandemu, jenž prosazuje hlubší integraci. Pokud by Británie z Unie skutečně odešla, bude v zájmu středoevropských zemí, aby zůstala i nadále na kontinentu velmi aktivní, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz analytička prestižního britského think-tanku Centre for European Reform Agata Gostynska-Jakubowska. Do Prahy přijela na Prague European Summit.
Tlak na výstavbu vysokorychlostních tratí, kde Česko zaspalo, roste. Vzniká lobby ekonomů a expertů vedená šéfem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým. Ještě dříve, než vzniknou nové tratě, by mohla být podle Správy železniční a dopravní cesty modernizována trasa z Prahy do Ostravy, aby se po ní mohlo jezdit dvousetkilometrovou rychlostí. Skeptici ale říkají, že to jde jen po části tratě.
Opětovné zkoumání dosud nezpopelněných ostatků má být součástí vyšetřování, zda pád vládního letadla u ruského Smolenska nebyl atentátem na hlavu státu Lecha Kaczyńského. Hypotéza spiknutí hluboce rozděluje polskou politickou scénu. Vyšetřování vedené za předchozí liberální vlády dospělo k závěru o chybě pilotů. Polští prokurátoři informovali pozůstalé o tom, že exhumace nezpopelněných obětí je nezbytná pro rekonstrukci průběhu katastrofy a stanovení jejích příčin, přestože již uplynula řada let. Prokuratura chce rovněž napravit chyby v identifikaci některých obětí.
Fotbalové Euro, cyklistická Tour de France a Světové dny mládeže. To jsou podle evropských tajných služeb tři nejzranitelnější akce letošního léta, pokud jde o potenciální útok teroristů. Světové dny mládeže, tedy setkání půldruhého milionu mladých křesťanů, bude koncem července hostit polský Krakov. A navštíví je i papež František. Poláci kvůli tomu pošlou do akce na 10 000 vojáků a policistů.
Rozdíly mezi cenami potravin, nápojů i cigaret v Evropské unii jsou stále výrazné. Čerstvé porovnání zveřejnil statistický úřad Eurostat. Kategorie „mléko, sýry a vajíčka“ je v Česku dokonce druhá nejlevnější.
V Pobaltí a Polsku budou rozmístěny vojenské jednotky čítající až tisíc vojáků, které budou mít za úkol posílit obranu Aliance a odstrašit případného útočníka. Své schopnosti NATO zvyšuje také v oblasti Černého moře. Základem jednotek budou síly některé z členské země, doplněné menšími příspěvky jiných států. Základem by tak měly být vojáci Spojených států, Velké Británie, Německa a v případě praporu rozmístěného v Polsku velmi pravděpodobně Kanady.
Ministři se sejdou ještě tento týden, podrobnosti o rozmístění ale budou známy až na červencovém summitu ve Varšavě. Prapory o celkové síle asi 4000 lidí budou složeny na rotačním základě. Jejich části z různých členských zemí se budou v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku střídat každých šest či devět měsíců. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že prapory budou pod aliančním velením.
Polsko se dočkalo dalšího kritického hodnocení svých zákonů ze strany Benátské komise, která je týmem právních expertů Rady Evropy. Komise v pátek uvedla, že zákon upravující policejní sledování nechává příliš prostoru pro narušování soukromí obyvatel země. Informoval o tom deník Gazeta Wyborzca. Norma schválená v prosinci parlamentem ovládaným konzervativci se stala jedním z předmětů vyhrocených sporů mezi vládou a opozicí. Zmíněný zákon rozšiřuje přístup úřadů internetovým datům a dává policii a tajným službám rozsáhlejší pravomoci ke sledování telefonické a webové komunikace. Podle kritiků to ale činí v nepřípustné míře.
Tisíce vojáků členských zemí NATO, včetně české jednotky vojenské policie, se účastní manévrů Anaconda-16. Největších manévrů v porevoluční historii Polska. Rusko protestuje.
