Zatím jde jen o "trénink na rozjezd". Berme to jako nastartování procesu regenerace či transformace, z nichž v minulosti vždy vyrostlo něco zajímavého, říká o uprchlické vlně egyptolog Miroslav Bárta.
Současný vysoký řecký dluh není tou koulí, která by bránila hospodářskému růstu, základem jsou reformy, říká "pan Euro" Oldřich Dědek. Efekt nákazy z Řecka na jiné ekonomiky není podle něj žádný.
Nevěnuji se pouze tomu, jak ten stroj vypadá, ale snažím si před návrhem stanovit několik desítek kritérií, říká držitel prestižního ocenění za design obráběcího stroje Martin Tvarůžek.
V systému je pro pediatry řada nástrah a překážek, aby se mohli rychle a kvalitně vzdělávat, ročně chybí polovina lékařů navíc, říká Luděk Ryba. Podle něj hrozí, že časem nebude mít kdo léčit děti.
Ta konkurence je tak obrovská, že si nějaký obchodní řetězec nedovolí zvýšit ceny a říkat, že je to kvůli novele zákona o významné tržní síle, konstatuje ministr zemědělství Marian Jurečka.
Nedůvěru české společnosti vůči politickému systému považuji za větší problém než samotnou korupci, říká programový ředitel Transparency International Radim Bureš, který volá po regulaci lobbingu.
Rozhovor s ředitelkou společnosti udělující bio certifikace o české nedůvěře ke zdravým potravinám a smyslu ekologického zemědělství pod hlavičkou bio.
Míra xenofobie je v každém národu stejná, u nás se bohužel stalo projevování xenofobních názorů obecně přijatelné, říká profesor filozofie Miroslav Petříček. Můžou za to podle něj i média.
Rozhovor s islandským režisérem Grímurem Hákonarsonem o jeho dramatu Berani a srovnání islandské a české kinematografie.
Poprvé jsem si to mohla dělat absolutně po svém, říká o své nové výstavě fotografka Lenka Hatašová, která vyfotila třeba houslistu Pavla Šporcla. Ten spolupráci s ní velmi oceňuje.
Moje tvorba byla a bude svobodná, nelze si mě koupit na to, abych namaloval hrušku, když chci namalovat jablko, říká výtvarník Pasta Oner. Dodává, že nejvíc nápadů má při mikrospánku.
Šance, že bude postaven před soud viník na nižší úrovni, ta tam jistá je, říká novinářka Petra Procházková. Zároveň ale dodává, že příliš nedoufá, že bude někdo souzen za odpovědnost politickou.
Rozhovor s umělkyní Lenkou Klodovou o nahotě na veřejnosti, striptýzu a sexistických reklamách.
Mám natolik odlišné názory, že bych v Afghánistánu už nemohla žít, i když se tam změnila situace. Jsem feministka, říká Fatima Rahimi. Když se podle ní mluví v médiích o migrantech, jsou to jen čísla.
Dokud stát nebude mít jasno, na co uhlí potřebuje, tak bych s limity nehýbala, říká šéfka SÚJB Drábová. Ve věci úložiště jaderného odpadu musí mít podle ní přednost veřejný zájem i proti vůli menšiny.
V kterých nemocnicích se ženám rodí nejlépe a jaké oblasti porodnictví volají po změně? Rozhovor s psycholožkou Simonou Horákovou Hoskovcovou o průzkumu spokojenosti českých žen.
Panuje katastrofální deficit dobré vůle. Ani Rusové, kteří mají společné cíle, se neumí na ničem dohodnout, protože kompromis se pokládá za neúspěch, říká český rusista v rozhovoru s Karlem Hvížďalou.
Západní země byly před lety v podobné situaci jako my teď, když přicházeli uprchlíci z komunistických zemí a tajná policie mezi ně infiltrovala svoje agenty, říká spisovatel Luděk Navara.
Závěrečná řeč Davida Ratha nevrhla na jeho proces nové světlo, padlo ale mnoho zaznamenáníhodných věcí, říká Jana Klímová z Respektu. Rath podle ní vnesl do procesu pachuť toho, že je něco špatně.
Technologie nás před změnami klimatu nezachrání, říká klimatolog Alexander Ač. Oteplování je podle něj spojené s dalšími jevy, které výsledný efekt ještě zvýrazňují.
