Evropská komise bude sledovat stav právního státu v Polsku, především kvůli dění okolo tamního ústavního soudu. Po jednání Komise to ve středu uvedl její místopředseda Frans Timmermans. S tím, že cílem procesu je společně objektivním způsobem vyjasnit fakta. Proces může teoreticky vést až k omezení hlasovacích práv Polska v Unii.
Evropská komise projednává sporné zákony schválené novou polskou vládou. Kvůli postoji k uprchlíkům roste napětí mezi západem Evropy a Visegrádem.
Na rozkrývání drogového gangu pracovali policisté z několika krajů ve spolupráci s polskou pohraniční stráží. Jedenáct z obviněných je vietnamského původu. Při vyšetřování zajistila policie 50 kilogramů drogy, 11 milionů korun v hotovosti a více než deset aut. Případ v úterý představil novinářům policejní prezident Tomáš Tuhý. Jde podle něj o největší protidrogový zásah na území Česka a Polska za poslední rok.
Německý velvyslanec Rolf Nikel bude muset vysvětlit "protipolské výroky" německých politiků, kteří kritizují počínání nové konzervativní vlády ve Varšavě. Jde například o přirovnání počínání polské vlády k politice Vladimira Putina, které vyslovil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, ale i další kritiku ze strany Německa, která pobouřila polské politiky.
Válečnou okupaci, během které zahynuly miliony Poláků, i mlčení německých médií o sexuálních útocích na německé ženy vyčetl polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro německému politikovi a komisaři EU Güntheru Oettingerovi v reakci na jeho kritické vyjádření na adresu Varšavy. Ministr vyjádřil pobouření nad tím, že Oettinger nijak nereagoval, když německá média po několik dnů prakticky neinformovala o sexuálních útocích na německé ženy během silvestrovské noci. Oettingerovi má rovněž za zlé, že prý nijak nereagoval na přehmaty předchozí vlády vedené nynějším šéfem summitů EU Donaldem Tuskem.
Tisíce Poláků protestovaly ve Varšavě a dalších velkých městech kvůli kontroverznímu zákonu, který dává nové vládě pravomoc ovládnout veřejnoprávní média. "Televize je vaše, ovladače jsou naše!" a "Svobodná stanice, žádná kolaborace!" skandovalo několik tisíc lidí před varšavským sídlem Polské televize. "Nová vláda nám slibovala média bez reklam, ale zdá se, že budeme mít média bez diváků," prohlásil na demonstraci publicista Slawomir Sierakowski, obávající se o svobodu slova v podmínkách, kdy "míra vlastenectví regulována shora".
Polský ministr státního pokladu jmenoval novým šéfem veřejnoprávní televize dosavadního náměstka ministra kultury Jacka Kurského. Informovala o tom agentura PAP, podle níž vládnoucí konzervativci rozhodli rovněž o obsazení místa ředitelky polského rozhlasu, kterou se stane novinářka Barbara Stanislawczyková. Kabinet přikročil k výměně na vedoucích pozicích v dosud na vládě nezávislých médiích den poté, co prezident podepsal široce kritizovanou novelu mediálního zákona. Nová norma, kvůli níž se bude právní situací v Polsku příští týden zabývat Evropská komise, pravomoc jmenovat vedení a členy dozorčích rad veřejnoprávní televize a rozhlasu svěřuje ministrovi státního pokladu.
Maďarsko bude proti jakýmkoliv sankcím, jimiž by chtěla Evropská unie případně potrestat Polsko. "Maďarsko nikdy žádnou formu sankcí vůči Polsku nepodpoří," řekl premiér Viktor Orbán. Nová polská konzervativní vláda se stala terčem kritiky kvůli sporné novele zákona o veřejnoprávních médiích. Tu ve čtvrtek podepsal prezident Andrzej Duda a umožnil kabinetu dosazovat do vedení televize a rozhlasu své lidi. Orbán dal svůj postoj najevo pár dnů po neformálním setkání s předsedou polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawem Kaczyńským. O čem politici v horském penzionu v Niedzici hovořili, není známo.
Polský prezident Andrzej Duda podepsal spornou novelu zákona o veřejnoprávních médiích. Změny umožní nové vládě strany Právo a spravedlnost dosazovat do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu své lidi. Duda předpis podepsal, protože chce, aby byla média "nestranná, objektivní a spolehlivá". V dosavadní podobě média nezaručovala podávání objektivních informací, myslí si prezident. Novela počítá s tím, že vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku skončí stávající mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu. Podle vlády půjde o první krok v mediální reformě, další změny by měly následovat na jaře tohoto roku.
Po středeční nehodě běloruského autobusu u České Skalice zůstává v náchodské a královéhradecké nemocnici šest zraněných. Jeden zraněný chlapec se nachází ve velmi vážném stavu. Většina ostatních dětí je již zpět na cestě do Běloruska. Nehoda se stala ve středu po 11:00 na silnici k Hořičkám, zájezdový autobus s 47 pasažéry sjel z hlavní silnice. Na vrstvě rozbředlého sněhu dostal smyk a převrátil se na pravý bok do pole mimo silnici.
Loni zvolený polský prezident Andrzej Duda přijede do Česka po osmi měsících ode dne, kdy se ujal úřadu. Slovenského prezidenta Andreje Kisku Duda navštívil mnohem dříve - setkali se již v říjnu minulého roku. S Milošem Zemanem se polská hlava státu shodne v názorech na migrační krizi, diametrálně se ale liší v postoji k Rusku.
Je to demokraticky zvolená vláda, těžko říct, že se jedná o převrat nebo revoluci, říká o situaci v Polsku novinář Tomasz David Jedruchów. Lidem vadí hlavně způsob provádění změn, které jsou podle něj velmi rychlé. Vládu strany Právo a spravedlnost označuje za noční jízdu.
Polští konzervativci, vedení Jaroslawem Kaczynskim, pokračují ve své snaze dostat veřejnoprávní média pod svoji kontrolu. Podle návrhu zákona, který hodlá vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) prosadit, hodlají přeměnit televizi, rozhlas a agenturu PAP na státní podniky. Zákon například stanovuje, že státní média budou mít povinnost publikovat prohlášení či zprávy o činnosti prezidenta, premiéra obou komor parlamentu či dalších státních orgánů. Otevře se i cesta k platbám ze státního rozpočtu, které učiní média přímo závislými na vládě.
Jednadvacet lidí umrzlo v Polsku během víkendu, kdy teploty padaly až pod minus 20 stupňů Celsia. Ačkoli všechny oběti ještě nebyly identifikovány, podle médií jsou to většinou lidé bez domova, kteří zemřeli na podchlazení. V takovém případě může být pro organismus kritické, když teplota klesne pod minus deset, což bylo během víkendových nocí téměř v celém Polsku. "Pokud lidé vidí někoho takového, například na lavičce v parku, na chodníku, nástupišti, neměli by váhat zavolat na tísňovou linku. Každé takové ohlášení je okamžitě prověřeno," apelovala na Poláky policejní mluvčí Agnieszka Hameluszová. Od začátku listopadu zemřelo v Polsku podle úřadů na následky podchlazení již 39 lidí.
Polsko je podle ministra zahraničí zahraničí Witolda Waszczykowského ochotno zmírnit svůj odpor vůči návrhům britského premiéra Davida Camerona na zkrácení sociálních podpor a benefitů pro přistěhovalce. Ve Velké Británii žijí a pracují statisíce Poláků. Výměnou ale požaduje rozmístění jednotek NATO na svém území.
Eurokomisař Günther Oettinger varoval Polsko, že Evropská komise může proti Varšavě vyvolat mimořádnou proceduru pro porušení základních hodnot EU kvůli kontroverzní novele zákona veřejnoprávních médiích. Komise se má polským zákonem, který umožňuje vládě, aby do veřejnoprávních médií dosazovala svoje lidi, zabývat 13. ledna. Šéf Komise Jean-Claude hodlá použít proceduru, která platí od roku 2014 a zaměřuje se na členské země, v nichž vznikla "systematická nebezpečí pro právní stát".
Schválení sporné novely zákona o veřejnoprávních médiích v Polsku má dohru. K poslednímu dni loňského roku rezignovali ředitelé čtyř stanic veřejnoprávní televize TVP. Změny, které vyvolaly kritiku ze strany opozice a nelibost v Bruselu, umožní nové vládě dosazovat do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu své lidi. Jakmile nová ustanovení začnou platit, pravomoc jmenovat a odvolávat šéfy veřejnoprávní televize a rozhlasu přejde na ministra státního pokladu.
Polský parlament ve středu večer schválil novelu zákona o veřejnoprávních médiích, která nové vládě umožní dosadit do vedení televize a do rozhlasu své lidi. Opozice protestuje, zákon kritizuje i Evropská komise. Prezident Andrzej Duda také podepsal kontroverzní novelu o ústavním soudu.
V Polsku vstoupil v platnost kontroverzní zákon o ústavním soudu. Normu prosazenou vládní stranou Právo a spravedlnost podepsal prezident Andrzej Duda. Zákon počítá s tím, že většinu sporů bude muset rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to dvoutřetinovou většinou. Očekává se tak faktická paralýza této instituce. Kromě opozice proti novému návrhu protestují také někteří soudci a Evropská unie.
Polský Senát schválil zákon o ústavním soudu, s nímž přišla nová konzervativní vláda. Podle opozice novela zcela ochromí činnost této nejvyšší soudní instance v zemi. Dolní komora polského parlamentu zákon schválila již v úterý. Obě komory parlamentu tak podpořily zákon navzdory odporu nejen opozice, ale i soudců, západních politiků a také desítek tisíc občanů, kteří proti němu demonstrovali v ulicích měst. Novela počítá s tím, že místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta.
