Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 68,5 miliardy Kč více, než do něj odvedla, informovalo ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice země (rozdíly mezi příjmy z EU a odvody do ní) činila 44,7 miliardy Kč. Zvýšení čisté pozice je podle ministerstva způsobeno vyšším tempem čerpání peněz z fondů EU.
Projděte si, jaké novinky přinese od ledna příštího roku změna spotřebních daní a rozšíření povinnosti evidovat tržby.
Generální ředitel České televize Petr Dvořák má do začátku ledna podrobněji vysvětlit některé položky plánovaného rozpočtu a nejpozději do 15. února předložit plány dlouhodobého rozvoje do roku 2024. Radní argumentovali, že nemohou odsouhlasit rozpočet bez toho, že by věděli, jak se bude rozpočet vyvíjet v následujících letech.
Japonská vláda podpoří ekonomiku balíkem opatření v hodnotě zhruba 13 bilionů jenů (2,8 bilionu Kč). Oznámil to japonský premiér Šinzó Abe. Podle listu Financial Times jde o první japonský balík rozpočtových stimulů od roku 2016. Japonsko je třetí největší ekonomikou světa za Spojenými státy a Čínou.
Česká republika zvýší svůj příspěvek do rozpočtu Severoatlantické aliance. Nově by do společné kasy měla platit o 42 milionů korun více, nyní přispívá 580 milionů.
Pokud stále nevíte, co koupit pod stromeček, zkuste se podívat na aukční portál nabidkamajetku.cz, který spravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, napsala na sociální sítě ministryně financí Alena Schillerová. Mezi nemovitými i movitými věcmi stát nabízí například vojenský bunkr, vystřelovací nůž i mobilní telefony nebo auta. A některé z věcí pocházejí i z trestné činnosti.
Jednání Poslanecké sněmovny se ocitlo v málo vídané situaci. Opozičním poslancům se s přestávkami daří už několik jednání a desítky hodin blokovat snahu vlády Andreje Babiše zvýšit daně a některé poplatky. Vláda neprosadila zvýšení dani na středeční schůzi sněmovny. Může se tak stát, že do konce roku zvýšení neprojde, přestože s penězi z těchto daní už vláda počítá v rozpočtu na rok 2020.
Sleva ve výši 75 % pro studenty a důchodce, kterou ve vládě prosadil premiér Andrej Babiš, přišla za první rok státní pokladnu na 5,6 miliardy korun. Navíc se ukázalo, že stát soukromým dopravcům bez problémů proplácí i stovky korun za jediný lístek. Jak je to možné? Vládní jízdu za miliardy shrnuje Martin Veselovský.
Ministerstvo kultury získá příští rok 250 milionů korun navíc na živé umění z peněz, které se podařilo ušetřit v letošním rozpočtu. Z toho 100 milionů půjde na podporu festivalů jako je Smetanova Litomyšl či Pfestivaly. Řekla to ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
České předsednictví v Evropské unii v druhé polovině roku 2022 by mělo stát zhruba 1,24 miliardy korun. Na pondělním zasedání to schválila vláda. Pro materiál předložený premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) nehlasoval žádný z ministrů nominovaných sociální demokracií. ČSSD považuje plánované výdaje za podhodnocené.
Vláda odpoledne jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun. Hlavními prioritami rozpočtu jsou podle koalice ANO a ČSSD zvýšení důchodů, platů učitelů, rodičovského příspěvku a výdajů na výzkum a vývoj. Prezident Miloš Zeman řekl, že je připraven rozpočet podepsat.
Pražské podzemí je protkané stovkami protiatomových krytů. Jsou to místa poslední záchrany navržená tak, aby populaci metropole ochránily ve chvíli, kdy by tam explodovala jaderná hlavice. Kryty vznikaly v 50. a 60. letech jako reakce na studenou válku mezi USA a Sovětským svazem. Přestály ale i stržení železné opony a dalších třicet let svobody. Teď však chce pražský náměstek Pavel Vyhnánek (Praha sobě) velkou část z nich zrušit.
Doporučení finančních expertů zní jasně: Lidé by měli mít k dispozici finanční zásobu ve výši nutných výdajů na minimálně tři, ideálně šest měsíců. Jenže jak to udělat, když řada lidí žije od výplaty k výplatě?
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhne růst platů ve veřejné sféře pro příští rok kolem tří procent místo dosud navrhovaných dvou procent. Důvodem je aktuálně vyšší odhad inflace. Schillerová ve středu ráno jednala o rozpočtu na příští rok se šéfkou sněmovního rozpočtového výboru Miloslavou Vostrou (KSČM). Vostrá řekla, že jako optimální variantu vidí pětiprocentní růst platů. Schůze tripartity o platech bude 9. září. Vostrá dodala, že KSČM rozpočet se 40miliardovým schodkem i přes výhrady nakonec podpoří.
Ministerstvo zdravotnictví dostane k rozpočtu na příští rok navíc 220 milionů korun. Po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba za ANO). Podle návrhu rozpočtu měl resort dostat 9,2 miliardy, letos hospodaří s 8,2 miliardy korun.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) získá pro svůj resort příští rok o 5,9 miliardy korun víc, než s jakou částkou počítal návrh rozpočtu. Dohodla se na tom s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Maláčová původně žádala přidat 11,7 miliardy korun.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) vyjednala do rozpočtu úřadu na příští rok 251 milionů korun navíc. Ministerstvo tak má mít napřesrok na výdaje přes 31 miliard. Benešová požadovala navýšení o půl miliardy, výsledek čtvrtečního jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) však označila za rozumný kompromis a řekla, že odchází spokojená.
Ministerstvo životního prostředí dostane oproti původnímu návrhu rozpočtu na příští rok 250 milionů korun navíc na boj se suchem. Tuto částku požadoval ministr Richard Brabec (ANO) na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Na boj se suchem a klimatickou změnou půjdou peníze v rámci stovek projektů Programu péče o krajinu, řekl po jednání Brabec. Rozpočet ministerstva by tak měl příští rok činit zhruba 6,24 miliardy bez evropských dotací, s nimi téměř 16 miliard korun.
Jednání ministryň práce Jany Maláčové (ČSSD) a financí Aleny Schillerové (za ANO) o podobě rozpočtu resortu práce na příští rok skončilo bez výsledku. Vyjednávání mělo původně trvat hodinu, protáhlo se na pět hodin. Pokračovat bude pokračovat v pátek, oznámila později Maláčová. Pro svůj resort požaduje o 11,7 miliardy korun víc, než navrhlo ministerstvo financí.
