Symbolický konec třinácti let vlády levice. Tak agentura AFP komentovala odjezd Dilmy Rousseffové z prezidentské rezidence. "Bojovnice za brazilskou vlast," křičel dav jejích stoupenců. Bývalá členka marxistické gerily, vězněná a mučená za časů vojenské diktatury, stanula jako první žena v čele Brazílie v roce 2011 a pak byla znovu zvolena na druhé období. Odvolaná byla koncem srpna.
Na pohřeb uzbeckého prezidenta Islama Karimova v Samarkandu nepřišla jeho starší dcera Gulnara a chyběly i její děti. Gulnara, která se kvůli svým politickým ambicím údajně dlouhodobě nachází v domácím vězení, se ani v posledních dnech neobjevila na veřejnosti. Vynucenou izolaci s ní sdílí její dcera, zatímco syn žije v Londýně.
Po několik dní trvajících spekulacích uzbecká vláda potvrdila, že zemřel prezident Islam Karimov, který zemi vládl autoritativně plných 27 let. Zvěsti o jeho smrti se objevily již v pondělí, ještě v pátek dopoledne ale vláda tvrdila, že je "pouze" v kritickém stavu. Již na dnešek však byl oznámen pohřeb a tisíce Uzbeků se za úsvitu seřadily podél hlavní dopravní tepny Taškentu, kterou projížděla pohřební kolona. Karimov, který po mozkové mrtvici zemřel v pátek ve věku 78 let, byl pohřben v rodném Samarkandu, přibližně 300 kilometrů na jihozápad od hlavního města. Organizací pohřbu byl pověřen premiér Šavkat Mirzijajev, což je považováno za signál, že by se mohl stát příští hlavou státu.
Autokratický prezident, který čtvrtstoletí vládne nejlidnatější postsovětské zemi ve střední Asii, leží od soboty v nemocnici s krvácením do mozku. Podle pátečního vyjádření jeho kabinetu se situace za posledních 24 hodin výrazně zhoršila. Kolem jeho osoby se celý týden rojí nepotvrzené informace. Místní agentura Fergana již v pondělí uvedla, že zemřel, což úřady ani Karimovova dcera nepotvrdily. Osmasedmdesátiletý Karimov vládl Uzbekistánu tvrdou rukou od roku 1989, nejprve jako komunistický vůdce a po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 jako prezident. O tom, kdo bude jeho nástupcem, se patrně zatím vedou zákulisní jednání.
Brazilská exprezidentka Dilma Rousseffová se odvolala k nejvyššímu soudu kvůli svému sesazení z prezidentského postu, informovala agentura AFP. Advokát Rousseffové ve čtvrtek podal k soudu žádost, aby zrušil středeční rozhodnutí brazilského Senátu. Sesazení prezidentky senátory odsoudilo několik latinskoamerických zemí a Venezuela kvůli tomu odvolala svého velvyslance v Brazílii. V dokumentu adresovaném nejvyššímu soudu se praví, že obhajoba žádá "okamžité pozastavení účinků rozhodnutí Senátu", který odsoudil prezidentku, a požaduje nový soud. Odvolání vypracoval bývalý ministr spravedlnosti José Eduardo Cardozo, který Rousseffovou v procesu impeachmentu obhajoval.
Útvar ochrany prezidenta v minulém týdnu přišel o svůj tým odstřelovačů. Podle experta na výcvik odstřelovačů a bývalého vedoucího prezidentovy ochrany proti dlouhým zbraním Jana Ševčíka je to vrchol nekompetentnosti nového vedení, které tím ohrožuje prezidentovu bezpečnost. "Nejde pouze o likvidaci samotných odstřelovačů, ale celého systému prezidentovy ochrany," řekl Ševčík Aktuálně.cz. Policie tvrdí, že Hrad vlastní snajpry nepotřebuje.
Autokratický uzbecký prezident Islam Karimov byl v neděli převezen do nemocnice kvůli krvácení do mozku. Jeho stav je stabilizovaný, jaké jsou jeho vyhlídky, ale zatím není jasné. Na sociální síti Instagram to uvedla jeho dcera.
Vrcholný úřad ve spolkové republice zastával v letech 1974 až 1979. Po demisi Willyho Brandta v roce 1974 vedl Scheel devět dní německou vládu, než se kancléřské funkce ujal Helmut Schmidt. Ve stejný den, kdy Schmidt převzal vládu, ale Scheel kabinet opustil, protože byl mezitím zvolen prezidentem.
Senátem neprošla novela volebních zákonů, které by politickým stranám a hnutím uložily limity na výši volebních výdajů nebo zavedly povinnost zřízení transparentních volebních účtů. Novela se tak vrací k přepracování do Sněmovny. Senátorům nevadila výše limitů, po poslancích ale požadují zpřesnit pravidla podpory volebních uskupení. Na středečním zasedání zároveň Senát přijal novelu, která povoluje politickým stranám získat od jednotlivce nebo firmy jako dar nejvýše tři miliony korun za rok. Platit má od přespříštího roku a podle předkladatelů zlepší dohled nad hospodařením stran.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy oznámil kandidaturu v listopadových primárkách své pravicové strany Republikáni k prezidentským volbám 2017. Podle agentury AFP o tom píše v knize, která je připravena k vydání. Kandidaturu v pravicových primárkách už oznámilo více než deset politiků. Hlavním Sarkozyho konkurentem bude bývalý premiér Alain Juppé. Ten v poslední době Sarkozyho v průzkumech veřejného mínění dosud vždy porážel.
Bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen varoval před Donaldem Trumpem jako příštím americkým prezidentem. Trumpovo vítězství by podle něj oslabilo NATO i transatlantické vztahy, protože Trump v kampani dává najevo, že by snížil americké zahraničněpolitické angažmá. USA je ale podle Rasmussena stále jediný stát, který může hrát roli světového policisty.
Máme druhého prezidenta v řadě za sebou, který není zván do metropolí západních zemí, říká ekonom Jan Švejnar a dodává, že to je pro ČR velmi špatná zpráva. Přímou volbu prezidenta však považuje za správnou. Posledním opravdovým lídrem v ČR pro něho byl Václav Havel. Případnou kandidaturu na prezidenta ekonom Švejnar nevylučuje, ale zatím to odmítá detailněji řešit.
Například do areálu nedalekého ministerstva obrany, což je reprezentativní budova bývalé kadetní školy s velkou zahradou za vysokým plotem.
Pražský hrad intenzivně posiluje svoji ochranu. Jen armáda nyní na tento projekt vyčleňuje dvě stě milionů korun. Samotný Útvar ochrany prezidenta se ovšem zmítá v rozporech. Po Útvaru pro boj s organizovaným zločinem jde o další elitní policejní jednotku, která se podle všeho ocitla v potížích a možná v krizi.
Jsem příslušník mladé generace, která chce svůj osud měnit a nabízet něco pozitivního. Nechci být Antizeman, můžu překonat šrámy minulosti, které teď cítíme, říká lékař Marek Hilšer, který se chce ucházet o post prezidenta. Peníze na kampaň chce sehnat od občanů, dary by ale prý bral i od firem. Za svým protestem na Úřadu vlády, kdy se svlékl do půl těla kvůli politice Ruska na Ukrajině, si stojí. Útoků během kampaně se prý nebojí, každý člověk podle něj totiž má černá místa a nikdo není svatý. Hilšer tvrdí, že je pro svou kandidaturu ochoten udělat a obětovat všechno.
Evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger kritizoval vyjádření prezidenta Miloše Zemana k přijímání migrantů v České republice. Zeman svými výroky oslabuje Evropu, řekl eurokomisař v rozhovoru s německým rádiem ffn. Podle Oettingera se naopak musíme sami sebe ptát, jestli nemůžeme pro statisíce obklíčených Syřanů v Halabu udělat víc.
"Já chci být prezident, může to být ješitný, může to být bláznivý, ale já bych chtěl, aby to bylo obyčejný." Říká skorokandidát Michal Horáček.
Think-tank Evropské hodnoty označil ve své studii o českých dezinformačních webech prezidenta Miloše Zemana za trojského koně Ruska v informační válce. Jako příklad uvedl Zemanovo prohlášení údajně vyprodukované ruskou propagandou, podle nějž prý ukrajinská vláda přijala jazykový zákon, který třetině ukrajinských občanů znemožnil komunikaci v jejich mateřštině. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček toto tvrzení označil za bezobsažné normalizační žvásty.
Marek Hilšer ve středu oficiálně zahájil kampaň, ve které se bude snažit získat potřebných 50 000 podpisů nutných pro kandidaturu do prezidentských voleb v roce 2018. Lékař a aktivista se dostal do povědomí, když před dvěma lety na Úřadu vlády svlečený do půl těla protestoval proti ruské politice na Ukrajině.
V Istanbulu se dnes večer koná velká demonstrace. Ještě předtím bylo oznámeno, že Turecko po zmařeném puči rozpustí prezidentskou stráž. V souvislosti s pokusem o převrat úřady zadržely skoro 300 členů stráže, což je více než desetina sboru. Stráž tvoří asi 2500 vojáků, 283 z nich ale skončilo ve vazbě kvůli podezření, že se na puči proti prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi podílelo. Tlak na přísné potrestání pučistů sílí. Například představitelé armády oznámili, že budou pro účastníky pokusu o převrat požadovat co nejpřísnější tresty
