S trochou nadsázky se dá říct, že druhou polovinu čtyřdenního hudebního festivalu poznáte tak, že když se u hlavního pódia objeví volná židle na posezení, vydrží prázdná asi tak minutu. Taky odpočinkové houpací sítě a fatboye v komerčních zónách jsou lidmi obsypané tak nějak více. Nemluvě o vzrůstajícím počtu piknikových dek. Přichází prostě doba zvolnění.
Jestli jsem si první dva dny letošního ročníku Colours of Ostrava něco opakovala, byla to věta: "Chtěla bych v jejich věku takhle vypadat a takhle křepčit". Hlavním hvězdám středy i čtvrtka, tedy Stingovi i Iggymu Popovi, je totiž oběma přes sedmdesát a když tak na ně na pódiu koukáte, nutně se vám vkrádá do hlavy myšlenka, jestli vy v jejich věku vylezete aspoň schody.
"Když dovolíte, já si přisednu," řekl starší muž s pivem a menší lahví vodky před sebou. "Nesluší se pít sám." Tak to na Ukrajině občas chodí. Rychlá přátelství přes vodku, kdy se za půl hodiny dozvíte celý život náhodného spolupijáka.
Cedule Prahy se vzdaluje ve zpětném zrcátku čtyřicetiletého Mercedes-Benzu zvaném piano. Vyjíždíme směr Francie spolu s padesátkou stejně nadšených veteranistů. Cílem je dojet k francouzskému pobřeží. Odstartoval Czech Oldtimer Express a některé posádky musely opravovat auto hned za Prahou.
Ve věku 82 let dnes zemřel po dlouhé nemoci na zástavu srdce bývalý politik, novinář a cestovatel Jaromír Štětina. ČTK to sdělil jeho syn. Štětinovo úmrtí potvrdili zástupci humanitární organizace Člověk v tísni. Štětina patřil k jejím zakladatelům.
Spor o zlato pod šumavským hradem, pouť po končících pražských nonstopech i překvapivě tragický příběh zahrádkářské kolonie v Ústí nad Labem, kterou se snaží zachránit muž s vizáží čerta. Reportér Aktuálně.cz Tomáš Klézl se i v roce 2024 snažil čtenářům přinášet reportáže o tom nejzajímavějším dění v regionech i v hlavním městě. Zopakujte si desítky jeho cest se speciální mapou Aktuálně.cz.
Nejvíce loajální špehové ruského prezidenta Vladimira Putina žijí v anonymitě. Aby se vyhnuli mezinárodním sankcím, tají svou podobu i datum narození. Investigativní novinářka ukrajinského deníku The Kyiv Independent Alisa Jurčenková v rozhovoru pro Aktuálně.cz popsala, kdo zůstává jednou z nejzáhadnějších postav ruské špionážní elity.
Ukrajinka Lesja pracuje jako učitelka ve školce a ještě před začátkem plnohodnotné ruské invaze se bála dotknout zbraně. Teď téměř denně vyrábí se svým mužem a otcem drony pro vojáky na frontě. Jak říká, už nevěří, že Západ pomůže. A není jediná. Na výrobě bezpilotních letounů se dnes podílí už tisíce Ukrajinců.
To se tak potkají Američanka a Čech v Japonsku v bambusovém háji. Ne, nejde o začátek vtipu, ale příběhu manželů Kocourkových, které dohromady svedla láska k zeleni, dobrému čaji, józe a kung-fu. Jan a Laura si tak nad pražskou Trojou vybudovali bambusový ráj a zahradnictví, kde nabízejí lidem pomoc s pěstováním exotických rostlin, ale i možnost na chvíli zapomenout na krušný život ve velkoměstě.
Zpravodaj Rádia Svobodná Evropa Roman Pahulych a jeho kolega, kameraman Pavlo Kholodov, natáčeli na začátku října reportáž o ukrajinských pilotech dronů, když kousek od nich náhle dopadl pravděpodobně dělostřelecký granát. Ze záběrů je patrné, že vojáky i novináře útok zastihl zcela nepřipravené.
Představte si, že většina populace náhle oslepne. Zážitková inscenace divadla Pomezí vás uvrhne přesně do takového světa. Jako divák se stanete součástí skupiny, která poslepu putuje světem rozpadající se společnosti odkázána na milost a nemilost svého okolí. Zbystřete své zbývající smysly, nastražte uši a ponořte se do světa inspirovaného románem Johna Wyndhama Den trifidů.
Novináři agentury Reuters natáčeli s obyvateli Jeseníku v Olomouckém kraji a Višňové v Libereckém kraji, kde extrémní povodeň způsobila obrovské škody. Místní popisují mimo jiné rychlost se kterou velká voda udeřila. "Chtěl jsem přeparkovat auto, ale během 10 minut byla voda všude," líčí třeba Jan Schopf situaci v Jeseníku.
"Po skončené oběti sám král donesl zlaté beránčí rouno do háje a přibil je zlatými hřeby na větev obrovského dubu," zní část jedné ze starých řeckých bájí, která vypráví o vzácném pokladu. Přestože jde pouze o pověst, odehrává se na skutečném místě. Je jím přímořská část současné Gruzie, která dávné časy dodnes připomíná například svou divokou přírodou. Míří sem i ukrajinští a ruští uprchlíci.
Majitel baru v jihoitalském městě Tamburi Ignazio D'Andria vzpomíná, jak si jeho děti po ránu hrávaly s černým prachem, který se přes noc objevil na jejich polštářích. O pět let později začaly vysmrkávat z nosu černý hlen a nejmladší dcera do měsíce zemřela. "Otrávila se. Už léta tady dýcháme jed," tvrdí a ukazuje směrem na nedaleký podnik, který od roku 1965 vypouští do okolí toxické zplodiny.
Ten srp s kladivem na kytaře Toma Morella nešlo přehlédnout. Levicově vyhraněný americký kytarista a zpěvák uzavřel program středečního prvního dne festivalu Colours of Ostrava. Jako hlavní hvězda asi komunistickým symbolem leckoho otrávil. Politických proslovů se ale člen kapely Rage Against the Machine zdržel a hudebně podal špičkový výkon.
Ruské útoky se od června soustředí především na průmyslovou aglomeraci kolem města Toreck. Armáda okupované země na jeho obranu povolala zkušené bojovníky z 95. výsadkové brigády. Zpravodaj Rádia Svobodná Evropa Marjan Kušnír, který strávil v jednotce několik dní, přinesl svědectví z ostřelované fronty.
Z pukliny v podlaze česko-slovenského pavilonu se line zneklidňující hudba. Mísí hymny Česka, Keni, mezivládní organizace zvané Východoafrické společenství, ale také britského Commonwealthu, Evropské unie či zaniklého Československa. Do benátského parku Giardini, kde se právě odehrává 60. ročník velkolepého bienále umění, odkazy na národní symboly prostě patří.
Už za půl roku má mít Česko novou chráněnou krajinnou oblast. Má jí být území lužních lesů na jižní Moravě v klínu mezi Moravou a Dyjí, jednoduše nazvané Soutok. Ochránci se radují, jenže vláda i přes provedené ústupky naráží na další překážky. Část místních proti vyhlášení chráněné oblasti protestuje. Pokud ale Česko ochranu cenného území nevyřeší, hrozí mu pokuta.
"Můžeš se mnou jet, když ti nebude vadit moje muzika," říká kamioňačka Monika Šustrová. Za volantem strávila většinu života, s kamionem byla na Sibiři i v Sýrii. Teď jezdí pravidelně se zbožím z Česka do Nizozemska a svou práci i po třiceti letech miluje. "Řídit kamion byl odmalička můj sen. Mám tady klid a procestovala jsem Evropu," říká 50letá žena, se kterou jsem na cestě strávila dva dny.
Na dronové základně nedaleko frontové linie v Charkovské oblasti se ukrajinští vojáci soustředí na jedinou věc - zabíjení Rusů. Je to nejtajnější místo v regionu, kam téměř nikdo zvenčí ještě nevstoupil. Válečný novinář David Patrikarakos měl možnost střeženou základnu navštívit. Deníku Aktuálně.cz popsal, co viděl.
