V Česku se nyní rozjíždějí kurzy, které mají pomoci k vyrovnání postavení žen a mužů na trhu práce. Ženy po rodičovské dovolené se budou například školit v tom, jak pokročily technologie nebo jak se zorientovat na trhu práce. Na projekty rozdalo ministerstvo práce a sociálních věcí z evropských fondů 365 milionů korun.
Kromě toho, že někteří lidé během čtvrté průmyslové revoluce ztratí zaměstnání, přijdou také státní rozpočty o výraznou část daní z příjmů. Výpadek si přitom nemohou dovolit, pokud chtějí mít dost peněz na přeškolení nezaměstnaných do nově potřebných oborů.
Původem americký internetový obchod nyní v Česku zaměstnává přes 3000 lidí. V Evropě společnost plánuje vytvořit celkem 15 000 pracovních míst. Společnost bude přijímat lidi od těch bez kvalifikace až po vysokoškolsky vzdělané.
Božena Rajmanová kritizovala plýtvání s penězi v Českém metrologickém institutu a krátce nato dostala výpověď. Zaměstnavatel to zdůvodnil organizačními důvody. Rajmanová je přesvědčena, že to byla msta, nicméně soud konstatoval, že výpověď byla oprávněná a k reorganizaci opravdu došlo. Za Rajmanovou se přitom staví několik protikorupčních organizací a označuje ji za whistleblowerku - tedy toho, kdo oprávněně poukazuje na nekalosti a měl by být naopak chráněn.
Absolventi a "junioři" si polepšili dle konkrétního sektoru o deset až 20 procent. To se týká zejména oblasti podpůrných rolí, obchodních pozic či techniků. Proti tomu mzdy top manažerů velké změny nezaznamenaly a drží se na stejné úrovni, zjistil průzkum poradenské společnosti Hays. Oblast IT dlouhodobě čelí nedostatku kvalitních odborníků. Poptávka firem dále roste, a to nejen v Praze a Brně, ale například i v Ostravě, Liberci či Plzni.
V Česku vzniká nový nabídkový portál zaměřený v první fázi na soft služby, tedy na hlídání dětí, úpravu vlasů, pleti či vousů nebo na pomoc v domácnosti. Má ambiciózní plány. Do tří let chce přitáhnout 300 tisíc drobných služebníků, kterým říká "pracanti". Denně hodlá odbavovat téměř dva tisíce objednávek a nabízet služby v osmi zemích.
I po letošním zvýšení na 11 tisíc korun měsíčně patří minimální mzda v Česku k nejnižším v Evropské unii. A to i po přepočtu podle kupní síly. Nejvyšší částku nabízí Lucembursko, nejnižší Bulharsko.
Rozdíly ve výdělcích mužů a žen jsou v Česku druhé nejvyšší v Evropské unii. Největší rozdíl nastává v době, kdy se zaměstnankyně vrací z mateřské dovolené. Ženy také převažují v oborech, kde je platová situace dlouhodobě špatná.
Po schválení personálního posílení generálního konzulátu ve Lvově se může kvóta pro přijímání žádostí o pracovní povolení pro Ukrajince zvýšit na dvojnásobek. Firmy potřebují podle Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů obsadit kolem 140 000 volných pozic. Odbory varují, že za dovozem Ukrajinců může být zájem získat levnou práci
O nový státní příspěvek požádalo od listopadu 33 lidí, osm už jej dostalo. Roste také zájem o příspěvek na dojíždění, který se poskytuje už od loňského dubna.
Úřady práce registrují 389 416 uchazečů o práci. To je sice o osm tisíc více než v prosinci, ale o téměř 78 tisíc méně než před rokem. Nejnižší nezaměstnanost z krajů hlásí Praha, nejvyšší Ústecký kraj. Z okresů je nejméně lidí bez práce v Rychnově nad Kněžnou a Praze-východ, nejvíce v Karviné.
Vládní projekt na legální přijímání Ukrajinců podle zástupců Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy v praxi nefunguje. Firmy nemohou čekat půl roku, což se nyní podle nich děje. Vzhledem k rekordně vysoké zaměstnanosti v Česku není možné volná pracovní místa obsadit českými uchazeči, stěžují si firmy. Chtějí, aby ministerstva přijala nové lidi, kteří budou žádosti Ukrajinců o práci v Česku vyřizovat rychleji. Odbory varují, že za dovozem Ukrajinců může být zájem získat levnou práci.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných mají Těchařovice na Příbramsku. Překvapením je také špatné umístění obce Jetětice z okresu Písek, který má jako celek naopak jednu z nejmenších nezaměstnaností v Česku. Teprve pak podle očekávání následují zástupci Bruntálska, Mostecka, ale i Znojemska. Na opačném konci žebříčku skončilo s nulovou nezaměstnaností 121 obcí.
Na konci loňského roku bylo v Česku podle ČSÚ 192 500 nezaměstnaných osob. Dalších 127 100 lidí také nepracuje, ale práci si aktivně nehledá, a nesplňuje tak podmínky ČSÚ pro zahrnutí do počtu nezaměstnaných. Podíl zaměstnaných je naopak na historickém maximu.
Dlouhodobě nezaměstnaní lidé si budou muset vystačit s nižšími dávkami. Místo životního minima dostanou po půl roce jen existenční minimum – tedy nejnižší dávku, kterou stát vůbec vyplácí. Kdo bude chtít víc, musí si zajistit a odpracovat takzvanou veřejnou službu.
Podle nových pravidel by se lidem, kteří jsou přes půl roku bez práce a dostávají příspěvek na živobytí, měly dávky počítat z nižšího minima než dosud. Pokud by nastoupili na veřejnou službu, mohli by si dávky zase zvýšit. Při odpracování aspoň 20 hodin týdně by se mohli dostat zhruba zpět na původní úroveň, při více než 30 hodinách by si přilepšili.
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii klesla ke konci loňského roku na 8,2 procenta z předloňských devíti procent. To je nejméně od února 2009, uvedl statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost – 3,5 procenta podle jednotné metodiky – má Česká republika. Eurostat odhaduje, že v celé EU unii bylo v prosinci bez práce 20,065 milionu lidí. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku klesl jejich počet klesl o více než 1,8 milionu.
Takzvané ošetřovatelské volno by lidé mohli čerpat až 90 dní. Dostávali by za to z nemocenského pojištění 60 procent svého příjmu. Zaměstnavatel by měl povinnost pracovníka uvolnit a místo mu držet. Vláda schválila návrh ministryně Michaely Marksové. Hnutí ANO ale prosadilo úlevu pro firmy – se žádostí o volno bude muset vždy souhlasit zaměstnavatel.
Nejoblíbenějším benefitem mezi zaměstnavateli je příspěvek na stravování, dále příspěvek na penzijní či životní pojištění a náhrada mzdy při překážkách v práci. Na stravenky nicméně přestávají zaměstnanci postupně slyšet a lákají je jiné odměny.
České firmy vidí nedostatek kvalifikované síly jako hlavní překážku pro růst. Stávající zaměstnance si pak chtějí udržet i za cenu vyšších mezd.
