„Světlonoc má moc dát hlas lidem, kteří ho jinak nemají, a schopnost hovořit k těm, kteří by jinak neposlouchali. To nám dnes chybí. Všichni máme nějaký názor a svoji pravdu a navzájem se neposloucháme,” říká režisérka Tereza Nvotová. „Když někdo nežije tradičně a “tak, jak se má”, objevují se hony na čarodějnice. Na vesnicích na bosorky někteří lidé pořád ještě věří” dodává.
Zprávy z ukrajinské fronty už na řadu lidí nepůsobí tak silně, jako když ruská invaze začala. Otupělosti vůči válce si všímá i spisovatel Jan Němec. Ve své nové knize Liliputin přináší povídky, které se odehrávají na pozadí konfliktu a rozvíjejí útržky z médií. V rozhovoru popisuje, proč by si rád zkusil práci válečného reportéra i proč se stírají hranice mezi politickými událostmi a reality show.
Nejhezčí fotografickou knihou roku se stala publikace nazvaná Circles, kterou vydala Bára Prášilová v nakladatelství PositiF. Ocenění knize udělila v polovině dubna Asociace profesionálních fotografů. Fotografka v rozhovoru vysvětluje, jak kniha vznikala, proč ráda vytváří své vlastní světy, a popisuje, že má raději realitu než Photoshop.
Minulý týden policie zadržela 12 tisíc migrantů a 125 převaděčů. Kvůli zhoršené situaci vláda zavedla kontroly na hranicích se Slovenskem. Analytik z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že Češi Syřany vnímají hůře než Ukrajince, protože jim je dění na Blízkém východě vzdálené. Bezpečnostní riziko podle něj ale syrští uprchlíci představují.
„Z tématu jsem měl velký respekt. Pojmout ho rovnocenně z obou perspektiv mi přišlo troufalé, ale zároveň velmi zajímavé,” říká Damián Vondrášek, režisér webového seriálu České televize nazvaného Pět let. Jeho hrdinka Tereza má společně strávenou noc spojenou se znásilněním. David si ji pamatuje úplně jinak.
Píše zejména o politice, okruh jeho zájmů je ale mnohem širší. Sleduje dění v Česku a také na svém rodném "tradičním" Slovácku. Radek Bartoníček rád fotí a natáčí, svá videa dává na Twitter, kde má přes 40 tisíc sledujících. Přiznává, že často pochybuje o smyslu své práce, ale nakonec vždycky dojde k přesvědčení, že novinařina má svůj smysl a užitek. "Je pro mě mnohem víc než zaměstnání," říká.
Obránce jihoukrajinského Mariupolu Mychajlo Djanov, kterého Rusové na konci září propustili, promluvil o nelidských podmínkách v ruském zajetí. Dozorci podle jeho slov ukrajinské zajatce týrali hladem a zacházeli s nimi jako se zvířaty. "V Olenivce jsme jedli krmné směsi bez soli. Ta byla totiž zakázána, abychom nezískali minerály," uvedl v rozhovoru pro ukrajinský server Front 18.
"Je spousta podob úspěchu. Někdo chce být na plakátech ve velkých městech, já si přeju s muzikou expandovat. Baví mě cestovat. Nelituju ani koruny, kterou jsem do hudby investovala," říká zpěvačka Lenny, vlastním jménem Lenka Filipová, která nedávno vydala nové album Heartbreak Culture. "Je to trochu generační výpověď. Umíme mluvit o emocích, ale zároveň jsou někteří z nás křehčí," míní.
Když hlavní hrdinka nového filmu Buko zdědí starého cirkusového bělouše, bere ho nejdřív jako danajský dar. Nakonec ji ale zvíře přiměje, aby v důchodovém věku vykročila z komfortní zóny. Režisérka Alice Nellis se koňů nebojí, dokonce si už dva pořídila. V rozhovoru vysvětluje, proč se během natáčení rozhodla odstěhovat na venkov i proč ji tak těší, když může od duševní práce odběhnout k manuální.
Slavná sága o podivné kodaňské nemocnici, která byla postavená na mokřinách, kde lékaři zápasí s limity medicíny i svými kolegy a hrůza se potkává s humorem, pokračuje. Dánský režisér Lars von Trier se po desítkách let vrátil k seriálu Království.
Porucha pozornosti s hyperaktivitou se podle světového průměru vyskytuje u deseti procent dětí a pěti procent dospělých. Část společnosti přitom stále předpokládá, že jde o výmysl rodičů, již svoje potomky neumí vychovat. Třiadvacetiletá studentka psychologie Alena Spálenská proto na instagramovém účtu Můj ADHD mozek sdílí vlastní zkušenosti s nemocí i zjištění odborníků, která mýtus nabourávají.
„Měl jsem strach, jak mě veřejnost přijme v roli drogového dealera. Byla to pro mě ale naprosto jedinečná příležitost, je to nejzásadnější role mého života. Zatím jsou reakce pozitivní,” říká herec Adam Mišík o filmu Banger, který nově promítají kina. „Důvod, proč u nás mladí lidé nechodí do kina, je, že nemají na co. České filmy se jim v tématech nevěnují. Chtěli jsme to zkusit," dodává.
Podle kytaristy Josefa Ostřanského je hudba silná závislost. Neopustila ani brněnskou alternativní kapelu Dunaj, přestože ta krátce před smrtí frontmana Jiřího Kolšovského v roce 1998 zanikla. Nedávno se však tři zbylí členové rozhodli pokračovat bez něj.
O Adamu Mišíkovi a Marcelu Bendigovi se díky novému filmu Banger mluví jako o vycházejících hereckých hvězdách. První ztvárnil drogového dealera Alexe, který chce prorazit v rapu, druhý si zahrál jeho věčně zfetovaného kumpána Láďu. V rozhovoru vysvětlují, proč je při natáčení zastavila policejní hlídka i proč na place potřebovali odborníka na návykové látky, přestože před kamerou žádné neužívali.
Už jako puberťák se toužil stát kriminalistou. K vysněné profesi nakonec přičichl až oklikou díky herectví – třeba když ztvárnil kapitána Plíška v minisérii Devadesátky. To, že se vyšetřováním vražd nemohl živit, nesl Martin Finger těžce. Sklon k melancholii zdědil po matce, která trpěla depresemi. Jak se svěřil v rozhovoru, právě na ni myslel, když se ujal role zlomeného muže v novém filmu Slovo.
„Ukazujeme, že ženy začínají vítězit nad muži. A my to vítáme. Příběh Pozadí událostí má feministické vyznění. Kdyby to bylo tak, jak píše část kritiků, tak by mě žena vyhodila z okna,” odmítá režisér Jan Hřebejk, že by nová minisérie České televize obhajovala vztahy pedagogů se studentkami. „Ukazujeme, proč je to toxické a proč jsou ti lidé směšní. Ale smějeme se všem postavám,” říká.
„Filmem jsem chtěla položit divákům a divačkám otázku, co mají zapotřebí. Aby z něj odcházeli a přemýšleli, kde jsou hranice slova, které někomu dají, kde ho třeba překročili a mrzelo je to. Raději otázky dávám, než bych říkala, jak to je,” tvrdí Beata Parkanová, scenáristka a režisérka filmu Slovo, který získal dvě ceny na karlovarském festivalu. Teď ho promítají kina.
Matka, která se v domácnosti cítí jako v kleci. Děkanka, která potírá sexismus na univerzitě. Nebo policistka, která zakládá rodinu s partnerkou. Režisér Jan Hřebejk pro Českou televizi natočil minisérii Pozadí událostí, která zkoumá ženskou emancipaci a krizi mužství. V rozhovoru popisuje, proč se nepovažuje za zastánce starých pořádků i proč je debata o manželství pro všechny plná nedorozumění.
"Žižka je dnes jen vzpomínkou na hodiny dějepisu," je přesvědčen Michal Stehlík. A nic nového do debaty o vojevůdci podle něj nepřináší ani nový snímek. Jako symbol české národní identity už Žižka zažil lepší časy, spoléhali na něj obrozenci, první republika i komunisté. Ať už jsou výklady jakékoliv, více vždy vypovídají o našem vidění světa než o husitském veliteli, tvrdí Stehlík.
Kateřina Illnerová jako první česká ilustrátorka vyhrála soutěž Silent Book Contest na veletrhu v italském Turíně, přitom stále ještě studuje v ateliéru Komiks a ilustrace pro děti na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. „Kreslím třeba do čtyř hodin do rána. Jako studentka jsem ráda, že o moji práci lidé stojí, ještě neumím říkat ne,” říká.
