Autorské knihy Petra Síse určené dětem vždy měly zvláštní kouzlo, pro které je brali vážně i dospělí. Pověst českého emigranta, jenž zná cenu lidské svobody, a přitom neztratil pouto k vlastní zemi, zesílila ve chvíli, kdy jeho novinová kresba reagující na úmrtí Václava Havla začala žít vlastním životem.
Představením oceňovaného ruského režiséra Dmitrije Krymova začal v Plzni mezinárodní festival Divadlo. Na pozadí klasické realistické hry Alexandra Nikolajeviče Ostrovského nazvané Bez věna podává zprávu o současném Rusku. Ukazuje obraz světa, v němž se nebezpečně překrývají skutečnost a virtuální realita.
"Václav Marhoul se ve filmu Nabarvené ptáče snažil podat brutalitu v poetickém hávu. Ten ale ubíjí tempo snímku, navíc je hlavní hrdina celou dobu bez výrazu," hodnotí kritik Kamil Fila. Na povedenou adaptaci knižního bestselleru je podle Fily možná potřeba velký režisérský talent a vizionářství. Fila si není jist, zda tím Marhoul disponuje.
Ve dvaasedmdesáti letech si potřebuje vydechnout i kmotr punku. Právě vydaná osmnáctá studiová deska Jamese Newella Osterberga, který proslul jako Iggy Pop, je líná, do sebe zahleděná nahrávka plná jazzových trumpet, často netradičních rytmů a úsporných, klidných aranží.
Pražské Divadlo Na zábradlí před několika dny zahájilo novou sezonu. Ty předcházející rekapituluje kniha nazvaná Zábradlí 1958-2018, která nedávno vyšla u příležitosti 60. výročí založení jednoho z nejpozoruhodnějších českých divadel.
Čtyřicítka na krku přinesla nabitou sezonu umělci, jenž si říká Pasta Oner. Autor, který začínal jako sprejer a nyní se nejčastěji vyjadřuje popartově laděnými obrazy, přichystal jednu skupinovou výstavu a dvě sólové.
Dva roky po svém prvním hostování na festivalu Dvořákova Praha včera tamtéž vystoupila Essenská filharmonie, orchestr, který od roku 2013 vede český dirigent Tomáš Netopil.
V divadelní hře nazvané K.Š.E.F.T. milující rodiče svému autistickému synovi pozvou domů jako dárek prostitutku. Změní tím nejen jeho život, ale také svůj.
Ani dvě nesporné hvězdy – mladá a velezkušená – nedokázaly udělat ze včerejšího zahajovacího večera festivalu klasické hudby Dvořákova Praha mimořádnou událost.
Hrůzostrašný film To, který před dvěma lety vznikl podle stejnojmenného románu Stephena Kinga, utržil 700 milionů dolarů, nejvíc ze všech hororů v historii.
Kdyby současné výtvarné umění zachvátil showbyznys, pražské Malostranské náměstí by ode dneška nadvakrát obtočila fronta fanoušků.
Zahajovací koncert sezony je podle tradice spojen s jistou slavnostností a očekáváním. Orchestr ukazuje, čeho je schopen, a volba dramaturgie se bere jako příznaková, neboť se v ní odráží umělecké zaměření tělesa.
S trochou sarkasmu se dá říct, že Ariana Grande by byla docela obyčejná popová hvězda pro teenagery, kdyby na jejím koncertu v anglickém Manchesteru předloni v květnu sebevražedný terorista neodpálil bombu, která zabila 22 lidí.
Norman Rockwell byl předválečný americký výtvarník, jehož hyperrealistické malby s náměty z obyčejného života zdobily obálky populárního časopisu The Saturday Evening Post. Jeho styl kopírovali reklamní grafici i ilustrátoři knih. Za 2. světové války vytvářel vlastenecké plakáty, moderní americká výtvarná kritika ho však považovala víceméně za kýčaře, v jehož tvorbě není ani stopa umění.
Po 11 letech vývoje a výroby se veřejnosti toto úterý odpoledne představuje očekávaný film režiséra Václava Marhoula Nabarvené ptáče.
Když se muzikant ocitne jako postava v seriálu Simpsonovi, potvrzuje to, že je slavný.
Zoufale vypadající chlap převlečený za stavebního dělníka vpadne na zapadlou poštu s pistolí v ruce.
Scénou veřejné degradace francouzského židovského důstojníka Alfreda Dreyfuse začíná nový snímek režiséra Romana Polanského, který se jmenuje J’Accuse (Žaluji!) a právě měl světovou premiéru na Benátském filmovém festivalu.
Před hlavním vchodem zámku Hluboká v jižních Čechách se proud návštěvníků rozdvojuje. Tenčí pramínek nemíří na hlavní nádvoří a odtud na klasické zámecké prohlídky, ale do zámecké jízdárny, kde má svůj výstavní prostor Alšova jihočeská galerie.
Novinka Petra Kolečka Přes prsty chce být romantickou komedií z prostředí plážového volejbalu. Podle filmového kritika Kamila Fily ale ve filmu není romantického vůbec nic, naopak v něm muži úspěšně manipulují ženami. Za vším vtipem je ve skutečnosti oslava mužské nadřazenosti, dodává kritik.
