Není to tak dávno, co jeden z nejuznávanějších současných klavíristů sir András Schiff rušil podzimní koncerty. „Aktuálně mám v diáři akorát zlomenou nohu,“ říká budapešťský rodák, který v sobotu 2. listopadu přesto přijede do Prahy, aby v Dvořákově síni Rudolfina zahájil letošní ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. Ten pořádá Pražské jaro, kde již Schiff mnohokrát účinkoval.
Díly klasiků Bedřicha Smetany či Antonína Dvořáka, ale také Vítězslava Nováka nebo Karla Husy zahájila 31. sezonu Prague Philharmonia. Orchestr dříve známý jako PKF vystoupil tuto sobotu večer v pražském Rudolfinu pod vedením svého francouzského šéfdirigenta Emmanuela Villauma.
Někdy v roce 1980 hudební producent Manfred Eicher cestou ze Stuttgartu do Curychu poslouchal rádio. To, co hráli, ho zaujalo natolik, že odbočil z dálnice a zastavil na nejbližším kopci. Pak jako by se zastavil i čas. A v té vzácné chvíli, Eicherovými slovy naplněné „andělskou hudbou“, se zatřpytil zárodek osudové spolupráce.
Do světa klasické opery plné komplikované lásky, vzteku i žárlivosti minulý týden posluchače České filharmonie přenesla hvězdná mezzosopranistka Magdalena Kožená. Na třech vystoupeních zazářila v pěveckých áriích. Orchestr a hostující dirigent Giovanni Antonini se předvedli v nejlepším světle, když došlo na Beethovenovu Pastorální symfonii.
Koncertem, na němž zazněla díla Antonína Dvořáka a Hectora Berlioze, tuto středu Česká filharmonie v pražském Rudolfinu zahájila 129. sezonu. Místo indisponovaného šéfdirigenta Semjona Byčkova, jenž podstoupil operaci zad a potřebuje čtyři týdny rekonvalescence, orchestr vedl sedmaosmdesátiletý Švýcar Charles Dutoit.
Dlouho dopředu vyprodané vstupenky na úterní koncert festivalu Dvořákova Praha ukázaly, že jméno argentinské pianistky Marthy Argerich je pro publikum stále velkým lákadlem. Třiaosmdesátiletá hvězda klasické hudby už sólové recitály nehrává, vystupuje v komorních sestavách nebo na dva klavíry. Tak tomu bylo i tentokrát.
Soubor původně specializovaný na barokní hudbu a její takzvanou historicky poučenou interpretaci Collegium 1704 už před časem rozšířil zaměření na tvorbu 19. století. Jeho zakladatele a uměleckého šéfa Václava Lukse nelze označit za ortodoxního vyznavače baroka. Se svými ansámbly nebo jako hostující dirigent pravidelně uvádí i díla romantických autorů.
Na evropské hudební scéně si za čtyřicet let vybudoval postavení podobné Herbertu von Karajanovi, který byl jeho mentorem. Christian Thielemann je jedním z nejžádanějších světových dirigentů nejen díky mimořádným orchestrálním a operním výkonům, ale také proto, že koncertuje převážně v Německu a Rakousku. Za oceán navzdory vehementnímu naléhání intendantů už nějakou dobu nelétá.
Bamberští symfonikové pod vedením dirigenta Jakuba Hrůši tento pátek večer v Rudolfinu zahájili festival Dvořákova Praha. Na úvod zazněl Dvořákův Koncert pro violoncello a orchestr h moll, který zahrál německý rodák Julian Steckel. Po pauze byla na programu Novosvětská symfonie, po jejímž skončení si nadšené publikum vytleskalo dva přídavky.
„Řeklo by se, že sochy jsou nehybné a tiché. Ale připomínají katalyzátor. Vyvolávají pohyb, a tím pádem i zkušenost,“ popisuje ze svého ateliéru v centru Londýna sir Antony Gormley. Nejvýznamnější žijící britský sochař od tohoto týdne vystavuje v pražské Galerii Rudolfinum společně s českou architektkou Pavlou Melkovou.
Kostel sv. Martina v polích nestojí uprostřed lánů, naopak, čelí největšímu ruchu Londýna – situován je na Trafalgar Square, kousek od tamní Národní galerie. Jednoduchou stavbu připomínající antický chrám se špičatou věží navrhl James Gibbs v roce 1722 a po něm ji kopírovali stavitelé z celého anglofonního světa. Stala se jakýmsi prototypem protestantské církevní architektury.
Tanečníci ze souboru Dekkadancers a členové České filharmonie chystají vystoupení s mluveným slovem o svobodě a poznání nazvané Jonathan Livingston Racek. Inspirovala jej stejnojmenná kniha Richarda Davida Bacha. Inscenace bude mít premiéru přespříští středu 28. srpna v dvoraně pražského Rudolfina.
Slavnostní, ale bez dějinného patosu a zátěže divadelních kulis mělo být koncertní provedení opery Libuše od Bedřicha Smetany, které tento týden uvedl festival Pražské jaro. Speciálně pro dva pražské večery a následnou reprízu na Smetanově Litomyšli jej připravila Česká filharmonie s hlavním hostujícím dirigentem Jakubem Hrůšou, zpíval Pražský filharmonický sbor a v popředí stáli čeští sólisté.
Hudební soubor nazvaný Z.E.N. Trio klame názvem. Jeho vystoupení nejsou ani trochu klidná, naopak překypují spontaneitou i mladickou energií. A jeho členové hrdě hlásají, že žádný koncert nezahrají stejně.
Když loni v rámci debutového večera festivalu Pražské jaro vystoupila dirigentka Alena Hron, získala si posluchače svým entuziasmem, podepsala kontrakt s agenturu IMG Artists, a především se stala historicky první českou šéfdirigentkou symfonického orchestru – od příští sezony povede Jihočeskou filharmonii.
Ze země, kde se neobyčejně dařilo staré hudbě a jejíž instituce v tomto oboru stále patří k nejvyhledávanějším, pochází Ton Koopman. Devětasedmdesátiletý nizozemský dirigent, cembalista, sběratel starých tisků a specialista na Bacha uvede jeho kantáty 2. června v Dvořákově síni Rudolfina.
Příjemná zvonivá barva hlasu a perfektní technika s výborným citem pro výraz i text jsou devízami švédské pěvkyně Miah Persson. Svým lyrickým sopránem vytvořila téměř prototypy subretních mozartovských rolí, které ji světově proslavily. Letos přijede na festival Pražské jaro, kde 16. května v Dvořákově síni Rudolfina uvede mimo jiné písně Roberta Schumanna. „Jeho cyklus naprosto zbožňuji,“ říká.
Mechanizovaní broučci roznesli inkoust a tuš v šesti barvách po plátně, které připravil malíř Petr Nikl. Přední český výtvarník s hračkami na baterky pracuje už roky, tentokrát měl ale zadání. Stejně jako pět dalších autorů jej oslovili pořadatelé festivalu Pražské jaro, aby pro ně vizuálně ztvárnil cyklus šesti symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany.
Když islandský klavírista Víkingur Ólafsson dohraje Goldbergovy variace, občas ho přepadne smutek. "Lítost nad tím, že končí něco krásného. Na vteřinu jako by vás to přeneslo do stáří. Pocítíte, nakolik je váš život pomíjivý a tahle skladba věčná. Nechcete, aby skončila, nejradši byste hned začali hrát znova," říká.
Snímek Bratři, který vypráví o bratrech Mašínech, v sobotu večer získal Českého lva pro nejlepší celovečerní hraný film. Z patnácti nominací ale proměnil jedinou. Dařilo se minisérii Volha, sci-fi Bod obnovy i snímku Přišla v noci. Nejlepšími herci jsou Simona Peková a Kryštof Hádek. Ceremoniál jsme sledovali živě.
