Iniciativa Maturitní data - odtajněno zveřejnila na internetu zadání středečních jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Organizátor testů Cermat to předtím odmítl, protože nechtěl zvýhodnit žáky, kteří budou testy dělat až v náhradním termínu. To je ale podle iniciativy pokrytecké, protože si tak jako tak někteří žáci dokážou zadání testu sehnat třeba ofocené.
Ve středu ráno zasednou všichni žáci hlásící se do maturitních oborů do lavic a začnou vyplňovat úplně stejné testy z matematiky a českého jazyka. Ministerstvo školství si od zavedení jednotných přijímacích zkoušek mimo jiné slibuje, že se na maturitní obory přestanou dostávat uchazeči s nedostatečnými studijními předpoklady. K tomu ale podle ředitelů škol nedojde, pokud nebude centrálně stanovená minimální hranice bodů. Kolik bodů stačí na přijetí dnes, určuje ředitel.
Na středních školách je pořád málo romských studentů. Romové na maturitní obory často nechtějí chodit, protože se bojí, že budou jediní Romové ve škole a kolektiv je nepřijme. Druhým důvodem je finanční náročnost studia. S tou studentům pomáhá stipendijní program organizace Romea. Ze stovky přihlášených vybrali padesát studentů, kteří mají dobrý prospěch a jejich rodiny jsou v tíživé finanční situaci, a dali jim stipendium ve výši 14 tisíc korun. To jim má pomoci zaplatit dopravu do školy, učebnice či výlety.
Uchazeči o studium na univerzitě v uzbeckém Samarkandu zasedli k přijímacím zkouškám za dohledu kamer. Ani přímý přenos, který venku sledovali rodiče, nezabránil některým studentům, aby za pomoci mobilů v testu nepodváděli.
Na polovině středních škol v Česku proběhly v minulých týdnech jednotné přijímací zkoušky. Školy už podruhé vyzkoušely testy z češtiny a matematiky od Cermatu, který připravuje i maturity. Letos dopadli uchazeči hůře než loni. Zhoršili se zejména v matematice, průměrný výsledek uchazečů o čtyřleté obory poklesl oproti loňsku o necelé čtyři procentní body. Rovněž v matematice nejvíce propadli i uchazeči o osmiletá gymnázia. Dosáhli průměrné úspěšnosti necelých 43 procent, což je o 11 procentních bodů méně než loni na jaře.
Skoro celý den se senátoři přeli o novelu školského zákona, která zavádí povinnou školku pro pětileté děti, povinné přijímací zkoušky na střední školy i povinnou maturitu z matematiky. Nakonec novelu školského zákona nechali tak, jak ji schválila Poslanecká sněmovna. Největší hádka byla o zavedení povinné školní docházky od pěti lety a nárok na místa ve školkách pro dvouleté děti. Ta nakonec od roku 2020 zajištěná budou.
Sněmovna schválila novelu školského zákona. Pro předškolní děti tak bude od příštího roku povinný poslední rok mateřské školy a ve stejném roce se mají sjednotit přijímací zkoušky na střední školy. V návaznosti na to pak o čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky. Normu nyní dostane k projednání Senát.
Jihokorejští školáci žijí v permanentním stresu, strachu a přetíženosti. Vstávají v šest ráno, domů se vrací v jedenáct večer a dlouho do noci se ještě učí, aby zvládli enormní objemy látky. Cítí totiž obrovský tlak společnosti, která jim každý den připomíná, že neobstojí-li v testech v Den D, oni i jejich rodiče ztratí společenský kredit a jejich život se nebude ubírat dobrým směrem. V jediný den vypuknou v Jižní Koreji jednotné zkoušky na vysoké školy, zvané Suneung. Ne nadarmo se jim také říká "zkoušky života a smrti". Vypráví o nich dokumentární film Dotkni se nebe, který se promítá na letošním ročníku festivalu Jeden svět.
Studenti Univerzity Jana Amose Komenského nebudou moci dokončit studia na této škole. Jejich požadavek odmítlo ministerstvo školství s tím, že mají možnost individuálního plánu nebo studia o víkendech. Studentům se ale řešení nelíbí a hrozí protesty.
Ministerstvo školství zapracovalo několik novinek do návrhu novely školského zákona, který ve středu schválila vláda. Od září 2017 nově přibude do povinné školní docházky poslední rok předškolního vzdělání. Na jaře téhož roku by se měly poprvé konat jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory středních škol a od roku 2021 by měla být pro některé obory povinná maturita z matematiky.
Ke studiu se zatím mohou přihlásit převážně na humanitní obory. Za vzdělání nebudou muset platit, škola jejich studium zaplatí z vlastních zdrojů. O plánu mluví rektor UK Tomáš Zima.
Nad hlavami stovek čínských studentů létal dron. V jeho přítomnosti si nikdo netroufl opisovat či vytáhnout chytrý mobil.
Dva dny vyčerpávajího cvičení, práce v týmu a psychologických testů, to vše musí vydržet uchazeči o práci u pražské policie.
Jiří Zíka chce maturity stabilizovat. Že by se už letos měly testovat zkoušky v elektronické podobě, ředitel odmítá.
Na školách není dostatek počítačů, dovybavení by stálo stamiliony, říká Jiří Zíka.
Pilotní ročník jednotných přijímaček na střední školy ukázal, že především v matematice jsou mezi studenty velké rozdíly.
Podle společnosti Cermat se k letošnímu pilotnímu projektu přihlásilo 630 středních škol, což je zhruba 55 procent.
O rok dříve už si je budou moci vyzkoušet žáci těch škol, které se dobrovolně přihlásí do pilotního testování.
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima v rozhovoru popisuje své plány v nové funkci.
Žáci devátých tříd mají velkou šanci, že si je stát otestuje hned dvakrát. Jednou při povinných přijímačkách, podruhé při zjišťování, jak si vedou jejich školy. Plánuje to ministr Marcel Chládek.
