Mluvit a chovat se tak, aby člověk neurazil žádnou genderovou, etnickou ani věkovou menšinu, je v čím dál rozmanitější společnosti cennou dovedností. Snaha o politickou korektnost ale může být pro lidskou mysl zároveň značně vyčerpávající. Potvrzují to závěry nové vědecké studie publikované v odborném časopise Journal of Applied Psychology.
Každého občas v práci přepadne nepřekonatelná potřeba si schrupnout. Japonští výrobci nábytku pro tyto účely navrhli speciální odpočinkovou kapsli, do které si unavení zaměstnanci vlezou a dopřejí si vytouženého šlofíka, místo aby usínali u kancelářského stolu. Má to jediný háček - spí se v ní vestoje.
Není mnoho lidí, kteří by se dobrovolně přiznali k tomu, že ve svém zaměstnání sledují porno. Navštěvování internetových stránek s obsahem pro dospělé v pracovní době je přitom podle psychologů, expertů na kybernetickou bezpečnost i samotných webů čím dál rozšířenější. Přispěla k tomu i pandemie koronaviru.
Víc pracujeme a méně odpočíváme. Analýza společnosti Stanton Chase proto zjišťovala, jak moc je dovolená důležitá pro zdraví člověka a co se stane, když volné dny nevyužijeme v plné míře.
Vláda schválila návrh ministerstva financí, který má rozšířit okruh živnostníků využívajících režim takzvané paušální daně. Návrh počítá se zvýšením limitu příjmů, které žadatelé o vstup do jednotné daně musí splňovat, a to z jednoho na dva miliony korun. Podle odborníků ale bude daň pro některé profese natolik výhodná, že se znovu rozšíří zakázaný švarcsystém, tedy práce na živnost jen "na oko".
Pracovní fáze života se prodlužuje. Starší lidé přitom ze strany zaměstnavatelů často čelí řadě předsudků ohledně toho, co neznají či neumějí. Zmapovat je, vyhodnotit a předložit řešení, které by seniorům trh práce více otevřelo, teď bude úkolem pro vědce. "Určitě neplatí model: 'one fits to all', tedy že jedno nastavení vyhovuje všem," říká v rozhovoru vedoucí projektu Martina Rašticová.
Vedle atraktivní mzdy a pěkných benefitů chtějí zaměstnanci jistotu úvazku, pohodu na pracovišti a volnou pracovní dobu. Firmy jsou v nevýhodě, na trhu práce je málo uchazečů, takže aby nové získaly a starší si udržely, musí "připlatit". Za to ale také něco chtějí - spolehlivost a ochotu učit se novým věcem. Personalisté zkoumali, jaké jsou v krizové době představy lidí a firem o ideální práci.
Představte se, že si vezmete dovolenou, kdy chcete a na jak dlouho chcete. Tedy po dohodě s vedením a kolegy. Snový benefit se začíná objevovat i na českém trhu práce. Zatím ojediněle, ale první vlaštovky by mohly nakonec spustit lavinu. Má v podstatě jen dvě překážky: změnu myšlení konzervativních manažerů a nutnost, aby si firmy na benefit dokázaly vydělat.
Zhruba 70 společností s více než 3300 zaměstnanci v Británii od pondělí testuje čtyřdenní pracovní týden při zachování plné mzdy. Pilotní projekt potrvá šest měsíců a má zjistit, zda se podaří zkrátit pracovní týden bez toho, aby se snížila produktivita práce. Experiment zorganizovala skupina, která se zasazuje o kratší pracovní týden bez snížení mezd, uvedl server BBC.
Vláda chce příští týden projednávat návrh zákona, který by snížil pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem o pět procent, a to především u kratších úvazků. Pro firmy by tak bylo výhodnější zaměstnat "odstrkované" skupiny - starší pracovníky, studenty, lidé s postižením a matky s malými dětmi. Aktuálně.cz má návrh k dispozici, podle expertů je to dobrý počin, který ale nestačí.
Přes 50 tisíc uprchlíků z Ukrajiny si už v Česku našlo práci. Jejich přijetí úřadu práce nahlásili zaměstnavatelé. Většinou obsadili místa, která byla dlouho volná, uvedlo ministerstvo práce. Podle něj zhruba 29 procent příchozích uvedlo, že má vysokou školu. Dalších asi 23 procent má maturitu a 17 procent výuční list. Zbývající necelá třetina má základní vzdělání.
Oba letošní květnové svátky připadají na víkend. Lidé tak přijdou o placené volno v práci. V minulosti chtěla bývala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) po vzoru několika evropských států prosadit zákonnou povinnost firem poskytnou za svátek o víkendu placené volno. Nepovedlo se jí to. Současný ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka o takovém nápadu nechce slyšet.
Svatba, pohřeb, lékařská prohlídka, ale paradoxně třeba i hledání nové práce. Zákoník práce uvádí hned několik situací, kdy vám šéf musí dát placené volno, i když třeba nechce. Zeptali jsme se personalistky, které to jsou.
Koronavirovou pandemii vystřídaly válka na Ukrajině, energetická krize a vysoká inflace. Dramatická doba ovlivňuje i trh práce v Česku. Lidé podle personalistů momentálně nechtějí měnit práci, pokud nemusejí. Bojí se totiž příchodu ekonomické krize. Pro změnu se rozhodnou jen kvůli výrazně vyšší finanční nabídce nebo špatnému šéfovi. Firmy hledající lidi tak doufají hlavně v pomoc Ukrajinců.
Jen s češtinou v současnosti zaujmete málokterého zaměstnavatele. Ba co víc, mnozí z nich běžně vyžadují, aby uchazeč o místo během pohovoru prokázal vyšší úroveň znalostí než jen pozdrav a zdvořilostní fráze. Víte, které jazykové zkoušky firmy po svých lidech nejčastěji vyžadují? A na kterých typických frázích se uchazeči nejčastěji "odpálí"? Otestujte se v následujícím kvízu.
Nečekaná narozeninová oslava na pracovišti by leckoho potěšila. Pro Kevina Berlinga byla ale party, kterou pro něj jeho tým uspořádal, takovou noční můrou, že mu způsobila panickou ataku. Od svého bývalého zaměstnavatele nyní vysoudil v přepočtu přes deset milionů korun za to, že ho kvůli jeho psychické nemoci diskriminoval.
Většina mladých lidí z řad generace Z a mileniálů by dala ve svém zaměstnání výpověď, pokud by práce negativně narušovala jejich osobní život. Téměř polovina z nich by raději zůstala nezaměstnaná, než aby dělala práci, která odporuje jejich přesvědčení. Vyplývá to z mezinárodní studie poradenské firmy Randstad.
Do Česka dorazilo z Ukrajiny už téměř 150 tisíc lidí v produktivním věku, část z nich nyní hledá práci. Ekonom Štěpán Mikula z Masarykovy univerzity však v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že by je stát neměl za každou cenu nutit ihned pracovat. Lepší je podle něj dát jim čas naučit se česky, aby pak mohli pokračovat v kvalifikované práci, které se věnovali před útěkem z vlasti.
S manželkou se do Česka přestěhovali před devíti lety z Podkarpatské Rusi. Dali na rady kamarádů, kteří si Čechy pochvalovali. A jsou tu spokojení. Do rodné země zmítané válkou se zatím vrátit nechtějí. Ruská radikalizace byla podle něj patrná posledních osm let. "Ruské noviny hlásaly, že Západu se nebojí a že jednou skončí až u Berlína," říká pro Aktuálně.cz lékař, jenž si nepřál uvést své jméno.
Uprchlická vlna z Ukrajiny dává českým podnikům šanci obsadit pracovní místa, kde lidé chybí. Dosud byli Ukrajinci především levnou pracovní silou, průměrně brali 28 tisíc korun, republikový průměr byl přitom více než 37 tisíc. Teď se ale o práci ucházejí i ti, kdo mají vyšší vzdělání či kvalifikaci. Podle expertů by jim měl stát zjednodušit uznávání diplomů a vytvořit místa ve školách pro děti.
