O těsném výsledku rozhodly korespondenční hlasy. Právě jejich sčítání FPÖ napadla. Chyby se týkaly 14 z 20 prověřovaných okresů, šlo přitom o 77 926 hlasů. Důkazy o manipulaci ale nejsou. Nové druhé kolo voleb bude na konci září nebo na začátku října.
Eurokomisařka Věra Jourová je od Andreje Babiše zvyklá na ledacos. Takže když ji bez jejího vědomí zmínil jako možnou kandidátku hnutí ANO na prezidentku, ani ji to nepřekvapilo. Když s ní o svém nápadu později mluvil, s díky jej odmítla. Do roku 2019 plánuje zůstat v Bruselu, a co bude dělat pak, to teprve rozmýšlí. Její úvahy ale směřují čím dál víc mimo politiku, nechce prý být závislá na tom, co jí kdo nabídne.
Demokratka Hillary Clintonová před listopadovými prezidentskými volbami v USA vede nad svým republikánským rivalem o jedenáct procentních bodů. Podle sondáže Reuters/Ipsos by jí hlas dalo 46 procent dotázaných a Trumpovi 34,8 procenta; zbytek oslovených se zatím nerozhodl. Clintonová i Trump vyhráli primárky svých stran, a zajistili si tak prezidentské nominace. Formálně jejich kandidátské statusy potvrdí červencové stranické sjezdy. Oba předpokládaní kandidáti se ale již naplno věnují prezidentské kampani před prezidentskými volbami, které budou 8. listopadu.
Keiko Fujimoriová dnes přiznala porážku v prezidentských volbách v Peru. Novým prezidentem této jihoamerické země bude ekonom Pedro Pablo Kuczynski. Druhé kolo voleb, které se konalo 5. června, vyhrál podle volební komise Kuczynski, ale tak těsně, že úřady čekaly s oficiálním vyhlášením na rozhodnutí soudů o volebních stížnostech. "Demokraticky přijímáme tyto výsledky volební komise z respektu k peruánskému lidu," prohlásila jedenačtyřicetiletá dcera bývalého autoritářského prezidenta Alberta Fujimoriho, který si nyní ve vězení odpykává trest 25 let vězení za porušování lidských práv, únosy a podíl na zabití 25 lidí.
Hillary Clintonová si zajistila počet hlasů delegátů, které potřebuje k automatickému získání demokratické nominace. Uvedla to agentura AP na základně svých výpočtů. Bude tak první ženou, která se ocitne na kandidátce jedné z velkých politických stran v USA. Podle výpočtů AP se podařilo Clintonové, bývalé první dámě a ministryni zahraničí, získat o víkendu potřebných 2383 hlasů. Bernie Sanders však boj o nominaci nevzdává. Podle něj média špatně počítají s hlasy tzv. superdelegátů.
V nedělním druhém kole prezidentských voleb v Peru vede po sečtení většiny hlasů bývalý bankéř Pedro Pablo Kuczynski. Jen asi o procento méně má jeho soupeřka Keiko Fujimoriová. Dcera exprezidenta Alberta Fujimoriho pykajícího za zločiny z konce minulého století byla dlouhodobě favoritkou volebního klání. S poměrně velkým náskokem vyhrála i první první kolo. Konzervativní kandidát Kuczynski získal po sečtení více než 88 procent okrsků podporu 50,5 procenta voličů.
Prezident Miloš Zeman prohlásil, že nezná Michala Horáčka, možného kandidáta na prezidenta ve volbě 2018. Nezná prý ani jeho písně. Vyzkoušejte se v našem testu, jak dobře znáte Michala Horáčka a jeho tvorbu vy.
Michal Horáček je český spisovatel, esejista, novinář, textař, básník, producent a vystudovaný antropolog. Do povědomí veřejnosti se zapsal především jako textař ve spolupráci s hudebníkem Petrem Hapkou a jako zakladatel sázkové společnosti Fortuna.
Demokratické prezidentské primárky ve státě Kentucky ze 17. 5. vyhrála Hillary Clintonová, která svého soupeře Bernieho Sanderse porazila o necelých dva tisíce hlasů. Oznámily to dnes místní úřady. Sanders po volbách požádal o prověrku volebních výsledků. Výsledek dnes uznal. V Kentucky se Sanders s Clintonovou utkali o 60 delegátů. Pět z nich byli takzvaní superdelegáti, kteří mohou podpořit kohokoli nehledě na výsledek hlasování. Ze zbývajících 55 delegátů oba shodně získali po 27, posledního delegáta získá Clintonová, která ve 28. okrsku vyhrála o 500 hlasů. Rozdíl mezi hlasy odevzdanými Clintonové a Sandersovi byl podle dnešních volebních statistik 1911 hlasů.
Ke kandidatuře na prezidentský post textaře a bývalého majitele sázkové kanceláře Michala Horáčka vyzývají tisíce lidí. On sám o ní zatím jasno nemá. V rozhovoru pro web Hospodářských novin připustil, že by byl ochoten do své prezidentské kampaně investovat 50 milionů korun. Rovněž v politice vidí i jistou podobnost s hudebním podnikáním a řekl: "Moje šansony jsou příběhy prostých lidí – a o tom chci mluvit, o respektu ke každému z nich."
Rakušané v neděli rozhodovali o prezidentovi ve volbách označovaných za jednu z nejdůležitějších v moderních dějinách země. Poprvé má velkou šanci kandidát krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Norbertu Hoferovi dává ministerstvo vnitra po sečtení hlasů mírný náskok před jeho soupeřem, bývalým předsedou Strany zelených Alexanderem Van der Bellenem. Je však potřeba sečíst korespondenční hlasy, což se stane až během pondělí. Lze očekávat mimořádně těsný výsledek.
Astrolog Jiří Kubík sestavil prezidentovi Miloši Zemanovi horoskop až do roku 2019. Z něj vyplývá, že od září ještě poroste Zemanova síla a popularita, od příštího roku však přijdou komplikace a konstelace pro volební rok 2018 na 99 procent nevypadají vůbec oslavně. V roce 2018 mu navíc předpovídá zásadní zdravotní problém.
Není jisté, že Zeman půjde znovu do voleb, vyžaduje to totiž velkou osobní statečnost. Kdyby prohrál, tak hodně ztratí, tvrdí textař a producent Michal Horáček. Rozdělení společnosti podle něj přispívá i Zemanova opozice, která obviňuje jeho voliče z hlupáctví. Horáček říká, že do boje o prezidentskou funkci možná půjde, i když mu chybí hroší kůže. A dodává, že prezidentskou kampaň vlastně dělá už 30 let. Od lidí prý navíc cítí stále větší podporu.
Republikánský prezidentský kandidát Ted Cruz si vybral neúspěšnou soupeřku z nominačního souboje Carly Fiorinaovou jako kandidátku na viceprezidentku. Konzervativní texaský senátor to dnes oznámil svým příznivcům během projevu v Indianě, která bude jedním z klíčových států rozhodujících o Cruzových šancích na nominaci. Cruz, který se snaží zabránit favoritovi republikánského klání Donaldu Trumpovi v získání počtu delegátů potřebného k jistotě nominace, si bývalou šéfku firmy Hewlett&Packard prý vybral kvůli jejím "neobyčejným vůdčím schopnostem" i kvůli tomu, že dokázala uspět ve světě podnikání i politiky.
Suverénní vítěz prvního kola rakouských prezidentských voleb je všeobecně označovaný za pravicového populistu. Norbert Hofer se ve zneužití tématu k politickým účelům, kterému se říká populismus, dost podobá českému prezidentovi Zemanovi. Ve druhém kole ale zřejmě neprojde proti zbytku rakouské společnosti. Pro Čechy bude zajímavé sledovat, jak silné toto rozumné voličské jádro Rozumu v Rakousku ještě je. Neboť platí: co se teď děje v Rakousku, děje se i v Česku, a naopak. Ano, už zase má cenu sledovat rakouskou politiku...
V prvním kole prezidentských voleb v Rakousku nečekaně zvítězil kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer. Ve druhém kole se 22. května utká s expředsedou strany Zelených Alexanderem Van der Bellenem. Kandidáti vládní koalice - sociálních demokratů a lidovců - ve volbách zcela propadli. Před druhým kolem se předpokládá, že voliči neúspěšných kandidátů podpoří spíše Van der Bellena, než Hofera.
Rakousko čekají v neděli zřejmě nejzajímavější volby za několik desítek let. Obyvatelé alpské země budou volit prezidenta. A favority jsou představitelé okrajových proudů rakouské politiky - ať už za Zelené, nebo populistické Svobodné. Vše se točí kolem hospodářství i uprchlíků.
Keiko Fujimoriová se během kampaně snažila od svého otce Alberta distancovat, což jí zřejmě pomohlo k ovládnutí prvního kola. To druhé ale bude náročnější. Polovina Peruánců totiž podle průzkumů tvrdí, že by nikdy nevolila nikoho, kdo je spojován s někdejší hlavou státu, vězněnou za porušování lidských práv, únosy a podíl na zabíjení.
Horký kandidát na republikánskou prezidentskou nominaci Donald Trump je mezi Američany až překvapivě nepopulární, ukázal průzkum společnosti GfK, o němž dnes informovala agentura AP. Sedm z deseti Američanů vnímá Trumpa nelibě, z republikánských voličů je to víc než polovina. Nespokojenost s chováním newyorského miliardáře jde napříč všemi věkovými skupinami. Trumpa negativně vnímají chudí i bohatí, konzervativci i liberálové, běloši, Hispánci i černoši, napsala AP. Dokonce i na jihu USA, kde Trump primárky pohodlně vyhrál, ho odmítá 70 procent dotázaných. Trump je přitom z tříčlenné skupiny republikánských uchazečů o nominaci do boje o prezidentský úřad nejúspěšnější.
Důvěru v prezidenta Francoise Hollanda má podle nového průzkumu agentury TNS Onepoint jen 15 procent Francouzů, ještě v lednu to přitom bylo 23 procent lidí. Zemi čekají příští rok na jaře prezidentské volby a Hollande by se rád ucházel o druhý pětiletý mandát. Zatím ale není jasné, zda bude opět kandidátem své Socialistické strany. Kandidaturu sám podmínil tím, že se do konce jeho prvního mandátu musí snížit nezaměstnanost. Francouzi nejvíce důvěřují bývalému neogaullistickému premiérovi Alainu Juppému (37 procent). Socialistického premiéra Manuela Vallse příznivě hodnotí 27 procent respondentů. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy se těší podpoře 24 procent.
