Moderní kovbojové netasí kolty na padouchy, ale se slzou v oku urovnávají vztahy s nezvedenými potomky. Alespoň podle baladického melodramatu s Idrisem Elbou, které nově rozšířilo filmotéku Netflixu.
Nové album Justina Biebera je milostným vyznáním manželce a Bohu. Není ale jasné, proč se zpěvákova šestá studiová nahrávka jmenuje Justice (Spravedlnost) a obsahuje úryvky proslovů Martina Luthera Kinga. Kanadský idol Bieber pěvecky vyrostl, ze životní krize se ale ještě nezotavil.
Albert Einstein v dopise z roku 1955 napsal, že „rozlišovat mezi minulostí, přítomností a budoucností je jen tvrdošíjně přetrvávající iluze“. S myšlenkou nositele Nobelovy ceny za fyziku si teď pohrává americko-francouzská série Calls (Hovory), která je k vidění a především ke slyšení na streamovací službě Apple TV+.
Nad městečkem Smallville praží slunce, farmář se sklání k traktoru, chytá ho za podvozek a jednou rukou jej zvedá do vzduchu. Neboť ten farmář je Superman.
Vlčnovští prominou. Jízdě králů lze celkem fandit a nikterak neprotestovat proti tomu, aby byla nadále zapsána na kulturním seznamu UNESCO. Podobné lidové slavnosti ale najdeme ve střední Evropě, na Balkáně, kdekoliv. Česko má zato kulturně-společenský fenomén, který je opravdu jedinečný. Pokud můžeme seznam UNESCO obohatit něčím výjimečným, je to tramping.
Jeden z nejlepších ostrovních prozaiků současnosti Ian McEwan je v Česku dobře znám. Jeho tvorbu systematicky přibližuje pražské nakladatelství Odeon a dvorní překladatel Ladislav Šenkyřík, který výtečně zprostředkovává McEwanovy plynulé, elegantní věty, nezřídka vtipné příběhy i myšlenky motivující k hlubší úvaze. Nejinak je tomu v případě patnáctého, předloňského románu Stroje jako já.
Seriál Ginny a Georgia dál posiluje postavení Netflixu v současné nabídce teenagerské zábavy.
Popelnicový román písničkáře Vladimíra Merty s bujarou rozmařilostí ignoruje takřka všechna pravidla, díky nimž se prózy spisovatelů typu Jiřího Hájíčka, Aleny Mornštajnové či Karin Lednické prodávají v desetitisícových nákladech a čtenáři je chválí na sociálních sítích.
Tom Holland hraje drogově závislého válečného veterána ve snímku Cherry, který je stejně neklidný, bezradný a emocionálně otupělý jako hlavní hrdina.
Zdánlivě bezstarostné je prostředí povídek Biancy Bellové, které minulý týden vyšly pod názvem Tyhle fragmenty. Ve dvou posledních stručných románech, Jezeru a Moně, autorka vytvořila obrazy zlých světů plných útrap, chudoby, krve, totalitních praktik a násilí, zpodobněné na neurčitých místech v neurčitém čase. Nyní se zavrtala do běžných mezilidských vztahů a hebké české předcovidové doby.
V červnu uplyne deset let od okamžiku, kdy tehdy pětadvacetiletá Elizabeth Woolridge Grantová na internetu zveřejnila videoklip ke skladbě Video Games. Právě tehdy se zrodilo její alter ego Lana del Rey, archetyp holky z maloměsta, fascinované pozlátkem showbyznysu a přes četné facky od života dál věřící na romantické příběhy o lásce se šťastným koncem.
42 stupňů severní šířky, 71 stupňů západní délky. 17 tisíc obyvatel. Místo obklopené javorovými lesy, které na podzim hrají všemi odstíny červené. Řeka Merrimack, proslulá kouzelnými vodopády, jimiž migrují lososi a pstruzi. Na místních polích se odnepaměti dařilo kukuřici, fazolím a dýním.
Národní galerie v Praze vydala knihu, ve které 25 autorů nabízí osobní reflexe obrazů renesančních a barokních mistrů.
Se smrtí manžela a vážnou nemocí dcery se vyrovnávala americká spisovatelka Joan Didionová v pamětech, které vyšly pod názvem Víc než další den a za oceánem získaly Národní knižní cenu i nominaci na Pulitzera.
Je to pozoruhodné, ale dílo jednoho z nejoceňovanějších sci-fi autorů českému čtenáři donedávna zůstávalo prakticky neznámé. Pár povídek vyšlo časopisecky nebo v antologiích a jméno Harlana Ellisona zaregistrovali příznivci Neila Gaimana v souvislosti s úvodem k jeho komiksové sérii Sandman.
Trojdílný dokument o prvním španělském politikovi usvědčeném ze sexuálního obtěžování ukazuje, proč je pro oběti tak těžké promluvit. Dnes stejně jako před 20 lety.
Aleš Palán je autor s vyhraněným vkusem. Díky jeho srdečnému zájmu se dostává pozornosti lidem s nekonvenčním stylem života, kteří se cítí být vyloučení společností a často také žijí v osamění. Jeho publikace o „šumavských samotářích“ Raději zešílet v divočině z roku 2018 se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Lidových novin Kniha roku.
Carnage znamená krveprolití, přesto je takto nazvaná nová deska australského zpěváka Nicka Cavea opět spíš éterická a povznesená. Členové jeho kapely Bad Seeds jsou rozeseti po světě, kvůli pandemii tak album složil a nahrál pouze s multiinstrumentalistou Warrenem Ellisem. Připomíná i dobu, kdy se o Bad Seeds mluvilo jako o nejnásilnější kapele ve Velké Británii, kde oba Australané žijí.
Román o dívčím přátelství, nejistotě a dospívání nazvaný Ranařky zaujal komplexností, humorem, upřímností a citlivostí. Filmová adaptace natočená pro Netflix všechny tyto kvality postrádá.
Ta kniha působí trochu jako soubor třeskutých bonmotů a citátů k zapamatování. Rámují putování francouzského cestovatele a spisovatele Sylvaina Tessona po střeše světa za tvorem, podle nějž se publikace jmenuje: Sněžný levhart. Předloni ve Francii obdržela prestižní Renaudotovu cenu pro nejlepší literaturu faktu.
