V Indii je asi 40 milionů stavebních dělníků, z nichž minimálně pětinu tvoří ženy. Slouží jako levná pracovní síla bez jakýchkoliv záruk bezpečnosti pro ně a jejich děti. Často za prací migrují, a žijí proto přímo na stavbách.
Největší překážkou mezi dětmi a pobytem venku je podle rodičů internet a počítačové hry. Děti ve výzkumu Nadace Proměny uvedly, že svůj čas venku tráví nejraději, internet je ale v těsném závěsu. Z výzkumu vyplynulo, že v průměru tráví děti venku necelé dvě hodiny ve všední den a necelé tři během sobot a nedělí. Dvěma třetinám dotázaných dětí to přijde tak akorát.
Skoro celý den se senátoři přeli o novelu školského zákona, která zavádí povinnou školku pro pětileté děti, povinné přijímací zkoušky na střední školy i povinnou maturitu z matematiky. Nakonec novelu školského zákona nechali tak, jak ji schválila Poslanecká sněmovna. Největší hádka byla o zavedení povinné školní docházky od pěti lety a nárok na místa ve školkách pro dvouleté děti. Ta nakonec od roku 2020 zajištěná budou.
V pondělí začaly přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, kam se hlásí děti z pátých či sedmých tříd. Zájem o ně je velký, a to zejména v Praze, kde loni uspěl každý čtvrtý až pátý uchazeč o osmileté gymnázium. Dětí díky silným ročníkům přibývá, míst je ale pořád stejně. Část odborníků s rozdělováním dětí podle schopností v tak nízkém věku nesouhlasí. Opírají se o studie, které ukazují, že na gymnáziích nestudují vždy děti nejchytřejší, ale ty, které se hodně připravovaly a mají dobré rodinné zázemí. Nová studie ukázala, že z nejlepších řešitelů matematického testu se jich na gymnázium nedostala ani polovina.
V září začíná platit zákon podporující společné vzdělávání postižených dětí v běžných třídách. Stát nově garantuje dětem podporu, jakou potřebují. Data ze zápisů do prvních tříd však ukázala, že novinka zatím rodiče dětí se speciálními potřebami neláká. Zájem o praktické školy, které se na vzdělávání dětí s handicapy specializují, je stejný jako loni, uvedlo ministerstvo školství. Předsedkyně aliance Rodiče za inkluzi Hana Kubíková tyto výsledky očekávala. Podle ní školy vůbec nevědí, jak to bude fungovat, a nechtějí rodičům nic zaručit. Klára Laurenčíková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání považuje za úspěch, že rodiče neodradila negativní kampaň vedená proti inkluzi.
Šestadevadesátiletý Vojmír Srdečný v úterý spolu s dalšími učiteli převzal Medaili ministerstva školství za dlouhodobě vynikající práci. Ještě než se dostal k učitelské práci, sebralo ho jako vysokoškolského studenta gestapo a odvezli ho do koncentračního tábora Sachsenhausen. Práci tělocvikáře se věnoval od roku 1947, kdy v rehabilitačním středisku v Kladrubech začal pracovat s tělesně postiženými dětmi a založil tam Kladrubské hry. Ocenění z rukou ministryně školství Kateřiny Valachové převzal také Robert Gresl, učitel, který umí žáky nadchnout pro matematiku, stejně jako pro cizí jazyky či zpěv. Ve školství působí čtyřicet let, letos dokončuje poslední rok.
Předběžná čísla ukazují, že se situace loni proti předchozímu roku mírně zhoršila a míra ohrožení příjmovou chudobou se dostala na 9,8 procenta. Hranice chudoby jednotlivce loni odpovídala loni 10 240 korunám, samotného rodiče s jedním dítětem do 13 let pak částce 13 311 korun.
Jak bude či nebude fungovat společné vzdělávání dětí s různými handicapy v běžných třídách, v posledních měsících řeší učitelé, média i politici. Státy jako Velká Británie, Finsko či Norsko už se o inkluzi snaží i několik desítek let. Aktuálně.cz mělo možnost podívat se na inkluzivní vzdělávání přímo v norském Oslu. Zažitá představa, že se při inkluzi všechny děti bez ohledu na své handicapy učí v jedné třídě, v Norsku tak úplně neplatí. V Česku se má změnit vzdělávání handicapovaných od letošního září.
Norsko brzy zásadně změní postupy sociální služby Barnevernet, která je v Česku známá kvůli kauze Evy Michalákové, jíž v Norsku odebrali dva syny a ona se je už pět let snaží získat zpět. "V Norsku vznikne nový úřad. Ten se spojí s Českem hned, jakmile začne vůbec nějakou českou rodinu vyšetřovat," uvedla pro Aktuálně.cz právní poradkyně ředitelství Barnevernetu Agnete Krogvigová. Ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Česku Zdeněk Kapitán tuto informaci potvrdil. V případě odebrání půjdou děti do Česka, ne do Norska, jako je tomu dnes. Na již odebrané děti se nicméně novinka nevztahuje.
Jen na čtyři dny placeného volna místo plánovaných sedmi by měli mít nárok čerství otcové. Ministryně Michaela Marksová slevila kvůli nesouhlasu ministerstva financí z původního plánu na délku otcovského volna. Teď věří, že návrh ve vládě projde a nová dávka začne fungovat už od příštího roku.
Mladí lidé s dětmi budou moci žádat o půjčku do 600 tisíc korun ze Státního fondu rozvoje bydlení. Získat mohou maximálně polovinu ceny nového domu nebo bytu. Podmínky mají být výhodnější než u bank – díky nižšímu úroku a lepším možnostem odkladu nebo přerušení splácení.
Děti ve školce státu přináší zisk. Zaměstnaný rodič vydělává víc peněz, platí z nich daně a odvádí pojistné, na čemž stát vydělá. A na pracujících lidech navíc ušetří na sociálních výdajích. Pokud poslanci v pátek schválí novelu zákona, budou mít obce povinnost nově zajistit místa ve školkách pro čtyřleté a později i tříleté děti. Nyní musí mateřské školy přednostně přijímat předškoláky − nejčastěji pětileté děti.
Fotku kanadské fotografky zachycující první okamžiky homosexuálních rodičů, kteří drží poprvé v náručí své právě narozené dítě, zneužili evropští politici. K publikování materiálu v kampani proti homosexualitě nedostali od autorky povolení. Otcové ze snímku jsou celou záležitostí pobouřeni, proti homofobii chtějí ale bojovat laskavostí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo návrh změn. Chce zrušit maximální možnou výši rodičovského příspěvku, která je nyní na 11 500 korunách měsíčně (celkový maximální limit zůstane). Uvolní přísné podmínky čtyřletého čerpání pro rodiny, které nedosáhly na mateřskou. A chce zrušit omezení doby, kterou děti do dvou let mohou trávit v jeslích.
Ministerstvo práce přepracovalo návrh, podle něhož by lidé s dětmi ušetřili na sociálním pojištění, zatímco bezdětní by si oproti současnému stavu připlatili. Proti původním plánům si nemají pohoršit lidé, kteří sice mají děti, ale už je nevychovávají. O aktuálním stavu chystaných změn v důchodovém systému jsme hovořili s Ivou Merhautovou, náměstkyní ministryně práce, která změny v důchodovém systému připravuje.
V případě, že skončila zákonná šestiletá doba spoření, nebude k výpovědi "dětské smlouvy" potřeba souhlas soudu. Rozhodli o tom senátoři, když částečně podpořili návrh opoziční ODS na zjednodušení dosavadních pravidel.
Soud v Dallasu řešil kuriózní případ krádeže. Otec zabavil z výchovných důvodů dceři mobilní telefon, který odmítal vrátit i přes naléhání její matky, s níž nějakou dobu nežije. Celý spor skončil udáním na policii a vyšetřováním. Místní orgány neměly pro otcovy výchovné metody pochopení, proto ho zatkly a obvinily z krádeže. Za velkého mediálního zájmu byl propuštěn na základě nedostatečných důkazů i s mobilním telefonem, který si s sebou odnesl.
O letošní novince zatím lidé příliš nevědí, ukázala anketa mezi penzijními společnostmi. Ty zatím uzavřely desítky "dětských" smluv, do konce roku jich ale čekají tisíce. Dětská spoření se zhodnocují stejně jako u dospělých, neliší se ani velikost státního příspěvku. Jen na daňový odpočet není nárok.
Osmačtyřicet procent mladých mužů do třiceti let stále bydlí u rodičů. V roce 1995 to přitom bylo pouze 32 procent. Podíl žen žijících u rodičů se dokonce zdvojnásobil. Dnes se později osamostatňuje zhruba každá třetí žena. Podle sociologa Daniela Prokopa to souvisí s cenou bydlení a délkou studia, ne pouze s leností mladých osamostatnit se.
Ústavní soud se zastal rodičů pokutovaných za to, že nenechali naočkovat svoje dítě. Důvodem pro odmítnutí vakcíny může být podle soudu nejen náboženství, ale i svědomí. Každý z rodičů byl dřívějším rozhodnutím soudu potrestán pokutou 4000 korun.
