Post místopředsedkyně Evropského parlamentu vůbec poprvé získala Romka. Maďarská europoslankyně Lívia Járóková, která dlouhodobě usiluje o lepší postavení Romů ve společnosti, měla podporu i u českých politiků.
Prezident uvedl, že mezi nepřizpůsobivými občany je nejspíš 90 procent Romů.
Tajemník SPD a blízký spolupracovník Tomia Okamury Jaroslav Staník podle svědků říkal ve sněmovně rasistická hesla. Jaroslav Staník tvrdí, že je to sprostá lež.
Až 80 procent Romů žije v Evropě pod hranicí chudoby, podíl mladých Romů, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání, je v Česku šestkrát vyšší než u většinové populace. Nelichotivou situací této menšiny se zabývá švédská europoslankyně Soraya Postová. "Nerespektujeme základní práva Romů a vytlačujeme je na okraj společnosti," upozorňuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz. Politička, která v europarlamentu zasedá ve frakci socialistů, je po matce Romka a po otci Židovka.
Malby, plastiky i videoinstalace vystavují v brněnském Místodržitelském paláci na výstavě Vesmír je černý romští umělci. Projekt je koncipovaný jako exkurz do romské kultury a sociálních hnutí 20. století. Jeho součástí jsou i díla současných umělců, jež vznikla během sympozia letos v září. Jedním z cílů výstavy je podle kurátorky Ladislavy Gažiové prezentace umění, které se vyhýbá folklorním klišé. Výstava sestává převážně z děl sbírek Muzea romské kultury. Její název pak odkazuje k afrofuturistickému kulturnímu hnutí, jehož zástupci viděli naději ve vesmírné diaspoře. Část vystavených prací se k této myšlence vrací a nese se tak v linii romafuturismu snažícímu se o rovnoprávnost.
Slováci od sobotního rána sobotu volí v regionálních volbách. Nejsledovanější souboj o post župana (česká obdoba hejtmana) se odehraje v Banské Bystrici, kde své křeslo obhajuje extremista Marian Kotleba.
Nejde o propad obliby ČSSD, o její neprogram, netvář, netvar, jde o to, že vládní strana trpí - a tím i podporuje - nenávistné postoje.
Václav Klaus Alternativu pro Německo podporuje, dělá pro ni. Andrej Babiš ji považuje za vítěze voleb. Jako by neviděli, jak nás ohrožuje.
Nemůžeme nechat příslušníky majority, aby určovali, kdo jsou a kdo nejsou Romové, upozorňuje bývalý terénní pracovník Vojtěch Lavička. Důležité je, čím se Rom cítí být navenek, nemůžeme se hrabat v jeho duši, dodává.
Politik, který dělá věci nikoliv na efekt, ale proto, že se to patří nebo to tak slíbil, je vzácný jako sníh v srpnu. Takže postup vlády stojí za uznání.
Stát odkoupí vepřín stojící na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku. Vláda koupi v pondělí schválila, napsal na Twitteru ministr pro lidská práva Jan Chvojka. Částku, za níž stát vepřín od společností AGPI odkoupí, zatím ale nezveřejnil. Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. O odkupu místa jednalo již několik předchozích vlád, nikdy se však nepodařilo obchod realizovat. V letském koncentračním táboře zahynulo během druhé světové války přes 300 Romů, dalších 500 skončilo v Osvětimi.
Kolem 200 lidí se v neděli u Památníku Hodonín u Kunštátu na Blanensku sešlo, aby uctili památku obětí romského holokaustu za druhé světové války. Letos v srpnu je to 74 let, co z tehdejšího cikánského tábora byly násilím odvezeny romské rodiny do Osvětimi, kde naprostá většina z nich zahynula. Příchozím to připomněla Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury, které pietní akt pořádalo. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že každý pomník obětem holokaustu je pomníkem proti nenávisti. Přítomní se sešli v místech, kde byl tábor.
Společnost AGPI akceptuje návrh nabídky vlády na odkup vepřína v Letech na Písecku. Částku, za kterou vláda objekt koupí, ani jedna ze stran zatím nezveřejní. Podle informací Aktuálně.cz by cena neměla přesáhnout 500 milionů korun. Místopředseda představenstva AGPI Jan Čech řekl, že představy společnosti o částce byly výrazně vyšší. Podle něj byl stát při vyjednávání "velice přísný". "Je to další důležitý krok k vyřešení tohoto letitého problému," poznamenal ministr kultury Daniel Herman.
Romští žáci se ve vzdělávací systému často setkávají se segregací či diskriminací. Mnohdy jsou z hlavního vzdělávacího proudu úplně vyloučeni. Česko za segregaci romských děvčat a chlapců a jejich odsouvání do takzvaných zvláštních škol, které jsou pro děti s lehčím či těžším mentálním postižením, sklízí dlouhodobě kritiku domácích i mezinárodních organizací. Podle odhadů do základních škol chodilo v posledním školním roce zhruba 33 860 romských školáků a školaček. Představovali tak 3,7 procenta všech žáků.
Podle ministra kultury Daniela Hermana by vláda mohla do konce prázdnin vyjednat odkoupení vepřína v Letech u písku, ke byl během 2. světové války koncentrační tábor pro Romy. "Jednání probíhají velmi dobře. Jsme v podstatě před posledním krokem, tedy před dohodou, kterou by na jedné straně schválila vláda, na druhé straně akcionáři," uvedl Herman. Vláda odkup řeší v takzvaném důvěrném režimu, konkrétní informace tedy ministři nebudou zveřejňovat.
Čeští i zahraniční aktivisté odmítají slova prezidenta Miloše Zemana o tom, že zrušení vepřína v Letech by bylo národohospodářskou ztrátou. "Co vznikne na tomto území? Prázdná plocha, nic víc," uvedla hlava státu s tím, že už coby premiér odmítl vepřín zlikvidovat, protože by to bylo příliš drahé. "Zemanovy výroky jsou fackou do tváře romským obětem holokaustu, jejich rodinám a členům české romské komunity obecně," reagoval například mluvčí občanského sdružení Konexe Miroslav Brož.
Stovky lidí z patnácti zemí se v sobotu sešly na místě bývalého romského koncentračního tábora v Letech, na němž dnes stojí vepřín. Žádali zde, aby vláda přestala slibovat, že ostudný stav vyřeší, ale konečně tak učinila - a to buď vykoupením nebo vyvlastněním vepřína a stavbou pomníku. "Několik milionů eur není pro státní rozpočet nic, důstojnost lidí, kteří zde zemřeli, je důležitější," řekl za organizátory Benjamin Abtan z protirasistické organizace EGAM. Z vlády dorazil jen ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který řekl, že se za současný stav stydí. Britská europoslankyně Julie Wardová pak hovořila o tom, že vepřín na místě koncentračního tábora je "urážkou evropských hodnot i Romů".
Ospalé centrum Prahy probudil v rozpálené páteční odpoledne divoký průvod, konající se každoročně během festivalu romské kultury Khamoro. V tradičním procesí kráčelo, hrálo a tančilo několik hudebních skupin a spolu s nimi i mnoho tanečníků a tanečnic. V polovině cesty se pak přidaly i povozy s dětmi na korbách. Khamoro, které se koná už od roku 1999 a jehož název se z romštiny překládá jako slunce, měl na programu i řadu přednášek a debat. Festival vyvrcholí v pátek a sobotu koncerty v pražských klubech. V galerii se můžete podívat, jak pestrobarevný průvod procházel z Václavského náměstí na to Staroměstské.
Odbornice na sociální začleňování Monique Fletcherová je přesvědčená, že pro úspěšné zvládnutí studia je klíčové, aby se do školních aktivit zapojili i rodiče. "Když vzděláváním nejsou nadšení jejich rodiče, je těžké, aby se nadchly děti," vysvětluje svou filozofii. Fletcherová nyní na pozvání nadace Open Society Fund přijela do Česka, aby se podělila o své zkušenosti, které bychom mohli využít při zapojování romských rodičů do vzdělávání jejich dětí. Přečtěte si rozhovor pro Aktuálně.cz.
K obyvatelům brněnského Cejlu je nejtěžší přistoupit jako k sousedům a bez předsudků, lidé na ulicích jsou otevření, ale je těžké získat si jejich důvěru a dostat se k nim domů, říká Kateřina Šedá. Její kniha Brnox – průvodce brněnským Bronxem letos získala Magnesii Literu za publicistiku. Komunikace s obyvateli prý byla plná humoru, zesměšňovali ji i sebe samé. Podle ní nepotřebují lítost, ale to, aby k nim ostatní přistupovali jako k sobě rovným.
