Premiér Bohuslav Sobotka očekává, že pokud Velká Británie vystoupí z Evropské unie, vzedme se v Evropě vlna nacionalismu a separatismu. Obává se dominového efektu. Británii čeká referendum o vystoupení z EU a její premiér David Cameron se před ním snaží v osmadvacítce vyjednat balíček reforem. Zatím na něm ale není shoda, i když summit v Bruselu začne už odpoledne.
Přízeň Borise Johnsona bude v nadcházejících měsících klíčová pro zastánce i odpůrce členství Velké Británie v Evropské unii. Alespoň podle čerstvého průzkumu agentury Ipsos MORI. Z něj vyplynulo, že názor starosty Londýna považuje za "důležitý" třetina dotázaných. Prozatím mají navrch ti, jimž není Brexit po chuti. Vedou ale jen o patnáct procentních bodů.
Po tříhodinovém bouřlivém jednání žižkovští zastupitelé rozhodli, že nepodpoří žádost opozice a stovek lidí podepsaných pod peticí. Opozice žádala, aby radnice vynutila zmenšení developerského projektu, který má vyrůst u zeleného vrchu Parukářka.
Budeme dostávat peníze zadarmo? Základní příjem každý měsíc za nic, bez protihodnoty? Pro Česko zatím utopie.
Na několika místech v centru Prahy se tuto sobotu uskuteční demonstrace proti islamizaci, migraci či Evropské unii. V plánu jsou i demonstrace a pochody, které naopak budou protestovat proti rasismu a xenofobii. Shromáždění obou stran jsou součástí mezinárodních akcí, které se uskuteční v dalších evropských zemích či Austrálii.
Garantovaný měsíční příjem navrhla skupina intelektuálů v čele se spisovateli, umělci a filozofy, kterým se podařilo myšlenku dovést až k posouzení v referendu. To se uskuteční 5. června, rozhodla švýcarská vláda. Zastánci jednotného příjmu tvrdí, že se tak rozbije tradiční vztah mezi zaměstnáním a platem za práci, neboť občané budou mít nárok na 2500 franků měsíčně, i když nebudou chodit pracovat. Podle kritiků by ale lidé díky jistotě státních peněz přestali pracovat.
Plánovanou anketu o umístění azylového domu pro uprchlíky v Králíkách tamější zastupitelstvo zrušilo, lidé si ale vynutili uspořádání referenda, aby se k tématu mohli vyjádřit. A to i přesto, že objekt je v majetku ministerstva školství a obec o něm prakticky nemůže rozhodovat. Na zasedání přišli odpůrci xenofobie, ale i někteří členové strany Svoboda a přímá demokracie, takže se akce neobešla bez menších slovních potyček.
Poslanci se v úterý letos poprvé sejdou na řádné schůzi. Na programu mají dvě stovky bodů, prioritou jsou ale vládní návrhy ze sociální oblasti nebo zákon o celostátním referendu. Hlasovat by se mělo také o normě o prokazování původu majetku, kterou loni přijel do Sněmovny osobně podpořit prezident Miloš Zeman.
Těsná většina Britů, 53 procent, si přeje odchod z Evropské unie. Počet podporovatelů takzvaného Brexitu navíc stále přibývá a a nyní dosáhl nového maxima. Podle nedělníku Mail on Sunday jde o "šokující výsledky," které mohou souviset s migrační vlnou, silvestrovskými útoky v Kolíně nad Rýnem nebo atentáty v Paříži. Britský konzervativní premiér David Cameron už slíbil voličům uspořádat referendum ke členství země v EU do konce roku 2017.
Britský premiér David Cameron příští týden přijede na pozvání předsedy vlády Bohuslava Sobotky do České republiky. V pátek 22. ledna se setká také s prezidentem Milošem Zemanem. Důležitým tématem jednání britského premiéra ve Strakově akademii bude podle mluvčího Sobotkovy vlády Martina Ayrera reformní agenda Británie zahrnující referendum o setrvání ostrovního státu v Evropské unii.
Designovaný katalánský premiér Carles Puigdemont stanovil plán procesu odtržení od Španělska. Během 18 měsíců by katalánské orgány měly schválit vlastní ústavu a začít budovat instituce nezbytné pro vlastní nezávislý stát, jako je armáda, centrální banka a soudní systém. Proti tomuto plánu však stojí centrální španělská vláda v čele s Lidovou stranou, která již zabránila konání referenda o odtržení Katalánska v roce 2014. Puigdemont povede nový kabinet na základě sobotní koaliční dohody stran podporujících nezávislost na vládě v Madridu.
Dánové v referendu odmítli dát parlamentu pravomoc přijmout některé body policejní a justiční politiky Evropské unie, v nichž má země výjimku. V referendu, které bylo vnímáno jako výraz ochoty Dánů více začlenit svou zemi do EU, odmítlo požadavek vlády 53,1 procenta občanů. Vláda vedená předsedou Liberální strany Venstre Larsem Lökkem Rasmussenem společně s hlavním opozičním uskupením, Sociálnědemokratickou stranou, chtěla, aby Dánsko přijalo 22 unijních směrnic a nařízení z oblasti práva a vnitřních věcí, aby země mohla pokračovat ve spolupráci s Europolem i po jeho reformě. Směrnice se týkají obchodu s lidmi, dětské pornografie, vymáhání dluhů či útoků hackerů.
Španělský ústavní soud jednohlasně zrušil rezoluci katalánského parlamentu z 9. listopadu, která usilovala o vyhlášení referenda o nezávislosti tohoto autonomního regionu. Podle katalánské verze španělského deníku El País tak soud učinil v jednom ze svých nejrychlejších rozhodnutí v historii. Rezolucí se ústavní soud zabýval od 11. listopadu na žádost španělského premiéra Mariana Rajoye. Místopředsedkyně katalánské vlády Neus Muntéová se už ale dříve nechala slyšet, že Katalánsko bude v procesu vedoucím k nezávislosti pokračovat navzdory rozhodnutí soudu. Výzvu k ignorování ústavního soudu podle španělských médií obsahuje i samotná rezoluce katalánského parlamentu.
Hlasování o podobě nové vlajky iniciovala vláda, podle níž ta současná není reprezentativní a příliš odkazuje na minulost země jako britské kolonie. Lidé mohou hlasovat do 11. prosince. Vítězný návrh postoupí do druhého kola, v němž v březnu obyvatelé země rozhodnou, zda nahradí současnou vlajku. Změna přitom vůbec není jistá, současnou vlajku v jedné z anket podpořilo více než dvě třetiny obyvatel země.
Premiér David Cameron představil plán vyjednávání o podmínkách členství Velké Británie v Evropské unii. Zřejmě nejproblematičtějším bodem, na kterém by se chtěl s ostatními zeměmi osmadvacítky dohodnout, je odstřihnutí migrantů z EU od zaměstnaneckých výhod, jakými jsou například slevy na dani. Podle části britské veřejnosti totiž imigranti zneužívají svobody pohybu a vysávají britský systém dávek. Vyjednávat se Downing street chystá i o posílení konkurenceschopnosti či zárukách pro země stojící mimo eurozónu. Posledním z bodů je osvobození Londýna od "stále těsnějšího svazku" v rámci EU, s čímž souvisí i posílení národních parlamentů. Referendum by se mělo konat na konci roku 2017.
Lidé z Lubence na Lounsku v sobotu debatovali o hlubinném úložišti jaderného odpadu. Lokalita Čertovka u Lubence na hranici Ústeckého a Plzeňského kraje je totiž jednou ze sedmi vytipovaných oblastí. Lidé úložiště u obce nechtějí, bojí se radioaktivity. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová je uklidňuje, že radioaktivita ionizujícího záření je aspekt, který lze zvládnout.
Opoziční hnutí Úsvit chce ve Sněmovně protlačit zákon o referendu ke kvótám pro přerozdělení uprchlíků mezi členské státy Evropské unie. Podle kabinetu Bohuslava Sobotky ale jejich návrh odporuje Ústavě a kromě toho má legisltivní vady.
Španělská média jsou rozpolcená v hodnocení nedělních voleb do katalánského regionálního parlamentu. Katalánské politické strany, které usilují o nezávislost regionu na Španělsku, totiž ve volbách nezískaly nadpoloviční většinu hlasů. Separatistická uskupení volilo 47,8 procenta voličů. Strany budou mít podle španělských listů problémy sestavit koalici. Španělský premiér Marian Rajoy po volbách prohlásil, že je připraven spolupracovat s novou katalánskou vládou, ale jen v rámci platného právního řádu v zemi.
Katalánští voliči dali jasně najevo, že si přejí nezávislost Katalánska na Španělsku. Platforma Společně pro Ano získala po nedělních volbách v regionálním parlamentu, který má 135 poslanců, 62 křesel. Její šéf by chtěl samostatnost vyhlásit už v roce 2017. Španělsko se však hodlá bránit, a to všemi dostupnými právními prostředky.
Politici napříč stranami odmítli návrh bývalého prezidenta Klause, aby bylo uspořádáno referendum kvůli uprchlickým kvótám. Politici se shodují, že Klausovo prohlášení je především populismus. Premiér Sobotka připomněl, že Klaus byl posledních 20 let odpůrcem referend a nyní náhle otočil. "Klaus se jen zviditelňuje na uprchlické krizi a využívá ji k dalšímu útoku na Evropskou unii, do které ve skutečnosti nikdy nechtěl," připomněl Sobotka. Za Klause se nepostavila ani jeho domovská ODS.
